Se 1400 žáky je Střední odborná škola Jarov v Praze jednou z největších v Česku. K výuce stavebních a zahradnických oborů potřebuje dílny, skleníky, běžné třídy, sportoviště nebo botanickou zahradu. V rozsáhlém areálu musí svítit a topit, což při současném zdražování energií znamená velké peníze navíc. Loni škola platila téměř 24 milionů korun, letos čeká ještě o pět milionů víc.
"Za pochodu se snažíme hledat možnosti, na čem by se dalo ušetřit," prohlašuje ředitel Miloslav Janeček. Problém znamenají například skleníky, kde budoucí zahradníci před Vánoci pěstují deset tisíc vánočních hvězd. Rostliny potřebují stálé teplo, není možné snižovat teplotu. "Máme také velké dílny, kde se učí truhláři, zámečníci, strojníci nebo třeba svářeči. A je tam spousta strojů, což je náročné na spotřebu elektřiny," dodává.
Ceny energií letos rapidně stouply v celé Evropě. Plyn vyhnalo vzhůru omezení jeho dodávek z Ruska. K zásadnímu nárůstu jeho ceny došlo v únoru, kdy Rusko zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie přijala řadu odvetných protiruských sankcí. Na zdražování plynu reagovala i elektřina, právě plyn po většinu roku určuje v Evropě její cenu. Úspory hledají všichni - domácnosti, firmy, úřady a také školy. V Česku dosud pomáhalo teplé počasí.
Škola na Jarově je zateplená, má nová, lépe těsnící okna a instaluje úspornější osvětlení. Ve venkovních areálech začala na noc světla vypínat. "Probral jsem také s učiteli odborného výcviku, aby stroje neběžely zbytečně," říká ředitel.
K šetření má přispět i virtuální realita. Svářet se například žáci učí na trenažéru, škola má jeden a chystá se pořídit druhý. "Svářečky mají obrovskou spotřebu energie, kdežto trenažér je vlastně počítač. Chceme také koupit virtuální realitu pro zedníky," popisuje Janeček. Odhaduje, že by tato dílčí opatření mohla škole ušetřit až 400 tisíc korun za měsíc.
Výraznější úsporu si škola slibuje od energeticky soběstačné budovy. Stavět ji začala letos na jaře, hotová má být v září 2024. Pojme třetinu žáků a nabídne učebny pro teoretické předměty. O vytápění se postarají hlubinné vrty s tepelnými čerpadly. Z vrtu se bude brát teplo, čerpadlo ho dostane do tříd.
Stavba vyjde na 400 milionů korun, z větší části půjdou z evropských dotací, přispěje i Praha. "Ušetříme na teple i na světle, protože tam bude fotovoltaika a baterie, ve kterých se bude ukládat elektřina, pokud se nespotřebuje hned. Budova si bude sama nakupovat elektřinu ze sítě do baterií v takovou část dne, kdy to bude nejvýhodnější," popisuje řešení zástupkyně ředitele školy pro ekonomiku Dana Leimerová.
Dvojnásobně drahé energie
Se zdražováním se potýkají školy po celém Česku. Střední pedagogická a Integrovaná střední škola v Mladé Boleslavi kvůli tomu vyměnila zdroj tepla. "Plynovou kotelnu jsme nahradili centrálním vytápěním na štěpku. Snažíme se více hlídat svícení a používání spotřebičů. Nejnáročnější je to na odborném výcviku, kde sledujeme spotové ceny a zapínáme pece podle nich," zmiňuje ředitel Štefan Klíma možnost kupovat elektřinu podle aktuálních cen na burze.
V loňském roce vyšly energie pro školu, dva domovy mládeže a školní obchod na necelých 1,7 milionu korun. Letos Klíma odhaduje, že to bude 3,2 milionu.
Základní škola Příbor zaplatila za celý loňský rok za elektřinu a plyn 450 tisíc korun. Letos za prvních devět měsíců už skoro 800 tisíc, celkově za tento rok odhaduje vedení školy 1,6 milionu korun. "Snažíme se omezovat výdaje, kde jen to jde - nákup nových pomůcek, plánované obnovy vybavení nebo opravy. Děláme jen to, co je nezbytně nutné," popisuje ředitelka Jarmila Bjačková.
Slovanské gymnázium v Praze zaplatilo na zálohách od loňského do letošního června 140 tisíc korun, muselo však doplácet a energie jej vyšly na více než 200 tisíc. "Teď máme zálohy nastavené téměř na 250 tisíc. Počítáme s tím, že se nám cena oproti loňsku minimálně zdvojnásobí," říká ředitelka Taťjana Pergler.
Těžko se podle ní hledají způsoby, jak ušetřit - děti potřebují, aby se pravidelně větralo a aby měly teplo. "Ve škole tráví skoro osm hodin denně, když mají třeba klubové aktivity po výuce. Šetření se může odrazit na zdraví dětí," dodává ředitelka.
Pomůže zastropování cen
Nutnost úspor záleží podle analytika Jiřího Gavora ze společnosti ENA na tom, jaké mají možnosti teplotu regulovat. Někde takovou možnost vůbec nemají, nemohou například zajistit méně stupňů na chodbách než v učebnách. Pomůže jim zastropování cen, které schválila vláda. To však platí až od 1. ledna.
"Ceny rostly během celého roku. Už teď na školy doléhají, mají zvýšené zálohy. Snaha o úspory a šetření je proto logická," říká Gavor. Cenový strop za elektřinu bude od ledna pět korun za kilowatthodinu, za plyn 2,50 koruny. Oba údaje jsou bez DPH.
"Pokud je cena u dodavatele vyšší, a to ve většině případů je, školy zaplatí zastropovanou částku. Rozdíl bude kompenzovat stát," popisuje Gavor. Za listopad a prosinec budou dodavatelé účtovat aktuální, často vyšší, ceny. Od Nového roku čeká školy větší jistota.
