Ředitel rozvědky Petr Mlejnek ve čtvrtek odpoledne dvakrát předstoupil před poslance. Nejprve si ho poslechli členové výboru pro bezpečnost. Následovalo jeho vystoupení na komisi pro kontrolu Úřadu pro zahraniční styky a informace, jak se rozvědka oficiálně nazývá. Poslanci se ho ptali na jeho podezřelé kontakty z byznysu.
Stejně jako rozvědka podléhají kontrole sněmovní komise Bezpečnostní informační služba (BIS) a Vojenské zpravodajství. Jde však o symbolický dohled. Poslanci jsou odkázaní na to, jaké informace s nimi bude ředitel příslušné tajné služby ochotný sdílet. Nemají šanci zjistit, zda činnost špionů do posledního úkonu probíhá v souladu se zákonem.
Skutečný dohled má zajistit Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky. Zákon mu garantuje možnost žádat od tajných služeb všechny podklady, jež pro kontrolu uzná za vhodné. Smí se seznámit s detaily zpravodajských operací. Takový orgán však dosud existuje jen na papíře, ani v době problémů šéfa rozvědky není obsazený.
Letos to být nemusí
"Úkolem vlády je navrhnout Poslanecké sněmovně vhodné kandidáty. K naplnění tohoto úkolu jsou průběžně činěny kroky k získání a shromáždění dostatečného počtu kandidátů," řekl Aktuálně.cz mluvčí Fialova kabinetu Václav Smolka. Vláda se k tomu zavázala v programovém prohlášení. Smolka potvrdil, že tento bod chce kabinet dodržet.
V době zhoršení bezpečnostní situace vlivem ruské agrese na Ukrajině, mírně se zvyšující nelegální migrace a rostoucího napětí ve společnosti lze předpokládat vyšší aktivitu tajných služeb. V takové situaci chybí autorita, jež by dohlížela na její zákonnou čistotu. Podle zdrojů Aktuálně.cz přitom není jisté, že vláda kontrolní tým obsadí ještě letos.
"Tento orgán se má detailně a do hloubky věnovat problematice, která má odpovědět, zda konkrétní zpravodajská služba dělá to, na co je zřízena, nemá jinou agendu a nedopouští se porušení zákona," řekl Aktuálně.cz bývalý šéf Vojenského zpravodajství a BIS Jiří Růžek k týmu, s nímž česká legislativa počítá už čtyři a půl roku.
Někdejší náměstek rozvědky pro analytiku Jan Paďourek přitakává. Připomíná, že obdobné komise fungují na Západě. "Tento orgán by skutečně prováděl faktickou kontrolu. A je to v pořádku, taková kontrola zpravodajských služeb je namístě."
Invazivní metody zpravodajských služeb
Zpravodajské služby jsou pevnou součástí bezpečnostního aparátu České republiky. Přestože vůči občanům nemají represivní pravomoc jako policie, ve své práci používají invazivní metody, jako jsou sledování a odposlechy. Proto panuje shoda na tom, že státní moc v této podobě potřebuje důsledný dozor.
Komise takového typu namátkou existují v Nizozemku, Velké Británii či ve Spojených státech amerických. Byť se v detailech svého uspořádání liší, smysl mají stejný. Prověřovat, zda se zpravodajské služby nezákonně "nevlamují" do základních občanských práv obyvatel dané země.
"Protože stávající sněmovní kontrola byla nedostatečná, vznikla shoda na potřebě orgánu s lidmi, kteří by mohli průběžně a na základě přesného zadání jít do písemností služeb, do kterých sněmovní komise dnes nevstupují," sdělil Aktuálně.cz předseda poslaneckého výboru pro bezpečnost Pavel Žáček.
Zasáhnout může nejvyšší žalobce
Kontrola by měla své limity. Tajná služba může odmítnout sdílet informaci, jež by mohla vést k odhalení identity zpravodajců, ohrozit život zájmové osoby nebo zmařit probíhající operaci. Právo šéfa služby ponechat si poznatky o živé akci pro sebe je však omezené, její neposkytnutí by musel podepsat premiér.
Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky nesmí konat z vlastní vůle. Prověrku může spustit až ve chvíli, kdy dostane na stůl podnět od některé ze tří zmíněných sněmovních komisí. Je také povinností orgánu, aby o zahájení dohledu informoval ředitele dotčené služby.
Z kontroly vzejde finální zpráva. Pokud komise odhalí nepřijatelný zásah zpravodajců do lidských práv nebo jiné porušení zákona, informuje premiéra, odpovědného ministra a šéfa dané služby. Současně jim uloží, aby přijali opatření, jež zamezí opakování nezákonného excesu. V případě trestného činu dá podnět nejvyššímu státnímu zástupci.
Babiš chtěl lidi ze státní správy
"Měli by to být lidé, kteří si uvědomují vztah zpravodajských služeb k právnímu řádu a jsou schopní se orientovat v problematice. A měli by mít společenský kredit. Je důležitý proto, aby jejich prohlášení, že danou věc důsledně prověřili, bylo důvěryhodné," popsal bývalý šéf BIS Růžek ideálního kandidáta. Orgán má mít pět členů, kteří by sloužili pět let.
Aktuálně.cz loni v květnu upozornilo, jaké nominanty vybrala tehdejší vláda Andreje Babiše. Místo nezávislých osobností šlo o představitele státní moci, jimiž byli šéf bezpečnostního odboru ministerstva zahraničí Hynek Pejcha, náměstek pro vnitřní bezpečnost na vnitru Jiří Nováček či Václav Pelikán, šéf legislativního odboru prezidenta Miloše Zemana, který se vůči BIS opakovaně choval nepřátelsky.
"Toto je velmi zvláštní pojetí nezávislosti: nejlepší jsou vysocí státní úředníci a poradci premiérů současných i bývalých. V tomto ohledu je docela dobře slučitelné s nezávislostí státního zastupitelství, kdyby na ministerstvu spravedlnosti zřídili odbor dozoru živých kauz," komentoval tehdy zjištění Aktuálně.cz ústavní právník Jan Kysela.
Nominace předkládá vláda ke schválení sněmovně. Babišův kabinet po veřejné kritice od zmíněných jmen ustoupil. Současně schválil zmírnění kvalifikace pro členy komise, už nemusí mít právnické vzdělávání. Stačí, aby byli starší 40 let a měli prověrku na nejvyšší stupeň "přísně tajné". Jenže i po takovém zmírnění požadavků se ukazuje, jak složité je vhodné kandidáty najít.
Aféra kolem ředitele rozvědky
Čtvrtečním vystoupením si měl ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Petr Mlejnek získat důvěru poslanců. Víceméně obstál. Výbor ani komise nevyzvaly k jeho odvolání. Ještě před jeho jmenováním však Aktuálně.cz upozornilo, že tři manažeři firmy Techniserv, kde Mlejnek před nástupem do služby působil jako ředitel jedné divize, dostali letos pravomocný trest za korupci.
Seznam Zprávy předminulý týden upozornil na kontakty Mlejnka s lobbistou Michalem Redlem, který je stíhaný coby jedna ze dvou ústředních postav v kauze Dozimetr týkající se údajné korupce v pražském dopravním podniku. Aktuálně.cz dále odhalilo styky Mlejnka s bývalým policistou Luďkem Vokálem, který je odsouzený za korupci a vynášení informací z policejního spisu.
Aktuálně.cz také zjistilo, že Vokál je jednatelem firmy zabývající se ochranou proti odposlechům, v níž má podíl Mlejnkova žena, která je přitom učitelka na základní škole. Vláda i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) za šéfem rozvědky, který se minulý týden účastnil jednání kabinetu, stojí. "Nikdo z členů vlády nevystoupil s návrhem na odvolání Petra Mlejnka," uvedl ministr.
VIDEO: Růžek: Kauze Mlejnek šlo předejít. Rizikem by bylo, kdyby se snažil kontakty utajit
