reklama
 
 

Dvacet minut na řečnění, akčnější interpelace. Šéf sněmovny trvá na změnách jednání

21. 5. 2019 19:31
Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček trvá na tom, že by se měla změnit pravidla, podle kterých jedná Poslanecká sněmovna. Změny chce prosadit navzdory tomu, že nedávno utrpěl při jejich prosazování porážku, neboť opoziční poslanci namítali, že se snaží omezit jejich práva. Vondráček své plány sdělil Aktuálně.cz ještě předtím, než se ještě jednou pokusí s opozicí domluvit na kompromisním návrhu změn.

Takto poslanci jednat nemohou, trvá na svém předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který minulý měsíc neuspěl u většiny poslanců s návrhem, aby sněmovna změnila pravidla svého jednání. Aktuálně.cz nyní sdělil, jak hodlá postupovat dál. Upozorňuje přitom, že na rozdíl od dubnových návrhů, které byly výsledkem kompromisu se zástupci všech devíti stran ve sněmovně, je nyní připraven jít mezi poslance s vlastními návrhy.   

"Chci, aby jednání sněmovny bylo mnohem efektivnější," tvrdí Vondráček s tím, že změna by měla nastat už u samotného zahájení schůzí sněmovny, kdy se nejdříve ze všeho schvaluje program až třítýdenní schůze. Ten už je sice dopředu navržený organizačním výborem sněmovny, ale následně o něm poslanci dlouho debatují, protože se do něj snaží dostat "své" body. 

Naposledy taková situace nastala v dubnu, kdy opoziční poslanci žádali mimořádnou schůzi, na které chtěli řešit výroční zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, hrozící schodek státního rozpočtu a údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Přestože se program nepodařilo schválit, a schůze tak fakticky ani nezačala, u řečnického pultu se debatovalo tři hodiny.

"Nelze dvě nebo tři hodiny debatovat jen o programu. Jezdím hodně po zahraničních parlamentech a nikde jsem o tom neslyšel. Například na Slovensku není možné, aby někdo vystupoval k programu, pokud není dopředu písemně přihlášený. U nás takové přihlášení vůbec není nutné," vysvětluje Vondráček.

Dvacet minut na vyjádření

Urychlit chce i projednávání jednotlivých návrhů zákonů či jiných bodů, které poslanci na schůzích probírají. "Navrhnu, aby poslanec mohl k jedné věci mluvit maximálně dvacet minut, případně zvažuji, aby mohl vystoupit nanejvýš dvakrát. Myslím, že to bohatě stačí. Dosud není řečnická doba nijak omezena, takže někteří poslanci mluví desítky minut," popisuje své další výhrady. 

Podle všeho se pokusí prosadit také oslabení poslaneckých klubů, které obsahoval už původní návrh. Konkrétně jde o to, aby nemohly jako dosud dva poslanecké kluby společným prohlášením zamezit možnému schválení zákona už v prvním čtení nebo zablokovat projednání zákona ve zrychleném řízení ve výborech. Nově by mělo mít takové právo místo dvou poslaneckých klubů minimálně 40 poslanců. 

Ve hře je také možnost zkrátit čas na přestávky klubů. A to místo nynějších dvou hodin na jednu hodinu. Politici tyto přestávky poměrně často využívají a tím zpomalují jednání sněmovny. 

Už teď je ale zřejmé, že opozice se opět bude snažit především klíčové návrhy Vondráčka zamítnout. Její zástupci argumentují tím, že například omezení lhůty na vystoupení by znamenalo také omezení demokracie. "Jsem přesvědčený, že jednací řád může zůstat ve stejné podobě, žádné změny nejsou potřeba," namítá například poslanec ODS Marek Benda, který je ve sněmovně s výjimkou dvouleté přestávky od roku 1993. 

Interpelace ministrů mají být akčnější

Opozici vadí více jiné věci než koaličním poslancům. Velmi často poukazují například na to, že členové vlády chybí na jednání sněmovny. A to i v případech, kdy se má projednávat téma, které se jich bezprostředně týká.

Ministři také příliš nechodí na interpelace, kdy mají podle jednacího řádu vždy ve čtvrtek při zasedání sněmovny odpovídat na písemné a ústní dotazy poslanců. Absence vytýká opozice také premiérovi Andreji Babišovi, podle ní by mohl být v parlamentu přítomný častěji.

"Myslím, že ministři občas nechodili do sněmovny ani v dobách, kdy naše hnutí ANO ještě ani neexistovalo," reaguje na připomínky Vondráček. "Jako předseda sněmovny si přeji a mám zájem na tom, aby tady členové vlády byli. Opakovaně jsme se na toto téma s premiérem bavili. Ale můžete se divit poté, kdy ho ve sněmovně opozice často uráží, že nemá moc motivaci sem chodit?" odpovídá otázkou Vondráček. 

