Inkluzivní novela se neodkládá a místa pro dvouleté ve školkách budou, rozhodl Senát

Markéta Hronová Markéta Hronová
Aktualizováno 20. 4. 2016 16:31
Skoro celý den se senátoři přeli o novelu školského zákona, která zavádí povinnou školku pro pětileté děti, povinné přijímací zkoušky na střední školy i povinnou maturitu z matematiky. Nakonec novelu školského zákona nechali tak, jak ji schválila Poslanecká sněmovna. Největší hádka byla o zavedení povinné školní docházky od pěti lety a nárok na místa ve školkách pro dvouleté děti. Ta nakonec od roku 2020 zajištěná budou.
Senátoři projednají novelu školského zákona (ilustrační snímek)
Senátoři projednají novelu školského zákona (ilustrační snímek) | Foto: Thinkstock

Praha - Ačkoli senátoři celý den kritizovali školskou novelu, nakonec zákon schválili beze změn. Nová pravidla inkluze tak budou platit už od letošního září, příští rok budou jednotné přijímací zkoušky na střední školy a o čtyři roky později se bude povinně maturovat z matematiky. Novela přinese také povinný poslední rok u mateřské školy.

Ostrá diskuse se vedla o nároku na místo ve školkách pro dvouleté děti. Ty vyžadují úplně jinou péči než děti tříleté a školky by neměly mít povinnost je přijímat, hádali se někteří senátoři. "Dvouleté děti chtějí maminku a tatínka, ne do školky," řekl v diskusi na plénu senátor ČSSD Petr Vícha. Senátoři se navíc obávali, že školky nejsou připravené na příjímání dvouletých dětí.

Řada senátorů například z řad ODS kritizovala fakt, že stát chce "odebírat" dětem dvouleté děti. Nakonec ale zvítězila uklidňující slova ministryně školství Kateřiny Valachové, že se jedná pouze o možnost, ne povinnost. Kdo by ji nechtěl využít, nemusí.

"Už dnes máme ve školkách čtyřicet tisíc dvouletých dětí. Dodatečné nároky na přizpůsobení školek i pro mladší děti nejsou finančně tak náročné, abychom je nezvládli," uvedla k tomu ministryně.

Povinné přijímací zkoušky i maturita z matematiky

Velká debata probíhala i o zavedení povinného roku ve škole pro pětileté děti. Podle řady senátorů je to pro rodiče příliš obtěžující. "Mám s tím trochu problém. Rodiče by si měli svobodně rozhodnout, zda dají své dítě do školky, nebo ne," uvedla senátorka za hnutí ANO Zuzana Baudyšová.

Senátoři se ale nakonec rozhodli respektovat změny, které schválila Poslanecká sněmovna. Bez výhrad senátoři schválili povinné přijímací zkoušky na všechny střední školy s maturitou a následnou povinnou maturitu z matematiky, jež by měla začít od jara 2021.

Novela zákona také zařazuje lesní školky do oficiální sítě školek. Nově tak budou mít nárok na financování od ministerstva školství, a budou se v nich moct vzdělávat děti i v rámci povinného posledního předškolního vzdělávání.

Odklad inkluzivní novely neprošel

Senátoři ze školského výboru se na poslední chvíli pokusili zvrátit platnost inkluzivní novely, která má podpořit začleňování dětí s postižením či speciálními vzdělávacími potřebami do běžných tříd. Díky ní mají dostat tito žáci podporu ve formě speciálních pomůcek či asistenta i na běžné základní škole. Platit má od letošního září, senátoři ji chtěli odložit o rok.

Je to jednoduchý způsob, jak vytlouct politický kapitál, který se hodí politikům, kteří nedokážou řešit větší problémy ve školství, říká Tomáš Hečko.
22:20
Je to jednoduchý způsob, jak vytlouct politický kapitál, který se hodí politikům, kteří nedokážou řešit větší problémy ve školství, říká Tomáš Hečko. | Video: Daniela Drtinová

Pozměňující návrh podal senátor Václav Homolka (KSČM). Tvrdí, že školy na změny nejsou připravené, nevědí, co je od září čeká, a proto bude lepší, když dostanou více času. "Pokud dáme rodičům zákonný nárok na podporu, budou ho vyžadovat. Ředitelé škol ale zatím nevědí, jestli dostanou finance, a pokud ano, kde seženou kvalifikované asistenty, protože těch je nedostatek," zdůvodňoval návrh pro odklad. Jeho návrh podpořili také senátoři za ODS.

"Odmítáme nekontrolované přijetí dětí s mentálním postižením do běžných škol. Nesmíme připustit snížení kvality vzdělávání. Bezhlavá opatření by se nakonec obrátila proti postiženým a nepomohla by ani zdravým dětem," míní senátor ODS Jiří Oberfalzer.

Podle senátora za ČSSD Františka Berky ale odklad inkluzivních změn není na místě. "Školy by nedostaly peníze na podpůrná opatření, nedosáhly by ani na peníze z evropských fondů," prohlásil. Upozornil na to, že změny budou nabíhat postupně, ministryně určila dvouleté přechodné období, takže bude prostor na to, případné problémy opravit.

"U zápisů se ukázalo, že žádný větší počet dětí s postižením do běžných škol nemíří. Děti, které mají speciální potřeby a v běžných školách už jsou, od prvního září nezmizí. Změna by nepomohla ani jim, ani rodičům, ani učitelům. Pomohla by možná těm, kteří ve školství deset let nedělali nic a po regionálních volbách nebudou dělat zase nic," řekla k tomu ministryně školství Kateřina Valachová.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tradiční novoroční oběd naplánovali Zeman s Babišem na 5. ledna

Na tradičním novoročním obědě se prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem sejdou v neděli 5. ledna. Ještě jednou se setkají do Vánoc. Ve středu spolu na pravidelné večeři ve středočeských Lánech probrali zahraniční politiku včetně prezidentova plánu jet na jaře do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války.

"Pan prezident mne informoval, že chce navštěvovat kraje a že se chystá na oslavy v květnu do Moskvy, kde má být americký prezident a další prezidenti. Takže jsme nějak koordinovali zahraniční aktivity," uvedl Babiš po zhruba půldruhahodinové schůzce. S prezidentem hovořili také o aktuálních otázkách, jako jsou plány v jaderné energetice či schvalování rozpočtu na příští rok.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na summitu NATO bude Česko zastupovat Zeman, chce navrhnout změny

Česko bude na summitu NATO v Londýně 3. a 4. prosince zastupovat pouze prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastní projednávání rozpočtu ve sněmovně, dohodli se na tom při pravidelné večeři na zámku v Lánech. Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor, naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit. Mluvit o tom chce na Evropské radě.

"Je to důležitá aliance, ale je potřeba aby si evropské členské státy víceméně řekly, že možná nastal čas celkově mluvit o té smlouvě, která byla podepsána před sedmdesáti lety," uvedl Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy