Dokument: Co vadí Mirku Topolánkovi na Sazce

Domácí Domácí
16. 10. 2009 17:20
Projděte si v dokumentu "Podrobné vyjádření Mirka Topolánka k medializovanému problému Sazky"

Praha - Projděte si v dokumentu "Podrobné vyjádření Mirka Topolánka k medializovanému problému Sazky"

16. října 2009

Vzhledem ke stálým dotazům novinářů ohledně Sazky jsem se rozhodl předložit závažné a výhradně veřejně dostupné informace o jejích finančních problémech a financování českého sportu. Žádná z těchto informací není součástí jakéhokoliv z materiálů BIS a nevztahuje se na ní zákon o ochraně utajovaných informací. Reaguji i na výzvu samotných zástupců vedení Sazky, abych vysvětlil důvody svých veřejných stanovisek.

Uvádím proto fakta, která se opírají o veřejně dostupné údaje, výroční zprávy a zprávy o hospodaření Sazky dostupné i na jejím webu:

Ještě před výstavbou Sazka Arény generální ředitel Aleš Hušák slíbil, že její výstavba nebude mít vliv na schopnost Sazky hradit sportovním svazům 1 miliardu korun ročně.

 Dnes sportovní svazy zvyšují svoje požadavky na státní rozpočet, protože jim Sazka neodvádí platby ve slíbené výši.

Zisk Sazky je v trvalém poklesu. V roce 2006 dosahoval 1,7 miliardy korun, v roce 2007 - 1,4 miliardy a v roce 2008 - 1,25 miliardy, přičemž podle odhadů v roce 2009 bude tento pokles nadále pokračovat.

Na to, aby Sazka kryla své závazky vůči sportu, svůj rozvoj, dluhy a úroky, potřebuje vydělávat přibližně 2 miliardy korun ročně. Dnes jí chybí téměř 1 miliarda.

Jaké jsou důvody?

Megalomanské investice Sazky mají zásadní negativní vliv na hospodaření Sazky a na její schopnost plnit závazky vůči sportovním svazům.

Stavba Sazka Arény, za kterou Sazka utratila více než 10 miliard korun, přičemž náklady na podobné, srovnatelné projekty v civilizovaných zemích dosahují maximálně 3 - 4 miliardy tak, aby byl projekt provozuschopný.

Jen splátky úroků z úvěrů na Sazka Arénu stály do dnešního dne více než 3 miliardy korun.

Úroky, které Sazka platí za svoje dluhy, představují 0,5 miliardy korun ročně.

Společnost Bestsport, provozovatel Sazka Arény, stála Sazku již 1,5 miliardy korun a její kumulovaná ztráta tvoří 0,7 miliardy.

Nelze opomenout neproduktivní a ztrátové investice mimo hlavní zaměření Sazky, jako např. nákup zámečku, nepotřebných pozemků nebo vinařství.

Od roku 2006 za celou dobu splácení dluhopisů, dokázala Sazka splatit z původní jistiny ve výši 215 milionů eur pouhých 6 milionů. Svými splátkami v podstatě jen vykrývala úroky, ne však jistinu, přičemž samotné splátky realizovala jen na úkor dalšího zadlužování.

Nové produkty, tzv. video loterijní terminály, od kterých si vedení společnosti slibovalo ziskovost a z nichž chtělo splácet dluhy Sazka Arény, očividně selhaly. Projekt nesplňuje očekávanou návratnost.

Pokusy o zahraniční akvizice v posledních letech rovněž ztroskotaly a skončily ztrátami řádově ve výši několika stovek milionů korun.

Tento výčet skutečností dokládá jasné selhání a nekompetentnost vedení společnosti Sazka i jejích statutárních orgánů. Vyzývám proto, aby generální ředitel společnosti nechal provést nezávislý audit Sazky. Zároveň vyzývám NKÚ, aby provedl kontrolu hospodaření společnosti Sazka i samotné haly. Vyzývám zároveň všechny ostatní politické strany, aby vyvinuly tlak na co nejrychlejší pojmenování příčin, proč Sazka není schopna plnit povinnosti vůči sportovním svazům. Nepřijímám odkazy na hospodářskou krizi a na zvýšené odvody DPH jako vysvětlení problémů Sazky, jsou neopodstatněné a marginální.

Česká republika se musí ubránit podobnému skandálu, jaký vyvolalo odhalení netransparentních postupů u významných polských sázkových firem. Jsem přesvědčen, že se česká politická scéna musí zabývat nedostatky ve financování sportu a jsem přesvědčen, že jsem výčtem těchto skutečností pojmenoval hlavní důvody problémů. Jde o dlouhodobé a systémové problémy, které nevyřeší jen personální změny, ale restrukturalizace Sazky a změna podmínek financování sportu. Pokud se tak nestane, pak je na místě, aby ministerstvo financí odebralo Sazce licenci. Je neakceptovatelné, aby daňový poplatník doplácel ze státního rozpočtu na problémy Sazky.

Mirek Topolánek, předseda ODS

 

Právě se děje

před 15 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy