Zeman vetoval školský zákon. Vadí mu školka pro dvouleté i inkluze. Valachová je zklamaná

Domácí Markéta Hronová Domácí, Markéta Hronová
Aktualizováno 4. 5. 2016 17:10
Prezident Miloš Zeman ve středu vetoval novelu školského zákona. Uvedl, že dal na doporučení Svazu měst a obcí. Vadí mu povinnost vymezit obvody spádových mateřských škol a také místa pro dvouleté děti, které by mohly nastoupit od roku 2020. Podle Zemana nebudou mít školky dostatek času, aby se na ně připravily. Zeman zmínil i podporu inkluze, ačkoli ji tato novela vůbec neřeší. Ministryně školství Kateřina Valachová je zklamaná. "Tímto krokem se rodičům opět nepomůže a to ani ve slaďování rodinného a profesního života," uvedla.
Miloš Zeman.
Miloš Zeman. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Prezident Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona. Učinil tak na základě doporučujícího dopisu Svazu měst a obcí ČR. Novela by měla přinést povinný poslední rok mateřské školy, místa také pro dvouleté děti nebo povinnou maturitu z matematiky. Nyní norma opět zamíří do Sněmovny, která bude moci Zemanovo rozhodnutí přehlasovat.

Ve veřejném dopise předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi prezident sdělil, že mu vadí především nová povinnost vymezit obvody spádových mateřských škol. Podle prezidenta budou mít problém velká města i malé obce. „Budovaly kapacitu mateřských škol k zajištění potřeb svých občanů a budou muset tyto kapacity rozšiřovat ve prospěch okolních obcí, které budou do jejich školského spádového obvodu uměle přičleněny,“ napsal Zeman. Zkritizoval, že zákon okolním obcím neukládá, aby se na rozšiřování kapacit v sousedních obcích samy podílely.

"Řada obcí v minulosti zcela rezignovala na to zajistit rodičům místa pro jejich děti. Obce mají také konečně příležitost čerpat evropské i národní prostředky pro kapacity škol. Poprvé koordinujeme programy a vyhlašujeme nové (doposud chybějící) pro rok příští. Důvody pro odmítnutí garance míst neexistují. Jsem zklamaná i za rodiče," uvedla v reakci na prezidentovo veto ministryně školství Kateřina Valachová.

Zeman novele vytkl také nástup dvouletých dětí do školek, jenž by měl být umožněn od září 2020. Podle něj se školky počet dětí, které nastoupí, dozví teprve v květnu na zápisech, a nebudou tak mít dost času se na příchod dalších dětí připravit. „Pokud nelze dopředu odhadnout, o jak velký počet dětí v této věkové skupině se bude skutečně jednat, protože se ani ještě nenarodily, je téměř nemožné skutečné kapacity přizpůsobit,“ uvedl Zeman.

Ještě jednou inkluze

V závěru dopisu se Zeman dotkl inkluze, kterou už dříve důrazně kritizoval. Jedním z důvodů pro vetování aktuální novely může být právě to, aby se znovu otevřela diskuse o podmínkách inkluzivního vzdělávání.

„Zákon představuje v krátké době další novelu školského zákona, když předchozí novelou byl do školského zákona zapracován princip tzv. inkluze. Sděluji, že s tzv. inkluzí vyjádřily negativní stanovisko rady všech krajů, neboť její zavedení považují za předčasné, a to je další důvod, pro který zákon Poslanecké sněmovně vracím,“ uzavřel Zeman.

Upravovat zákon už ale není možné. Poslanci Zemanovo veto buď přehlasují, nebo se bude zákon projednávat od začátku. Naději může mít Zeman v tom, že při březnovém hlasování ve Sněmovně poslanci nebyli jednotní. K přijetí návrhu Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL), aby se podpora vzdělávání žáků s mentálním postižením na běžných základních školách zaváděla od letošního září "přiměřeně k možnostem školy", chyběl jediný hlas.

Ministryně Valachová přitom opakovaně upozorňuje na to, že inkluzivní novela neruší praktické školy, ani nenařizuje rodičům poslat všechny děti s postižením do běžných základních škol. Novela podle ministryně primárně zajišťuje nárok na finanční a metodickou podporu pro všechny děti s handicapem na jakékoli škole, a o tu by odkladem novely děti mohly přijít. 

O zvažování veta mluvil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček už ve středu v poledne. Ministryně Valachová tehdy uvedla, že dokud zpráva není oficiální, nebude spekulovat. "Jen chci říci, že novelu školského zákona potřebujeme, prošla oběma komorami parlamentu, je za ní obrovské úsilí a dřina a souvisí s ní také nemalé finanční prostředky a další systémové kroky. Věřím stále, že převáží argumenty a podpisu se dočkáme," řekla po poledni Valachová.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy