Podle odhadů mělo v květnu a v červnu na školu v přírodě odjet až 100 000 dětí. I přes to, že vláda od 25. května pobyty v těchto rekreačních zařízeních povolí, prakticky žádné už se do letních prázdnin neuskuteční. A valná většina základních škol požaduje po majitelích takových zařízení peníze za vyplacené zálohy zpět.
"Zaplacené zálohy chtějí školy vrátit, až na pár čestných výjimek, všechny. S několika školami jsme se dohodli na termínu v září nebo říjnu, většina však pobyty ruší bez náhrady a očekávají peníze zpět. Nezajímá je nic," popisuje situaci Alexandr Vavřík, jednatel rekreačního střediska Prudká. "Vzhledem k původním objednávkám, kdy jsme měli prakticky zcela obsazeno na květen i červen, je to pokles o 90 procent," dodává.
Jeho slova potvrzuje i Lubomír Jenyš ze střediska Pohoda v Bílých Karpatech. "Letošní výdělek do konce školního roku je nula. Pokud neproběhnou tábory v době hlavních prázdnin červenec - srpen, tak situace bude ještě závažnější. Letošní sezónu celkově vidíme dosti špatně. A to jsme investovali do sportovišť, kuchyně a celkových oprav v řádů sta tisíců."
Rodiče se spoléhají, že to škola vyřeší
Základní školy ale zpravidla peníze nechtějí vrátit pro své účely, požadují je po nich rodiče, kteří zálohy za zájezdy svých dětí zaplatili. "Rodiče se obracejí na školy a část z nich požaduje vrácení peněz velmi vehementně. Ti ostatní jsou zatím trpěliví, ale spoléhají na to, že to škola vyřeší k jejich spokojenosti. My se pak snažíme s rekreačními středisky, různými cestovními agenturami domluvit. Jde nejen o školy v přírodě, ale třeba i o různé výlety a zájezdy," sdělil Aktuálně.cz prezident asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel Masarykovy základní školy v Praze Michal Černý.
"Pokud je to možné, je pro obě strany nejschůdnějším řešením přesunutí pobytu na náhradní termín s tím, že zálohy zůstávají provozovateli a jsou vráceny pouze například odcházejícím dětem," nastiňuje jedno z možných vypořádání Černý.
Další možností je vzájemné vypořádání se zdůvodněným manipulačním storno poplatkem. Podle slov Černého na to jsou obvykle rodiče ochotni přistoupit, jedná-li se řádově o stovky korun. Část rekreačních center trvá na storno poplatcích v takové výši, jako by základní školy od smlouvy odstoupily ze své vůle. Tam už přicházejí ke slovu právníci. Roli pak hraje třeba to, kdo, zda škola či rekreační zařízení nebo agentura, která pobyt zařizuje, první prohlásil, že se zájezd neuskuteční. "Obdobný spor s jednou agenturou už jsem zadal právnické kanceláři k posouzení a případnému vypracování žaloby. Přeložení a odklad vrácení peněz by byl v této situaci rozumným kompromisem, který by zabránil mnoha soudním sporům a dalším nepříjemnostem, i když zcela se jim zřejmě stejně nevyhneme," doplnil Černý.
Existují také majitelé, kteří jsou ochotni vrátit vše, například rekreační areál v Mokrosukách u Sušice. "Jsme příspěvková organizace města. Ztráty budou, ale snad ne moc velké," popisuje o něco výhodnější pozici areálu jeho ředitelka Kateřina Viktorová.
Poslanci situaci neodblokovali
Vládním rozhodnutím vznikla rekreačním zařízením často škoda ve výši celoročního příjmu, což je v některých případech likvidační. Ve stejně neutěšené situaci by se ocitly i cestovní kanceláře, agentury a spolky, zaměřené na dětskou rekreaci. "Ministerstvo pro místní rozvoj hovoří o nutnosti podpory cestovního ruchu, jsme jeho nedílnou součástí. Na jedné straně tedy paní ministryně Dostálová mluví o jeho podpoře, na straně druhé hrozí regulérní likvidace jednoho jeho podstatného segmentu," popisuje Asociace dětské rekreace ČR ve svém manifestu S. O. S. Českých táborů.
Stát přitom zařízením zatím nepomáhá. Ministerstvo pro místní rozvoj do Poslanecké sněmovny sice poslalo návrh zákona, který mohl situaci vyřešit pomocí voucherů s případným odložením vratky až na září 2021, které by tak školy mohly využít i příští rok. Ale na základě pozměňovacího návrhu byly školy v přírodě ze zákona vyjmuty a zákon se tak vztahuje pouze na cestovní kanceláře.
Na státní podporu podnikatelům a drobným firmám většinou majitelé také nedosáhnou. "Z programu Antivirus vyplývá, že jeho cílem je přispět zaměstnavatelům, kteří museli například zavřít provozovny, na mzdy. Poté se ale ukázalo, že pouze těm, jejichž zaměstnanci mají překážku v práci, tedy jsou a musí být doma, a nedělají tudíž vůbec nic. Pokud totiž zaměstnanec dělá jinou práci, třeba uklízí, opravuje, natírá, seká trávu nebo jen je přítomen a hlídá objekt, nemá nárok zaměstnavatel vůbec na nic - nejedná se o překážku v práci podle Zákoníku práce. Prostě dělá něco jiného, takže za svoje…" komentuje pro něj prakticky nedosažitelnou vládní podporu Alexandr Vavřík z rekreačního střediska Prudká.
"Program Covid, který nabízí půjčky, absolutně nic neřeší. Když nemám zákazníky, nemám poté z čeho splácet. A zadlužovat se na roky dopředu mi smysl nedává," dodává.
Nadějí zůstávají letní tábory
Největším problémem se zdá být červenec a srpen, kdy se v areálech střídají různé dětské kolektivy, tábory, soustředění a podobně. Právě uskutečnění těchto pobytů je často jedinou cestou, jak mohou rekreační areály přežít.
"Máme strach, že provoz v hlavních prázdninách bude tak restriktivní, že budeme vůbec uvažovat, jestli do toho jít. Dezinfekce a přísnější hygienická pravidla nejsou pro nikoho problém, ani pro nás ne, to je samozřejmost. Už nyní máme deset stojanů s desinfekcí, ochranná skla na pultech a podobně," popisuje Lubomír Jenyš z rekreačního centra Pohoda. "Pokud ani doba hlavních prázdnin nebude trochu v normálu, pak opravdu nevím, z čeho platit náklady, které jsou nemalé," potvrzuje i Alexandr Vavřík z Prudké.
Podle posledního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) by se dětské tábory mohly v závislosti na epidemiologické situaci konat od 1. července. Původně přitom vláda uváděla jako datum začátku pobytů měsíc srpen.
