Praha - Češi sice odvedou stovky miliard korun na účty zdravotních pojišťoven, co se s nimi ale potom stane, nemohou ovlivnit. To by se mělo změnit. Platí to hlavně pro čtyři miliony klientů zaměstnaneckých pojišťoven.

Senátoři kvůli tomu podali ústavní stížnost, ve které některá ustanovení zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách napadají. Části normy, které klientům kontrolu hospodaření znemožňují, chtějí zrušit. Pokud senátoři se stížností uspějí, dostanou klienti nové pravomoci - budou si moci zvolit své zástupce ve správních a dozorčích radách, které kontrolují toky peněz v instituci. Budou také moci do kontrolních orgánů sami kandidovat.

„Orgány své zdravotní pojišťovny by si skutečně měli volit samotní klienti. Kdokoliv z klientů by měl mít také možnost se o místo ve správní radě ucházet a v těchto volbách kandidovat,“ potvrzuje iniciátorka ústavní stížnosti a senátorka Alena Dernerová.

Dnes nic takového možné není. Zaměstnanecké pojišťovny jsou sice veřejné instituce, které hospodaří s veřejnými penězi, na jejich kontrole se ale podílejí jen politiky vybraní zástupci ministerstev, největších zaměstnavatelů a odborů. "Většinou jsou tam dosazeni jen proto, aby hájili jejich zájmy,“ pokračuje Dernerová.

Drahá sídla a limuzíny

Stamiliony, které na účtech pojišťoven leží, proto mohou putovat na cokoliv. „Mohou být utráceny nejen v zájmu klientů, ale také různých politicko-ekonomických skupin,“ souhlasí se změnou pravidel advokát Štěpán Holub, který senátorům s ústavní stížností pomáhá.

Peníze mohou rozhazovat i managementy pojišťoven. „Například za luxusní limuzíny nebo honosná sídla,“ naráží Holub na nedávno zveřejněné skandály Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, která nakoupila mimo jiné předražená auta pro své vedení. Správní rada to bez problémů posvětila a klientům nikdo nic nevysvětlil.

Lidé přitom do pojišťoven posílají své peníze, a to povinně. "Stát je k tomu nutí pod pohrůžkou pokuty," podotýká advokát Holub. Každoročně se tak na účtech zdravotních pojišťoven shromáždí stovky miliard korun. Lidé podle něj mají právo vědět, co se s nimi děje. "Každý občan má právo na kontrolu veřejných záležitostí," upozorňuje Holub. Pod ústavní stížnost, kterou připravil, se proto podepsalo devatenáct senátorů z různých politických stran.

"Celý systém je skutečně špatně nastaven, je třeba ho celý překopat," podpořil stížnost k Ústavnímu soudu například sociální demokrat Jan Žaloudík.

Proč ne, reagují některé pojišťovny

Samotným zaměstnaneckým pojišťovnám případná změna pravidel nevadí. „Už v předválečném Československu tady jakýsi způsob, jakým se volili členové kontrolních orgánů pojišťoven, fungoval. Takže proč ne,“ reagoval na stížnost senátorů například ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Ladislav Friedrich. Podobný systém řízení pojišťoven navíc mají i v Německu.

Friedrich ale jedním dechem odmítl, že by byla současná kontrola pojišťoven nedostatečná. „Volby do orgánů pojišťoven probíhají přesně v souladu s volební vyhláškou, určitě tam není nic protiprávního. Považuji to za efektivní systém a nikdy jsme v naší pojišťovně neměli podezření, že by byl jakkoliv netransparentní nebo manipulován,“ zdůraznil.

Mnohem horší problémy podle něj provázejí Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, která mezi zaměstnanecké pojišťovny nepatří. "Pokud se tedy budou jakkoliv měnit pravidla, bylo by dobré je stanovit pro všechny stejně," uzavřel Friedrich.

Volby jako do parlamentu

Nová pravidla pro chod a kontrolu pojišťoven chtělo v minulosti prosadit i ministerstvo zdravotnictví. Bylo to za exministra Leoše Hegera (TOP 09). Vedení resortu kvůli tomu v roce 2011 podepsalo memorandum s Platformou zdravotních pojištěnců, která po průhlednější kontrole volala.

„Kontrolní orgány pojišťoven se budou rekrutovat z řad zástupců zaměstnavatelů státu i pojištěnců. Každá z těchto skupin bude mít ve správní a dozorčí radě třetinové zastoupení,“ popsal tehdy představy ministerstva Hegerův poradce Pavel Vepřek. Lidé v kontrolních orgánech měli mít dokonce hmotnou odpovědnost za hospodaření instituce a ručit svým majetkem.

Podle právníka Platformy zdravotních pojištěnců Ondřeje Dostála měli vzejít členové kontrolních orgánů buďto z hlasování, které se mělo konat společně s komunálními volbami, nebo ze speciálních voleb na pobočce. „Uvažovalo se dokonce o tom, že by se mohly volby konat elektronicky,“ doplnil Dostál.

Kontrola skončila za Ratha a Julínka

Jenomže plány zůstaly jen na papíře. "Nešlo to prosadit, takže jsme tuto myšlenku nakonec opustili,“ říká dnes exministr Heger.

Jeho nástupci se už změnou pravidel nezabývali. „Nejsem si vědom toho, že by s tím ministerstvo zdravotnictví dál pracovalo,“ potvrdil iniciátor myšlenky Ondřej Dostál. Současné vedení ministerstva zdravotnictví se k otázce, jak se ke změně pravidel v pojišťovnách staví, nevyjádřilo.

V Česku působí celkem šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, které hospodaří se zhruba 150 miliardami. Pojištěno je u nich asi čtyřicet procent obyvatelstva, tedy kolem čtyř milionů lidí. Do chodu zaměstnaneckých pojišťoven ale zasahovat nemohou. Odepřena je jim i účast ve správních a dozorčích radách - alespoň pokud je nejmenuje někdo z velkých zaměstnavatelů, kteří stáli u zrodu pojišťovny, nebo odborů.

Do března roku 2006 byla přitom účast v kontrolních orgánech zaměstnaneckých pojišťoven možná. Do zákonných pravidel pak ale zasáhl nejprve exministr David Rath a později jeho nástupce Tomáš Julínek. A správní a dozorčí rady ztratily podle senátorů svou kontrolní funkci.