Praha - Expremiér Mirek Topolánek vyložil poprvé veřejně argumenty, proč by se podle něj mělo změnit vedení sázkové společnosti Sazka.
Dva dny poté, co deník Aktuálně.cz zveřejnil informace, že v éře Topolánkova kabinetu prověřovala Sazku tajná služba, vystoupil předseda ODS s čísly, jimiž dokumentuje, že Sazka má v posledních letech špatné hospodářské výsledky. Jako hlavní důvod přitom uvádí chybné rozhodnutí Sazky vedené Alešem Hušákem postavit v Praze obří multifunční arénu, jejíž splátky nyní kriticky zatěžují rozpočet firmy.
"Žádná z těchto informací není součástí jakéhokoliv z materiálů BIS a nevztahuje se na ní zákon o ochraně utajovaných informací, zdůraznil Topolánek v prohlášení, na jehož závěr vyzývá k tomu, aby v Sazce byl proveden audit a aby společnost prověřil Nejvyšší kontrolní úřad.
Sazka Topolánkovi posléze odpověděla. "Společnost odmítá výroky Mirka Topolánka, které neodpovídají skutečnosti a vycházejí z neznalosti problematiky," uvedla ve svém prohlášení a uvedla, že zváží žalobu na Topolánka včetně náhrady škody, kterou jí svým postupem působí.
DOKUMENT: Prohlášení Mirka Topolánka o situaci Sazky
DOKUMENT: Odpověď Sazky expremiéru Topolánkovi
Hušákův slib
Expremiér připomíná někdejší slib generálního ředitele Sazky Aleše Hušáka, že výstavba arény nebude mít vliv na schopnost Sazky hradit sportovním svazům miliardu korun ročně.
"Dnes sportovní svazy zvyšují svoje požadavky na státní rozpočet, protože jim Sazka neodvádí platby ve slíbené výši," konstatuje Topolánek.
Dále uvedl, že zisk Sazky trvale klesá. "V roce 2006 dosahoval 1,7 miliardy korun, v roce 2007 - 1,4 miliardy a v roce 2008 - 1,25 miliardy, přičemž podle odhadů v roce 2009 bude tento pokles nadále pokračovat," píše.
Topolánkova slova potvrzují anonymně i představitelé sportovních svazů, z nichž některé v prvních měsících letošního roku nedostaly od Sazky vůbec žádné peníze.
Sazka argumentuje, že její výkonnost roste, ale místo přímé odpovědi na zmíněný pokles zisku uvádí především tržby. A přiznává nepřímo, že na její zisk má zásadní dopad přecenění obligací - tedy splátky za arénu. "V roce 2008 vzrostly výnosy o 19,1 %, z toho tržby z hlavní oblasti podnikání o 5,3 %. Meziroční nárůst tržeb zaznamenala SAZKA, a.s., i v prvním pololetí 2009. V účetní bilanci se projevuje vývoj kurzu koruny a přecenění emise obligací, na které nemá SAZKA, a.s., vliv. S vyloučením těchto dopadů by její hrubý zisk v období 2007-2008, které Mirek Topolánek zmiňuje, vzrostl o 8,5 %," píše společnost.
O tom, kolik platí přímo sportovním svazům, Sazka v prohlášení nemluví. "Akcionářům odvádí mnohem víc než miliardu korun ročně, a to včetně splátek za víceúčelovou arénu, která je majetkem sportovních svazů a sdružení." uvádí však. "Část těchto prostředků (přibližně 300 milionů Kč ročně) však vzhledem ke změně legislativy nemůže odvádět sportovním a tělovýchovným organizacím, ale do státního rozpočtu," píše.
Tíha arény
"Stavba Sazka Arény, za kterou Sazka utratila více než 10 miliard korun, přičemž náklady na podobné, srovnatelné projekty v civilizovaných zemích dosahují maximálně 3 - 4 miliardy tak, aby byl projekt provozuschopný," tvrdí Topolánek.
Jen splátky úroků z úvěrů na Sazka Arénu podle něho stály do dnešního dne více než 3 miliardy korun a úroky, které Sazka platí za svoje dluhy, představují 0,5 miliardy korun ročně.
"Od roku 2006 za celou dobu splácení dluhopisů, dokázala Sazka splatit z původní jistiny ve výši 215 milionů eur pouhých 6 milionů. Svými splátkami v podstatě jen vykrývala úroky, ne však jistinu, přičemž samotné splátky realizovala jen na úkor dalšího zadlužování," píše expremiér.
Sazka na tuto pasáž reaguje argumentem, že dluhopisy, vydané v souvislosti s finacováním výstavby arény, splácí v letech 2006-2021. "Zatímco v počátečním období převládají podle podmínek emise splátky úroků, které Mirek Topolánek zmiňuje, v dalším období budou převládat splátky jistiny. Na celkovou cenu emise nemá toto rozdělení vliv," uvedla společnost.
Zlé investice
Právě špatné investice, pro něž použil přívlastek megalomanské, jsou podle expremiéra příčinou všech potíží sázkové společnosti.
Kromě zmíněné arény připomíná Topolánek i další. "Nelze opomenout neproduktivní a ztrátové investice mimo hlavní zaměření Sazky, jako např. nákup zámečku, nepotřebných pozemků nebo vinařství," uvedl.
Sazce podle něho zcela selhal plán, že by dluhy ze stavby arény splácely výnosy z takzvaných video loterijních terminálů, které Sazka zavedla v minulých letech. V tomto bodě potvrzují Topolánkova slova hospodářské výsledky Sazky, z nichž plyne, že terminály společnosti nevydělávají tolik, kolik si od nich slibovala.
"Pokusy o zahraniční akvizice v posledních letech rovněž ztroskotaly a skončily ztrátami řádově ve výši několika stovek milionů korun" píše Topolánek.
Sazka však tuto pasáž označila z lživou, ale na pomoc si opět bere údaje o tržbách, nikoliv ziscích. "Tržby centrálního loterního systému s interaktivními videoloterními terminály (VLT) vzrostly meziročně téměř o 40 %, což je jedno z nejvyšších čísel v rámci podnikání SAZKA, a.s. Obvyklá návratnost u podobných projektů je 6 - 10 let. SAZKA, a.s., nerealizovala žádné zahraniční akvizice, natož takové, které by ´skončily ztrátami řádově ve výši několika stovek milionů korun´," uvedla společnost.
Volám po auditu
Podle Topolánka jsou všechny výše uvedené argumenty důvodem k tomu, proč by mělo být hospodaření Sazky prověřeno.
"Vyzývám proto, aby generální ředitel společnosti nechal provést nezávislý audit Sazky. Zároveň vyzývám NKÚ, aby provedl kontrolu hospodaření společnosti Sazka i samotné haly," uvedl Topolánek.
Sazka však uvedla, že návrh na kontrolu NKÚ je v rozporu se zákonem.
"Stejně tak odmítáme výhružky odebrání povolení, na které nemá žádný předseda politické strany nárok. SAZKA, a.s., považuje takové výroky za bezprecedentní a zváží právní kroky vůči soukromé osobě Mirka Topolánka, včetně žaloby na náhradu škody," uvádí se v prohlášení.
