Jaká je výše škody na vlastní budově číslo 327, uvnitř které nálože vybuchly?
Předběžně škody na budově odhadujeme zhruba na 20 milionů korun, rozpočet opravy ale stále ještě zpřesňujeme.
A škoda na zařízení?
Předpokládáme, že některá zařízení bude možné po repasi nebo generální opravě znovu ve výrobě použít, takže škody na výrobních technologiích by neměly přesáhnout přibližně dva miliony korun.
Bylo nějak poškozeno okolí?
Pouze částečně sousední objekty v areálu strojíren (především okna, fasáda a podobně). Mimo areál strojíren podle nám známých informací nic poškozeno nebylo. Škody na ostatních objektech továrny se pohybují na úrovni zhruba pěti milionů korun.
Jak vysoká byla škoda z přerušení výroby v areálu? Jak dlouho a v jakých provozech trvala?
Odstávka strojírenské výroby netrvala v žádném z provozů déle než tři pracovní dny. Práce ve speciálních provozech je obnovována postupně, podle toho, jak dokončujeme jednotlivé revize technologií a bezpečnosti.
Co bylo podle vedení podniku příčinou exploze?
Z toho, co zatím o celé události víme, vyplývá, že výbuch nastal zřejmě při lisování počinových náloží, což je běžná činnost, pro kterou je naše pracoviště řádně vybaveno. Vyšetřování příčin ale dosud nebylo uzavřeno, takže zatím nemůžeme činit žádné definitivní závěry.
Proč zaměstnanci neaktivovali takzvaný krizový systém, tedy nezmáčkli červené tlačítko?
Pracovníci ve chvíli, kdy explozi zaznamenali, zvolili jiný způsob přivolání pomoci, a to telefonicky. Byla to spontánní lidská reakce v prvních minutách bezprostředně po výbuchu. Většina pracovníků byla buď zraněna, anebo značně otřesena. Proto byla na prvním místě pomoc zraněným kolegům. Představte si, že se stanete účastníkem dopravní nehody, sám jste lehce zraněn a okolo vás jsou lidé v hořících autech. Jak byste v prvních vteřinách zareagoval? Bylo by skvělé, kdybyste se zachoval alespoň tak jako naši lidé po explozi.
Inspektoři báňského úřadu ale v podniku zjistili už v roce 2016 při kontrole zpracování explozivních částí náloží nedostatky a dali Poličským strojírnám pokutu přes sto tisíc korun. I v září 2015 udělil úřad firmě za podobné prohřešky pokutu pod padesát tisíc korun. Postihl vás i zákaz výroby v některých objektech. Vaše provozy navíc měly nehody už dříve. Čím to?
Pokuta udělená v roce 2016 vyšší než sto tisíc korun nebyla za zjištěné nedostatky při kontrole zpracování explozivních částí náloží ve výrobním objektu, ale za provozní nehodu ve skladu výbušnin dne 9. září 2015. Druhá pokuta byla udělena za drobné nedostatky a rozpory v provozní dokumentaci pro delaboraci munice.
A co ten zákaz?
Jednalo se o sklady, ne o výrobní objekty. Akciová společnost ve využívaných objektech stavebně technické závady odstranila, ostatní nejsou využívány a jsou prázdné. O tom, zda budou opraveny a používány, nebo budou zlikvidovány, není dosud rozhodnuto. Byly to objekty, které jsou obtížně přístupné pro manipulaci s materiálem.
Jaká nová bezpečnostní opatření podnik zavede? Kdy?
Z každé mimořádné události se musíme poučit a důsledně prozkoumat, zda a kde můžeme naše bezpečnostní systémy ještě více zdokonalit. Jedním z kroků, které chceme co nejdříve udělat, je vybavení všech našich provozů, kde lidé pracují s nebezpečnými látkami, plně automatizovanými hlásiči například na bázi tlakových spínačů. V případě nestandardní situace by tak informace o události byly k dispozici ostraze i záchranným složkám nezávisle na tom, zda někdo z personálu nouzový hlásič aktivuje, či nikoli.
Poličské strojírny
Od roku 2015 se Poličské strojírny staly součástí holdingu STV Invest. Zároveň v únoru loňského roku převedly zbrojní výrobu do společnosti STV Group, která patří rovněž koncernu a je největším českým výrobcem munice. V areálu Bořiny, místní části Poličky, se tak nadále nakládá s municí, od loňska však pod hlavičkou STV Group.Tradice podnikání spadá v Poličce do roku 1920, První vojenská muniční továrna se orientovala především na ruční granáty a dělostřelecké střelivo. Pobočným závodem Adamovských strojíren Adamov se podnik stal v roce 1958. Od května 1992 jsou strojírny akciovou společností.
Kolik budou stát?
Výběrové řízení na tyto nové bezpečnostní prvky ještě není uzavřeno, ale bude se jednat o částky v řádu milionů.
V čem bude spočívat bezpečnostní prověrka, kterou požaduje kraj?
Předpokládám, že se bude jednat o prověrku obou havarijních plánů, vnitřního i vnějšího, které jsou vypracovány na základě analýzy rizik a bezpečnostní zprávy a schvalovány Krajským úřadem Pardubického kraje. Je to mnohasetstránková dokumentace, která se v rámci krizového plánování průběžně aktualizuje a každoročně ji kontroluje jak kraj, tak i další složky zapojené do systému krizového plánování.
