Inkluzivní novela se neodkládá a místa pro dvouleté ve školkách budou, rozhodl Senát

Markéta Hronová Markéta Hronová
Aktualizováno 20. 4. 2016 16:31
Skoro celý den se senátoři přeli o novelu školského zákona, která zavádí povinnou školku pro pětileté děti, povinné přijímací zkoušky na střední školy i povinnou maturitu z matematiky. Nakonec novelu školského zákona nechali tak, jak ji schválila Poslanecká sněmovna. Největší hádka byla o zavedení povinné školní docházky od pěti lety a nárok na místa ve školkách pro dvouleté děti. Ta nakonec od roku 2020 zajištěná budou.
Senátoři projednají novelu školského zákona (ilustrační snímek)
Senátoři projednají novelu školského zákona (ilustrační snímek) | Foto: Thinkstock

Praha - Ačkoli senátoři celý den kritizovali školskou novelu, nakonec zákon schválili beze změn. Nová pravidla inkluze tak budou platit už od letošního září, příští rok budou jednotné přijímací zkoušky na střední školy a o čtyři roky později se bude povinně maturovat z matematiky. Novela přinese také povinný poslední rok u mateřské školy.

Ostrá diskuse se vedla o nároku na místo ve školkách pro dvouleté děti. Ty vyžadují úplně jinou péči než děti tříleté a školky by neměly mít povinnost je přijímat, hádali se někteří senátoři. "Dvouleté děti chtějí maminku a tatínka, ne do školky," řekl v diskusi na plénu senátor ČSSD Petr Vícha. Senátoři se navíc obávali, že školky nejsou připravené na příjímání dvouletých dětí.

Řada senátorů například z řad ODS kritizovala fakt, že stát chce "odebírat" dětem dvouleté děti. Nakonec ale zvítězila uklidňující slova ministryně školství Kateřiny Valachové, že se jedná pouze o možnost, ne povinnost. Kdo by ji nechtěl využít, nemusí.

"Už dnes máme ve školkách čtyřicet tisíc dvouletých dětí. Dodatečné nároky na přizpůsobení školek i pro mladší děti nejsou finančně tak náročné, abychom je nezvládli," uvedla k tomu ministryně.

Povinné přijímací zkoušky i maturita z matematiky

Velká debata probíhala i o zavedení povinného roku ve škole pro pětileté děti. Podle řady senátorů je to pro rodiče příliš obtěžující. "Mám s tím trochu problém. Rodiče by si měli svobodně rozhodnout, zda dají své dítě do školky, nebo ne," uvedla senátorka za hnutí ANO Zuzana Baudyšová.

Senátoři se ale nakonec rozhodli respektovat změny, které schválila Poslanecká sněmovna. Bez výhrad senátoři schválili povinné přijímací zkoušky na všechny střední školy s maturitou a následnou povinnou maturitu z matematiky, jež by měla začít od jara 2021.

Novela zákona také zařazuje lesní školky do oficiální sítě školek. Nově tak budou mít nárok na financování od ministerstva školství, a budou se v nich moct vzdělávat děti i v rámci povinného posledního předškolního vzdělávání.

Odklad inkluzivní novely neprošel

Senátoři ze školského výboru se na poslední chvíli pokusili zvrátit platnost inkluzivní novely, která má podpořit začleňování dětí s postižením či speciálními vzdělávacími potřebami do běžných tříd. Díky ní mají dostat tito žáci podporu ve formě speciálních pomůcek či asistenta i na běžné základní škole. Platit má od letošního září, senátoři ji chtěli odložit o rok.

Je to jednoduchý způsob, jak vytlouct politický kapitál, který se hodí politikům, kteří nedokážou řešit větší problémy ve školství, říká Tomáš Hečko.
22:20
Je to jednoduchý způsob, jak vytlouct politický kapitál, který se hodí politikům, kteří nedokážou řešit větší problémy ve školství, říká Tomáš Hečko. | Video: Daniela Drtinová

Pozměňující návrh podal senátor Václav Homolka (KSČM). Tvrdí, že školy na změny nejsou připravené, nevědí, co je od září čeká, a proto bude lepší, když dostanou více času. "Pokud dáme rodičům zákonný nárok na podporu, budou ho vyžadovat. Ředitelé škol ale zatím nevědí, jestli dostanou finance, a pokud ano, kde seženou kvalifikované asistenty, protože těch je nedostatek," zdůvodňoval návrh pro odklad. Jeho návrh podpořili také senátoři za ODS.

"Odmítáme nekontrolované přijetí dětí s mentálním postižením do běžných škol. Nesmíme připustit snížení kvality vzdělávání. Bezhlavá opatření by se nakonec obrátila proti postiženým a nepomohla by ani zdravým dětem," míní senátor ODS Jiří Oberfalzer.

Podle senátora za ČSSD Františka Berky ale odklad inkluzivních změn není na místě. "Školy by nedostaly peníze na podpůrná opatření, nedosáhly by ani na peníze z evropských fondů," prohlásil. Upozornil na to, že změny budou nabíhat postupně, ministryně určila dvouleté přechodné období, takže bude prostor na to, případné problémy opravit.

"U zápisů se ukázalo, že žádný větší počet dětí s postižením do běžných škol nemíří. Děti, které mají speciální potřeby a v běžných školách už jsou, od prvního září nezmizí. Změna by nepomohla ani jim, ani rodičům, ani učitelům. Pomohla by možná těm, kteří ve školství deset let nedělali nic a po regionálních volbách nebudou dělat zase nic," řekla k tomu ministryně školství Kateřina Valachová.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy