Scholz řekl, že do EU by měly vstoupit země západního Balkánu, Ukrajina, Moldavsko a případně také Gruzie. Upozornil však, že "v této rozšířené unii budou rozdíly mezi členskými státy narůstat, pokud jde o jejich politické zájmy, ekonomický vliv a systémy sociálního zabezpečení".
"Tam, kde je dnes vyžadována jednomyslnost, se s každým dalším členským státem zvyšuje riziko, že některá země využije svého práva veta a zabrání všem ostatním v rozvoji," dodal Scholz podle agentury Reuters. "Navrhl jsem proto postupný přechod k většinovému hlasování ve společné zahraniční politice, ale i v dalších oblastech, jako je například daňová politika - s plným vědomím toho, že to bude mít důsledky i pro Německo," dodal.
Scholz se ve svém projevu na Karlově univerzitě přihlásil také k podpoře myšlenky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který navrhuje vytvořit nové evropské politické společenství, jež by umožnilo užší spolupráci bloku s partnery mimo EU, uvedla agentura DPA. V současné době podle něj chybí fórum, kde by prezidenti a předsedové vlád mohli jednou nebo dvakrát ročně diskutovat s partnerskými státy o klíčových otázkách. Za možné oblasti uvedl bezpečnost, energetiku a ochranu klimatu.
Scholz podle DPA dále navrhl, aby v Evropě vznikl nový systém protivzdušné obrany. Podle šéfa německé vlády by byl "bezpečnostním přínosem pro celou Evropu" a byl by levnější a efektivnější, než když si každá země buduje vlastní nákladnou a velmi složitou protivzdušnou obranu.
Ohledně Ukrajiny Scholz vyzval 27 členských států, aby se "semkly, vyřešily staré konflikty a našly nová řešení". Německo bude Kyjev podporovat "tak dlouho, dokud to bude nutné", dodal Scholz s tím, že v příštích týdnech se uskuteční nová dodávka německých zbraní na Ukrajinu. Německo by podle kancléře mohlo převzít "zvláštní odpovědnost", pokud jde o budování ukrajinského dělostřelectva a kapacit protivzdušné obrany.
Fiala se se Scholzem shodl také na nutnosti nalezení celoevropského řešení pro snížení cen elektřiny. "Ceny elektřiny rozhodně neodpovídají nákladům na výrobu a dosahují výše, která není přijatelná," řekl Fiala. "Současné ceny za elektrickou energii jsou neospravedlnitelné. Náklady na výrobu vůbec nejsou tak vysoké. Proto je nutné, abychom provedli strukturální změny, které přispějí k tomu, že ceny zase urychleně klesnou a že bude dostatečná nabídka energií," podotkl Scholz.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) svolal na pátek 9. září mimořádnou evropskou radu pro energetiku. Trh s energiemi přestal podle něj fungovat. Evropa podle něj musí oddělit ceny plynu od ceny elektřiny, rada bude projednávat návrh na stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny.
Fiala zopakoval, že se Česko chce podílet na rozvoji evropské energetické infrastruktury a na získání kapacit v terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG), jež bude Německo budovat. "Z Německa jsme zkapalněný plyn schopni dostat existujícími plynovody poměrně jednoduše do České republiky," řekl Fiala. Z geografických a strategických důvodů má Česko zájem zejména podílet se na kapacitě terminálu Lubmin-Greifswald. Podle Scholze budou první nové terminály v provozu už v lednu.