Přesto by chtěl změnit také podobu interpelací. Podle Vondráčka by bylo dobré, kdyby otázky na ministry měly při interpelacích větší spád a také bylo v sále podstatně více poslanců. Už léta je zvykem, že při interpelacích, které přenáší v přímém přenosu Česká televize, vidí diváci mnohdy téměř prázdný jednací sál. A podle toho si potom dělají obrázek o práci poslanců.

"Věřím, že kdyby byly interpelace atraktivnější a akčnější, tak by na ně více chodili ministři i poslanci," míní Vondráček.

Podle svých slov by chtěl poslancům navrhnout, jestli by si nemohli zkusit interpelace v jiné podobě. "Například by ministři a poslanci nemuseli chodit k řečnickému pultu, ale mohli by sedět u stolku zpravodajců. Limit na odpovědi ministrů by mohl být třeba tři minuty místo pěti a poslanci by měli na otázku minutu s tím, že by nadále mohli položit doplňující dotaz. Interpelace by tak mohly být akčnější," uvedl Vondráček. 

Pokud by sněmovna pro tento experiment nebyla, zvažuje velmi netradiční řešení. "Domluvili bychom se v hnutí ANO, že zkusíme takové interpelace sami. Ale pochopitelně by bylo lepší, kdybychom se dohodli na nové podobě interpelací napříč sněmovnou," dodává.  

Současný způsob omluv poslanců nefunguje

Ještě jednu věc by měli poslanci řešit, a to způsob, za jakých okolností se budou moci omluvit z jednání celé sněmovny nebo z výborů. Současná situace je totiž taková, že poslancům stačí poslat omluvu bez ohledu na to, zda skutečně nemohou na zasedání přijít, nebo si užívají volna, byť by se měli jednání účastnit. 

"Bohužel, zatím není omluva definovaná. Pokud podám novelu zákona o jednacím řádu, budu v ní kromě jiného formulovat, co je a co není řádná omluva pro neúčast ve sněmovně. A v případě neúčasti bude výplata za jeden den dolů," avizuje Vondráček. 

Zároveň tvrdí, že je ochoten o jednotlivých úpravách s poslanci debatovat a případně přistoupit na různé kompromisy. K tomu je ale nutné, aby návrh na změny prošel alespoň přes první čtení, protože potom se dostane do výborů, ve kterých je možnost o všem debatovat.  

Při prvním pokusu letos v dubnu se to ale Vondráčkovi nepodařilo, přestože je poslancem za hnutí ANO, které má díky svým spojencům ve sněmovně většinovou převahu při mnoha hlasováních. Opozice mu vrátila návrhy na změny v jednacím řádu k dopracování. 

"Samozřejmě jsem z toho neměl radost, ale nejvíce ze všeho si vyčítám, že jsem byl k opozici až příliš vstřícný," sdělil. Podle svých slov předložil jen ty návrhy, na kterých se dohodl se zástupci všech stran v pracovní skupině, která změny připravovala.

"Myslel jsem, že takto se nám nejlépe podaří dosáhnout toho, aby sněmovna jednala efektivněji, jenže jsem se mýlil. Předsedové stran a klubů ve sněmovně měli jiný názor než jejich zástupci v pracovní skupině a najednou vystupovali proti tomu, na čem jsme se původně domluvili," tvrdí šéf sněmovny. 

Hlasovací protokol ovšem ukazuje, že velký podíl na výsledku měli poslanci jeho vlastního hnutí ANO. Ze 78 jich bylo 18 omluveno a další čtyři se k hlasování nepřihlásili. Na otázku, zda s nimi následně o celé věci jednal, případně zda vše probíral s šéfem klubu Jaroslavem Faltýnkem, Vondráček kroutí hlavou. "Neměli jsme čas to probrat. Teď už je to stejně jedno," říká.

Pokud bude chtít příště uspět, bude si muset při hlasování pohlídat účast maximálního množství poslanců ANO, k tomu ještě získat podporu koaliční sociální demokracie a také některé další strany nebo poslanců. S opozicí příliš počítat nemůže. Zejména ne u bodů, které by se opozičních stran nějak výrazně týkaly.

"Opoziční poslanci by měli opustit českou bublinu a podívat se do zahraničí, v mnoha zemích má debata jasná pravidla s omezeným časem na vystupování. Určitě mají opoziční poslanci spoustu jiných nástrojů, jak oslovit své voliče. A bezbřehá diskuse není známka dokonalé demokracie," oponuje Vondráček. 

Ještě jednou se chce zeptat všech zástupců politických stran, zda jsou pro opětovné předložení kompromisního návrhu na změny v jednacím řádu. "Jsem ale skeptický, že něco takového udělají," avizuje a hned dodává, že v takovém případě předloží sněmovně návrh, který bude jen a jen jeho.

autor: Radek Bartoníček | 21. 5. 2019 19:31

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama