Školy s méně než 200 žáky, které jsou zároveň druhou či další školou v obci, chce ministerstvo v budoucnu sloučit. Ministr Mikuláš Bek (STAN) plánuje návrh týkající se základních, středních i mateřských škol předložit vládě do konce října.
O samostatnost by přišlo 1895 škol, podle ministerstva jde asi o 30 procent škol zřizovaných obcemi. Neznamenalo by to zrušení, ale jen sjednocení pod jeden subjekt a společného ředitele. Druhá škola by pak fungovala jako odloučené pracoviště, na které by dohlíželi zástupci ředitele nebo vedoucí učitelé. Podobně už dnes fungují některé základní školy, které mají pod sebou například mateřskou školu. Právě školek by se úprava měla dotknout nejvíce.
"Smyslem není žádné násilné slučovaní ani rušení malých venkovských škol. Má-li obec pouze jednu školu, bude škola dál fungovat ve stávajícím režimu. Ministerstvo školství očekává, že změna v organizaci sítě škol povede ke spojování škol do větších celků v rámci obcí a že školy budou lépe využívat potenciál, který fungování větších celků nabízí," sdělilo ministerstvo školství Aktuálně.cz.
Od slučování si slibuje úsporu peněz i sil. "Mezi očekávané pozitivní dopady patří například snížení množství administrativy a nepedagogické zátěže ředitelů škol, zvýšení prostoru pro pedagogický leadership vedoucích pracovníků škol, snadnější možnost sdílení pedagogických a nepedagogických pozic, úspory například v oblasti administrativy, náboru zaměstnanců a personalistiky, správy IT, účetnictví, právních služeb, administrace projektů a podobně," uvedlo.
Například ředitelka školy v Olomouci-Droždíně to však zpochybňuje. "Nemyslím si, že by došlo k výrazné úspoře, možná tak úspoře ředitelského platu. Nicméně stejně bude potřeba pověřit někoho vedením menší školy," poznamenává Konečná. Ani úbytek administrativy nepovažuje za pravděpodobný. "Je to spíš zástupný argument. Ředitel bude mít jenom další subjekt, který bude muset řídit," míní.
Pro rodiče to podle ní může být citlivé téma. "Ráda bych udržela autonomii školy. Rodiče určitě budou mít obavy, že škola přijde o svou autenticitu, když přejde pod jiné řízení a bude muset naplňovat program větší školy," dodává.
Na školy by mohlo dohlížet společenství obcí
Ministerstvo odhaduje, že peníze uspoří hlavně díky sdílení nepedagogické práce. Na více škol by stačilo třeba méně administrativních pracovníků. Čeští ředitelé jsou podle studií zatíženi administrativou nejvíce v Evropské unii. Průměrně tráví nepedagogickými činnostmi 30 hodin týdně, uvádí odborníci z Vysoké školy ekonomické.
Jenže i experti namítají, že slučování nemusí tento problém vyřešit. Například analytik Karel Gargulák z organizace PAQ Research se domnívá, že i kdyby se sloučily školy do minimální velikosti 400 žáků, administrativní zatížení ředitelů se nesníží. Společně s platformou Partnerství pro vzdělávání 2030+, která sdružuje organizace zabývající se školstvím, prosazují jiné řešení.
"Náš záměr nejde proti plánu ministerstva. Škol je u nás hodně. Nicméně návrh ministerstva je jenom malé puzzle. Zároveň vede primárně k tomu, že se sloučí mateřské a základní školy v jedné obci, což má výhody. Na druhou stranu to ale nevyřeší otázku administrativní přetíženosti ředitelů a nikdo nebude hlídat výsledky nových sjednocených subjektů. Správcem sloučených škol bude zřizovatel, což je často pořád malá obec či město, které nemá odborné kapacity na to zajistit, aby ředitel nemusel dělat všechny papíry. Nikdo za ně odpovědnost nepřebere," vysvětluje Gargulák.
Jejich návrh naopak předpokládá, že by ředitel i na menší škole zůstal. Školy by nadále mohly působit ve své budově a pod ředitele by spadalo hlavně pedagogické vedení. Namísto prostého slučování by mohla vzniknout nad školami na úrovni obcí s rozšířenou působností instituce, která by ze zákona nesla odpovědnost za kvalitu vzdělávání na území menším, než je kraj.
