Přebalování, stýskání i pomoc s jídlem. Školka s dvouletými je náročná, ale dá se to, říká ředitelka

Markéta Hronová Markéta Hronová
19. 6. 2016 6:30
Děti s plenkami nemají ve školce co dělat, říkali někteří poslanci předtím, než Poslanecká sněmovna schválila, že od roku 2020 budou mít všechny dvouleté děti nárok na místo v mateřské škole. V zahraničí je přitom běžné vodit do školek tak malé děti. A že to jde i s plenkami, dokazuje i pár školek v Česku. Důležitá je ale pomoc zřizovatele, ať už s nákupem nového vybavení či se zaplacením více učitelek. Nejnáročnější jsou první měsíce, kdy se děti učí o něco si říct nebo se najíst lžící. Rodiče by ale měli myslet na to, že ne každé dítě je tak brzy na školku připravené, a pokud bude nový kolektiv dlouhodobě odmítat, neměli by jej nutit ve školce být.
Dvouleté děti vyžadují větší pomoc při oblékání nebo při jídle. Během roku se ale spoustu věcí naučí.
Dvouleté děti vyžadují větší pomoc při oblékání nebo při jídle. Během roku se ale spoustu věcí naučí. | Foto: Milan Bureš

Praha - Paní učitelka volá všechny kluky a holčičky ze třídy s dvouletými dětmi. Ty se vedle ní okamžitě seskupí, chytí se za ruce a začnou tvořit kruh. "Je úžasné, když takhle malé děti zvládnou udělat kruh, v září se ani neuměly chytit za ruce," raduje se ředitelka Mateřské školy Tréglova v Praze Marie Radová.

Na rozdíl od mnoha jiných školek v republice přijímají dvouleté děti už od roku 2008. Mají pro ně zařízenou speciální třídu dětí do čtyř let, dvouletých je tam polovina.

Podle nedávno schválené novely školského zákona by nárok na místo ve školce měly mít od roku 2020 všechny dvouleté děti. Mateřské školy i jejich zřizovatelé se na ně budou muset připravit.

Dvouletí potřebují menší záchodky i umyvadla

Péče o dvouleté je jiná než o děti starší, je potřeba jiné vybavení a více učitelů. Mateřská škola v Tréglově ulici na pražském Barrandově měla k dispozici vybavení po bývalých jeslích, například ještě menší záchody a umyvadla, než běžně ve školkách bývají. Mateřské škole Alberta Kučery v Ostravě-Hrabůvce zase pomohl zřizovatel.

"Rodiče začali přijímání dvouletých dětí vyžadovat. Městská část Ostrava-jih nám slíbila, že nám pomůže zajistit potřebné věci, tak jsme se do toho pustili. Potřebovali jsme menší stolky, židličky, přebalovací pult či koš na pleny," popisuje ředitelka školky Marie Skybíková. Dvě paní učitelky a dvě asistentky mají na starost patnáct dětí.

Marii Radové z Barrandova se osvědčila péče o děti ve smíšené skupince - mají pětadvacet dětí na dvě učitelky a jednu asistentku, dvouletých je ale jen polovina.

Nechat starší i mladší děti dohromady je lepší i podle Evy Opravilové, předsedkyně Asociace předškolní výchovy. "Starší děti mohou ty mladší táhnout a je to menší zátěž i pro paní učitelky," říká Opravilová.

Hlavně pomoc s oblékáním

Dvouleté děti často přicházejí ještě s plenami. První měsíce se trénují v podstatě jen běžné věci, aby se dítě umělo najíst lžící, obléknout se, říct si, když něco chce. "Trvá to tak do Vánoc, než se zvládnou jakž takž samy najíst, dokážou poslechnout. V září mělo pleny osm dětí, dnes už jen jeden chlapeček," vysvětluje Radová. Děti i během jednoho roku udělají velký pokrok.

Základ je ale trpělivá paní učitelka. "Sice dodržujeme vzdělávací plán, nejvíce času zabere právě výchova. Děti se občas počůrají, potřebují pomoct s oblékáním," vysvětluje Radová. Ale pokud se s dětmi pracuje, umějí hrát hry, malovat, pojmenovat zvířata i květiny. 

Nejnáročnější jsou pro děti i paní učitelky první týdny v září. Ředitelka Radová chce děti před přijetím vidět při zápisu, aby mohla rodičům případně poradit, jak je na vstup do školky co nejlépe připravit. Pozvou je do školky, aby si tam děti mohly pohrát a poznaly to tam a měly na školku hezké vzpomínky.

Ke konci prázdnin si pak mohou hrát na zahradě školky. Když si zvykají postupně, není pro ně odloučení tak náročné. I když samozřejmě v prvních týdnech pláčou často.

Kdy je ten správný čas na školku?

Rodiče by pak měli ohlídat, jestli je to jen pofňukávání každé pondělí, nebo jsou problémy dennodenní a přechází až do neurotických stavů. "Pokud dítě školku odmítá, je třeba počkat. Není to žádná tragédie ani vada dítěte. Každé se vyvíjí jinak, a pokud to špatně snáší, je to nebezpečné," upozorňuje Opravilová. Traumata se prý mohou objevit později, třeba až na základní škole.   

V mateřské škole Tréglova jedno dítě adaptaci nezvládlo a vrátilo se zpátky do péče matky. "Rodina uznala, že není připravené, a ještě zůstalo s maminkou doma," popisuje.

Debata o tom, jestli je vhodné umisťovat dvouleté děti do školek, proběhla i mezi poslanci a senátory při schvalování novely. Někteří upozorňovali, že péče o dvouleté je úplně jiná a neměla by se plést se vzděláváním, které patří do školky.

Odbornice na předškolní pedagogiku Opravilová jen doufá, že rodiče nezačnou vnímat nárok na místo jako povinnost. “Měli bychom jim vysvětlit, že je to volba, která nemusí být vhodná pro všechny. Vím, že pracovní trh potřebuje ženy, ale vždyť je to většinou jen jednou nebo dvakrát za život. Když se toto období u dítěte prošvihne, už je to nenávratné,” upozorňuje Opravilová.

V zahraničí se chodí do státních jeslí od roku a půl

Ve zbytku Evropy je přitom normální, že stát nabízí péči o děti od dvou, v Norsku a Švédsku i od jednoho roku. Například ve skandinávských zemích ale péči o děti do tří let a od tří let rozdělují, podobně jako u nás bývaly jesle.

Ve Francii mají rodiče na výběr z menších skupinek či zařízení pro více dětí, ta většinou přijímají od dvou let. Jen v Česku, Polsku či Irsku nejsou služby pro děti do tří let ze zákona dostupné z veřejně financovaných peněz a nabízí je pouze soukromníci.

Podle ministryně školství Kateřiny Valachové už je nyní ve školkách 40 tisíc dvouletých dětí. S tím, jak ubývá dětí ve školkách, začínají malé děti přijímat čím dál víc. Například na pražském Barrandově bude dvouleté děti v září přijímat další školka.

"Chceme se na přijímání dvouletých do školek postupně připravit, ne před tím zavírat oči," říká zástupce starosty Prahy 5 Vít Šolle. Rodiče o to mají zájem a pro obec je to výhodnější než zřizovat jesle.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Česko v pololetí získalo od Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 50,1 miliardy korun.

Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce června zaplatilo Česko do rozpočtu EU 709,8 miliardy korun a získalo z něj 1,64 bilionu korun. Česko dosud získalo z EU o 934,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo. "Předpokládám, že celkovou čistou pozici ve výši jednoho bilionu korun bychom měli dosáhnout nejpozději v první polovině roku 2022," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Zisk AstraZeneky klesl i přes růst tržeb, k němuž přispěla vakcína proti covidu

Čistý zisk britsko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o čtvrtinu na 550 milionů dolarů (zhruba 12 miliard koreun), a to navzdory prudkému růstu tržeb, ke kterému výrazně přispěla vakcína proti covidu-19. Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě. Celkové tržby se meziročně zvýšily o 31 procent na 8,22 miliardy dolarů.

Tržby z prodeje vakcíny proti covidu dosáhly 894 milionů dolarů, takže se více než ztrojnásobily z 275 milionů v prvním čtvrtletím. AstraZeneca podle listu The Wall Street Journal ve druhém čtvrtletí na vakcíně dál prodělávala, ztráta se ale snížila zhruba na 13 milionů dolarů ze 40 milionů v prvním kvartálu.

Vakcína firmy AstraZeneca je levnější a používá se snadněji než některé konkurenční přípravky. Potýká se ale i s problémy, například s potížemi při výrobě či s obavami z vedlejších účinků, kvůli kterým některé země její používání omezily či rovnou zakázaly. Obzvlášť kritické vůči této vakcíně jsou Spojené státy, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Selhání české justice, vzkázal Štrasburk. Doživotní trest pro Tempela musí přezkoumat soud

Robert Tempel, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku, dosáhl nového projednání svého případu. Ústavní soud (ÚS) po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku revidoval svá starší odmítavá rozhodnutí. Kauzou se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze. Podle advokáta nejsou splněny podmínky pro další držení Tempela ve vězení. Na nový proces by podle něj měl čekat na svobodě.

"Podáme potřebná podání k příslušným soudům tak, aby byl vydán příkaz k propuštění pana Tempela," řekl ČTK advokát Jakub Kříž. Návrh na případnou vazbu by muselo podat státní zastupitelství. "Z naší strany mohu říct pouze to, že věc se vrací k Vrchnímu soudu v Praze, který musí učinit všechny nezbytné kroky," uvedl ústavní soudce Tomáš Lichovník.

Tempel vinu popíral. Krajský soud v Plzni jej čtyřikrát osvobodil, pražský vrchní soud ale zprošťující verdikt pokaždé zrušil. Tempel byl pravomocně odsouzen až poté, co vrchní soud přeložil proces z Plzně ke Krajskému soudu v Praze. Na ÚS se Tempel obracel kvůli přeložení kauzy z Plzně do Prahy a znovu po definitivním uložení doživotního trestu, avšak neuspěl. Obě stížnosti tehdy soud odmítl, nyní musel rozhodovat znovu.

Důvodem pro nové kroky v Tempelově kauze bylo stanovisko štrasburského soudu, který se za odsouzeného muže postavil loni v červnu. Českou republiku zkritizoval za "významné selhání justice" při projednávání mužova případu. Pochybení spočívalo v délce řízení, ale také v přesunu věci z Plzně do Prahy. Ústavní soud vrátil kauzu právě do fáze odvolacího řízení před přeložením z Plzně do Prahy, justice by měla znovu rozhodnout také o případné vazbě Tempela.

Zdroj: ČTK
Další zprávy