Dokument: Co vadí Mirku Topolánkovi na Sazce

Domácí Domácí
16. 10. 2009 17:20
Projděte si v dokumentu "Podrobné vyjádření Mirka Topolánka k medializovanému problému Sazky"

Praha - Projděte si v dokumentu "Podrobné vyjádření Mirka Topolánka k medializovanému problému Sazky"

16. října 2009

Vzhledem ke stálým dotazům novinářů ohledně Sazky jsem se rozhodl předložit závažné a výhradně veřejně dostupné informace o jejích finančních problémech a financování českého sportu. Žádná z těchto informací není součástí jakéhokoliv z materiálů BIS a nevztahuje se na ní zákon o ochraně utajovaných informací. Reaguji i na výzvu samotných zástupců vedení Sazky, abych vysvětlil důvody svých veřejných stanovisek.

Uvádím proto fakta, která se opírají o veřejně dostupné údaje, výroční zprávy a zprávy o hospodaření Sazky dostupné i na jejím webu:

Ještě před výstavbou Sazka Arény generální ředitel Aleš Hušák slíbil, že její výstavba nebude mít vliv na schopnost Sazky hradit sportovním svazům 1 miliardu korun ročně.

 Dnes sportovní svazy zvyšují svoje požadavky na státní rozpočet, protože jim Sazka neodvádí platby ve slíbené výši.

Zisk Sazky je v trvalém poklesu. V roce 2006 dosahoval 1,7 miliardy korun, v roce 2007 - 1,4 miliardy a v roce 2008 - 1,25 miliardy, přičemž podle odhadů v roce 2009 bude tento pokles nadále pokračovat.

Na to, aby Sazka kryla své závazky vůči sportu, svůj rozvoj, dluhy a úroky, potřebuje vydělávat přibližně 2 miliardy korun ročně. Dnes jí chybí téměř 1 miliarda.

Jaké jsou důvody?

Megalomanské investice Sazky mají zásadní negativní vliv na hospodaření Sazky a na její schopnost plnit závazky vůči sportovním svazům.

Stavba Sazka Arény, za kterou Sazka utratila více než 10 miliard korun, přičemž náklady na podobné, srovnatelné projekty v civilizovaných zemích dosahují maximálně 3 - 4 miliardy tak, aby byl projekt provozuschopný.

Jen splátky úroků z úvěrů na Sazka Arénu stály do dnešního dne více než 3 miliardy korun.

Úroky, které Sazka platí za svoje dluhy, představují 0,5 miliardy korun ročně.

Společnost Bestsport, provozovatel Sazka Arény, stála Sazku již 1,5 miliardy korun a její kumulovaná ztráta tvoří 0,7 miliardy.

Nelze opomenout neproduktivní a ztrátové investice mimo hlavní zaměření Sazky, jako např. nákup zámečku, nepotřebných pozemků nebo vinařství.

Od roku 2006 za celou dobu splácení dluhopisů, dokázala Sazka splatit z původní jistiny ve výši 215 milionů eur pouhých 6 milionů. Svými splátkami v podstatě jen vykrývala úroky, ne však jistinu, přičemž samotné splátky realizovala jen na úkor dalšího zadlužování.

Nové produkty, tzv. video loterijní terminály, od kterých si vedení společnosti slibovalo ziskovost a z nichž chtělo splácet dluhy Sazka Arény, očividně selhaly. Projekt nesplňuje očekávanou návratnost.

Pokusy o zahraniční akvizice v posledních letech rovněž ztroskotaly a skončily ztrátami řádově ve výši několika stovek milionů korun.

Tento výčet skutečností dokládá jasné selhání a nekompetentnost vedení společnosti Sazka i jejích statutárních orgánů. Vyzývám proto, aby generální ředitel společnosti nechal provést nezávislý audit Sazky. Zároveň vyzývám NKÚ, aby provedl kontrolu hospodaření společnosti Sazka i samotné haly. Vyzývám zároveň všechny ostatní politické strany, aby vyvinuly tlak na co nejrychlejší pojmenování příčin, proč Sazka není schopna plnit povinnosti vůči sportovním svazům. Nepřijímám odkazy na hospodářskou krizi a na zvýšené odvody DPH jako vysvětlení problémů Sazky, jsou neopodstatněné a marginální.