"Taková místní školská správa by umožnila všem ředitelům škol věnovat 50 až 80 procent jejich času pedagogickému vedení, podobně jako v nejlepších vzdělávacích systémech. To je třikrát až čtyřikrát více, než je v Česku teď běžné," píší autoři plánu. "Obce by se spojily do společenství obcí, které bude spravovat všechny školy na daném území. Bude sledovat kvalitu pedagogiky a učitele odbřemení," popisuje Gargulák.
Koho se má týkat slučování
Příklady obcí zřizujících druhé a další školy s počtem dětí menším než 200:
- statutární město s počtem obyvatel cca 90 tisíc
- 46 zřizovaných škol, z toho 31 škol s počtem dětí/žáků do 200 (tj. 67 procent)
- z toho jde o 29 mateřských škol, jednu mateřskou a základní školu s prvním stupněm a jednu plně organizovanou základní školu
- 12 mateřských škol nedosahuje počtu dětí 100
- město v Libereckém kraji s počtem obyvatel cca 7900
- šest zřizovaných škol, z toho čtyři školy s počtem dětí/žáků do 200
- dvě plně organizované ZŠ s počtem žáků 360 a 334 žáků
- jedna ZŠ s prvním stupněm s 92 žáky
- tři samostatné MŠ s počtem 86, 69, 40 dětí
- město v Olomouckém kraji s počtem obyvatel cca 5600
- tři zřizované školy, z toho dvě s počtem dětí/ žáků do 200
- dvě plně organizované ZŠ s 385 a 109 žáky
- samostatná MŠ se 125 dětmi
- městská část Prahy s počtem obyvatel cca 12 000
- čtyři zřizované školy
- plně organizovaná ZŠ s MŠ s 1420 žáky
- tři samostatné MŠ s 206, 143 a 99 dětmi
Zdroj: ministerstvo školství
Návrh staví na sdílení práce, které by zajišťovala místní školská správa. Půdorysem pro ni by mohl být podle PAQ Research letos zavedený institut "společenství obcí". Jde o novinku, díky níž mohou obce ze stejného obvodu vytvořit svazek a přenést na něj některé činnosti. Společný postup je výhodný například právě ve školství.
"Reforma výrazně uleví ředitelům od administrativy, zároveň se sama zafinancuje. Sdílení byť jen rutinních procesů nepedagogických činností ušetří až 1,87 miliardy korun ročně," tvrdí PAQ Research. Ušetřilo by se podle nich například na účetnictví či údržbě budov. Pro více škol by pracovala jedna účetní nebo jeden správce, namísto toho, aby každá měla na činnost vlastního pracovníka.
Uspořené náklady by se podle PAQ Research daly použít na financování asi 2000 odborných pozic zaměřených na pedagogický rozvoj škol. Podle Garguláka by uvažovaný plán skrze společenství obcí navíc pomohl i malým obcím, které kapacit nemají dostatek. Naproti tomu plán ministerstva školy v malých obcích, kde funguje jen jedna, neřeší.
Dohled nad zaváděním reforem
Silným argumentem pro vytvoření místní školské správy je podle Garguláka také pomoc při "doručování" reforem od státu do škol. Nyní panuje obava například z toho, jak školy zavedou do praxe nový rámcový vzdělávací program, podle kterého mají učit za tři roky.
Podobně když se zavedla například inkluze, podle Garguláka neexistoval zodpovědný subjekt, který by hlídal, jak ji školy přijmou. Místní školská správa by proto sloužila i jako partner pro ministerstvo. Dohlížela by nad tím, jak se reformy propisují do života každé školy.
S návrhem ministerstva na slučování malých škol nesouhlasí ani Asociace ředitelů základních škol či Sdružení místních samospráv. Podle předsedkyně sdružení a poslankyně STAN Elišky Olšákové může mít plán negativní dopady. Námitky má i ministerstvo financí, které návrh odmítá. Není podle něj například jasné, proč hranicí pro sloučení má být zrovna počet 200 žáků nebo jaké úspory změna přinese.
Partnerství pro vzdělávání 2030+ chce odborníky navrhovaný model nejdříve pilotně vyzkoušet v praxi ve spolupráci s ministerstvy školství a vnitra. Podporuje ho i Asociace ředitelů základních škol. Návrh ministerstva školství na slučování škol má vzhledem k pětiletému přechodnému období být účinný až od roku 2029. Školy by tak dostaly dostatek času se na změny připravit.
