Praha - Senát opětovně schválil irskou výjimku z Lisabonské smlouvy, která ostrovnímu státu Evropské unie zajistí zachování neutrality či národní svrchovanost nad daněmi nebo potraty. Pro smlouvu, k jejímuž přijetí byla nutná ústavní většina, ve středu hlasovalo 71 ze 75 přítomných členů horní komory.
Senát už irskou výjimku schválil loni, dokončení schvalovacího procesu ale zabránilo rozpuštění Sněmovny. Nyní dolní komora stihla výjimku schválit už v červnu, a to hlasy všech 150 přítomných poslanců.
Výjimku si vyjednali Irové poté, co před šesti let na první pokus odmítli v referendu Lisabonskou smlouvu, která upravuje pravidla fungování EU. Rozhodnutí změnili až v druhém plebiscitu v říjnu 2009, kdy se státy EU za českého předsednictví zavázaly poskytnout Irsku záruky, které získaly formu Protokolu o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy.
Pochopení měl i Klaus
Bývalá vláda premiéra Petra Nečase (ODS) s protokolem souhlasila už předloni v květnu, ministři se ale rozcházeli v názoru na to, jakým způsobem by měl Parlament protokol schvalovat.
Ministerstvo zahraničí se neúspěšně klonilo k tomu, že k souhlasu by stačila aktuální většina, neboť protokol nepřenáší české pravomoci na evropskou úroveň. Vláda ale nakonec doporučila schvalování ústavní většinou, protože protokol znamená doplnění Lisabonské smlouvy.
Pochopení pro irské požadavky měl také někdejší prezident Václav Klaus. Naopak česká výjimka týkající se poválečných dekretů, kterou prosazoval Klaus, zůstala jen ve formě příslibu.
Dojednat se ji nepodařilo a současná vláda už na ní netrvá. Její případné schválení českým Parlamentem již dříve zablokovala ČSSD, která má většinu v Senátu.