Česká republika se musí ubránit podobnému skandálu, jaký vyvolalo odhalení netransparentních postupů u významných polských sázkových firem. Jsem přesvědčen, že se česká politická scéna musí zabývat nedostatky ve financování sportu a jsem přesvědčen, že jsem výčtem těchto skutečností pojmenoval hlavní důvody problémů. Jde o dlouhodobé a systémové problémy, které nevyřeší jen personální změny, ale restrukturalizace Sazky a změna podmínek financování sportu. Pokud se tak nestane, pak je na místě, aby ministerstvo financí odebralo Sazce licenci. Je neakceptovatelné, aby daňový poplatník doplácel ze státního rozpočtu na problémy Sazky.

Mirek Topolánek, předseda ODS

 

Právě se děje

před 2 minutami

Hamáček podal trestní oznámení na autory reportáže Seznam Zprávy, rezignovat nehodlá

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pátek podal trestní oznámení na autory reportáže serveru Seznam Zprávy k jeho cestě do Moskvy Janka Kroupu a Kristinu Cirokovou. Vyloučil, že by kvůli kauze rezignoval. Naopak podle lídra ODS Petra Fialy by měl skončit, protože buď lhal veřejnosti, nebo se dopustil špatného úsudku.

Hamáček trestní oznámení avizoval minulý týden. Na server plánuje podat i civilní žalobu, kterou chce po vydavateli požadovat deset milionů korun. Podle webu Seznam Zprávy hovořil Hamáček na interní schůzce o úmyslu "vyměnit mezinárodní skandál" kolem explozí ve Vrběticích na Zlínsku za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Hamáček to ostře odmítá.

Podle Hamáčka se mohli autoři reportáže dopustit trestných činů pomluvy či šíření poplašné zprávy. "V pátek jsem trestní oznámení podal," řekl dnes v Partii na televizi Prima. Vicepremiér dnes řekl, že česká diplomatická reakce na zjištění o ruském zapojení do explozí ve Vrběticích v roce 2014 byla jednoznačným úspěchem, nicméně reportáž Seznamu z kauzy udělala "bramboračku". Zopakoval, že cesta do Moskvy měla svůj účel, stejně tak jako načasování jejího zrušení. "Na vnitru jsme mohli těžko plánovat, že v době, kdy budeme vyhošťovat ruské diplomaty, budu sedět v Moskvě," prohlásil.

Podle opozičních lídrů naopak z kauzy dělá "bramboračku" Hamáček. "Podstatné je to, že lhal veřejnosti, že nechtěl jet do Moskvy. Ukazuje se, že cesta byla naplánovaná," podotkl Fiala. V případu se podle něj možná Hamáček dopustil jen neskutečné naivity a měl špatný úsudek, ale i to by bylo důvodem pro rezignaci. Také podle lídra Pirátů Ivana Bartoše jsou Hamáčkovy argumenty nedůvěryhodné. "Vyjádření ukazují, že ten původní příběh není pravdivý," uvedl.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Cisternová loď řízená českým kapitánem poškodila most v nizozemském Groningenu

Cisternová loď, kterou řídil 59letý český kapitán, narazila do důležitého mostu v nizozemském Groningenu. Nikomu se nic nestalo, ale škody na mostě jsou podle zástupců města velké.

Policie českého kapitána zadržela. Testy ukázaly, že nepožil alkohol, ani si nevzal žádní drogy. Čelí podezření, že nemá dostatečné schopnosti k řízení lodi.

Svědci nehody, která se stala v noci na sobotu, vypověděli, že slyšeli hlasitou ránu. V té době most zrovna nepřejíždělo žádné auto, jen jeden řidič mopedu. Náraz lodi ho vyděsil.

Vyšetřování nehody bude pokračovat i v příštích dnech. Cisternová loď Bodensee je 110 metrů dlouhá a pluje pod německou vlajkou. Podle policie na ní nebyly žádné technické závady. Se čtyřčlennou posádkou plula ze Štrasburku do nizozemského Delfzijlu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy