Zeman vetoval školský zákon. Vadí mu školka pro dvouleté i inkluze. Valachová je zklamaná

Domácí Markéta Hronová Domácí, Markéta Hronová
Aktualizováno 4. 5. 2016 17:10
Prezident Miloš Zeman ve středu vetoval novelu školského zákona. Uvedl, že dal na doporučení Svazu měst a obcí. Vadí mu povinnost vymezit obvody spádových mateřských škol a také místa pro dvouleté děti, které by mohly nastoupit od roku 2020. Podle Zemana nebudou mít školky dostatek času, aby se na ně připravily. Zeman zmínil i podporu inkluze, ačkoli ji tato novela vůbec neřeší. Ministryně školství Kateřina Valachová je zklamaná. "Tímto krokem se rodičům opět nepomůže a to ani ve slaďování rodinného a profesního života," uvedla.
Miloš Zeman.
Miloš Zeman. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Prezident Miloš Zeman vetoval novelu školského zákona. Učinil tak na základě doporučujícího dopisu Svazu měst a obcí ČR. Novela by měla přinést povinný poslední rok mateřské školy, místa také pro dvouleté děti nebo povinnou maturitu z matematiky. Nyní norma opět zamíří do Sněmovny, která bude moci Zemanovo rozhodnutí přehlasovat.

Ve veřejném dopise předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi prezident sdělil, že mu vadí především nová povinnost vymezit obvody spádových mateřských škol. Podle prezidenta budou mít problém velká města i malé obce. „Budovaly kapacitu mateřských škol k zajištění potřeb svých občanů a budou muset tyto kapacity rozšiřovat ve prospěch okolních obcí, které budou do jejich školského spádového obvodu uměle přičleněny,“ napsal Zeman. Zkritizoval, že zákon okolním obcím neukládá, aby se na rozšiřování kapacit v sousedních obcích samy podílely.

"Řada obcí v minulosti zcela rezignovala na to zajistit rodičům místa pro jejich děti. Obce mají také konečně příležitost čerpat evropské i národní prostředky pro kapacity škol. Poprvé koordinujeme programy a vyhlašujeme nové (doposud chybějící) pro rok příští. Důvody pro odmítnutí garance míst neexistují. Jsem zklamaná i za rodiče," uvedla v reakci na prezidentovo veto ministryně školství Kateřina Valachová.

Zeman novele vytkl také nástup dvouletých dětí do školek, jenž by měl být umožněn od září 2020. Podle něj se školky počet dětí, které nastoupí, dozví teprve v květnu na zápisech, a nebudou tak mít dost času se na příchod dalších dětí připravit. „Pokud nelze dopředu odhadnout, o jak velký počet dětí v této věkové skupině se bude skutečně jednat, protože se ani ještě nenarodily, je téměř nemožné skutečné kapacity přizpůsobit,“ uvedl Zeman.

Ještě jednou inkluze

V závěru dopisu se Zeman dotkl inkluze, kterou už dříve důrazně kritizoval. Jedním z důvodů pro vetování aktuální novely může být právě to, aby se znovu otevřela diskuse o podmínkách inkluzivního vzdělávání.

„Zákon představuje v krátké době další novelu školského zákona, když předchozí novelou byl do školského zákona zapracován princip tzv. inkluze. Sděluji, že s tzv. inkluzí vyjádřily negativní stanovisko rady všech krajů, neboť její zavedení považují za předčasné, a to je další důvod, pro který zákon Poslanecké sněmovně vracím,“ uzavřel Zeman.

Upravovat zákon už ale není možné. Poslanci Zemanovo veto buď přehlasují, nebo se bude zákon projednávat od začátku. Naději může mít Zeman v tom, že při březnovém hlasování ve Sněmovně poslanci nebyli jednotní. K přijetí návrhu Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL), aby se podpora vzdělávání žáků s mentálním postižením na běžných základních školách zaváděla od letošního září "přiměřeně k možnostem školy", chyběl jediný hlas.

Ministryně Valachová přitom opakovaně upozorňuje na to, že inkluzivní novela neruší praktické školy, ani nenařizuje rodičům poslat všechny děti s postižením do běžných základních škol. Novela podle ministryně primárně zajišťuje nárok na finanční a metodickou podporu pro všechny děti s handicapem na jakékoli škole, a o tu by odkladem novely děti mohly přijít. 

O zvažování veta mluvil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček už ve středu v poledne. Ministryně Valachová tehdy uvedla, že dokud zpráva není oficiální, nebude spekulovat. "Jen chci říci, že novelu školského zákona potřebujeme, prošla oběma komorami parlamentu, je za ní obrovské úsilí a dřina a souvisí s ní také nemalé finanční prostředky a další systémové kroky. Věřím stále, že převáží argumenty a podpisu se dočkáme," řekla po poledni Valachová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy