Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně vyzývá k zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou. Zástupci NATO i jednotlivých členských zemí ale varují, že by to mohlo znamenat přímou konfrontaci s Ruskem, protože bezletovou zónu je potřeba nějak vymáhat. Chápe Ukrajina skutečnost, že NATO bezletovou zónu nechce kvůli riziku přímého konfliktu s Ruskem?
Samozřejmě chápeme, ale na druhou stranu doufáme, že také Západ chápe Ukrajinu. Dochází ke genocidě celého ukrajinského národa a vyhlazování ukrajinských měst a obcí. Když Západ nebude schopný nic podniknout, aby to zastavil, tak prostě může dojít k zániku celého velkého evropského státu a národa. Jestli je Západ připravený toto tolerovat a smířit se s tím, tak dobře. Měl by si ale uvědomit, že tak či onak je přímý střet s Ruskem nevyhnutelný.
Buď Západ teď Ukrajině pomůže zvítězit nad Putinem, anebo potom bude muset stejně použit článek pět o kolektivní obraně, až Rusko zaútočí na některého jeho člena, například na Polsko nebo nějakou pobaltskou zemi. Takže to je jen otázka toho, jestli se zapojit už teď, nebo potom, kdy třeba Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině.
Takže se domníváte, že přímý konflikt mezi NATO a Ruskem je prostě nevyhnutelný?
Když Západ účinně nepomůže Ukrajině se bránit proti ruské agresi, tak konflikt bude nevyhnutelný. Putin určitě půjde dál a všichni si to uvědomují, a to i na Západě. Myslím, že o tom nikdo nepochybuje. Teď máme šanci jít jinou cestou než cestou přímého zapojení, a to pomoci Ukrajině zajistit bezletovou zónu, což ještě neznamená přímý střet s Ruskem.
Říkáte, že Západ musí účinně Ukrajině pomáhat. Na druhou stranu západní státy posílají na Ukrajinu zbraně nebo vyhlásily proti Rusku poměrně přísné ekonomické sankce. Co by Západ mohl udělat více, aby pomohl Ukrajině válku vyhrát?
Je to to, o čem jsem už mluvil - bezletová zóna, která může mít různé formy. Může to být humanitární letecký koridor, Západ může Ukrajině poskytnout účinnou protileteckou obranu, díky které by si mohla Ukrajina zajistit bezletovou zónu sama. Může to být zavedení bezletové zóny pomocí ozbrojených sil některých členů NATO a nebo klidně i nečlenů. Způsobů je opravdu hodně.
Ukrajinská armáda už ukázala, že je proti Rusům schopná účinně bojovat na zemi. Jediné, co potřebujeme, je, aby Rusko proti nám nemohlo útočit raketami a pomocí letadel. Kdyby nám Západ pomohl zajistit tolik zbraní, kolik budeme potřebovat, abychom se mohli účinně bránit proti Rusku na zemi i na nebi, tak si myslím, že to je ta nejsnadnější cesta, jak tuto situaci vyřešit.
Neočekáváme, že na naše území přijde bojovat nějaká západní armáda, armáda NATO nebo Američané. Uvědomujeme si, že na svém území budeme bojovat sami, ale potřebujeme zbraně a uzavření nebe.
Na Ukrajinu posílají zbraně evropské státy, ale vaše velvyslanectví otevřelo účet, kam mohou posílat peníze i lidé. Za ně pak nakupujete zbraně u českých zbrojařů. Kolik se už vybralo peněz?
Už je to skoro 700 milionů korun. Z toho jsme utratili kolem 600 milionů. Jakmile peníze dostaneme, hned za ně nakupujeme zbraně.
Proč tento i na světové poměry unikátní projekt pořádá zrovna ukrajinská ambasáda v Praze?
Protože Česko je připravené poskytovat Ukrajině zbraně. Jsou země, které mají zbraně, ale nejsou připravené nám je z nejrůznějších politických důvodů dát. Česko, za což jsme mu moc vděční, na jedné straně poskytuje Ukrajině zbraně jako dar od vlády, na druhé straně pak čeští výrobci zbraní, kteří nám je nemohou darovat, protože to jsou soukromé firmy, jsou připraveni nám je prodávat. Proto vznikla ve spolupráci s českým ministerstvem obrany tato iniciativa, která velmi dobře funguje.
Na tyto účely máte účet nejen v českých korunách, ale také v dolarech a eurech. Přispívají tedy i lidé ze zahraničí?
Velmi často. Peníze, které máme na našich účtech, nejsou jen z Česka. Máme hodně příspěvků i ze Spojených států amerických, z Kanady, z Německa, z pobaltských zemí a z dalších států. Snažíme se tento účet propagovat i v zahraničí, takže se z toho vlastně stal mezinárodní projekt.
Zbraně od českých výrobců jsou velmi kvalitní, jsou na skladech a jsou připravené k dodání na Ukrajině. Potřebujeme pouze peníze, abychom je mohli nakoupit, a mnoho lidí je nám posílá.
Rozumím tomu, že ze strategických důvodů nemůžete říct, co přesně za tyto peníze nakupujete. Nicméně náměstek ministerstva obrany Tomáš Kopečný v rozhovoru pro Deník N řekl, že mu z Ukrajiny hlásí, když v Česku nakoupená protitanková zbraň zničila ruský tank. Nemůžete tedy alespoň obecně říct, co přesně se z těchto peněz nakupuje?
Nemohu. Jen vám řeknu, že nakupujeme to, co Ukrajina zrovna potřebuje a co mají čeští výrobci k dispozici. Jsme v těsné spolupráci jak s ministerstvem obrany, tak s českými výrobci a vždy si vybíráme z jejich seznamů zbraně, které zrovna v konkrétním okamžiku nejvíce potřebujeme.
Vojenský materiál na Ukrajinu posílají i vlády jednotlivých států, zbraně jsou ohromně drahé položky. Jak významnou pomocí je tato momentálně takřka 700milionová sbírka? Není to tak trochu kapka v moři?
Je významná. Ani jsem neočekával, že se ve sbírce vybere tolik. Myslel jsem, že to budou spíše desítky milionů korun, možná sto milionů, ale že budeme mít 700 milionů jsem si opravdu nemyslel. Je to opravdu obrovská částka, za kterou se dá koupit opravdu hodně.
Co by Česko mohlo udělat více, aby podpora Ukrajině byla ještě větší?
Těžko říct. Česko a česká společnost dělá opravdu všechno možné. O zbraních jsme už mluvili. Mohu poděkovat Česku za obrovskou humanitární pomoc, co se týče například velkých dodávek léků. Česko nám pomohlo také s potravinami a jednou velkou dodávkou pohonných hmot. A pomoc našim uprchlíkům je neuvěřitelná. Nemohu tedy říct, co by Česko mohlo dělat více. Myslím, že dělá opravdu hodně, a jediné, co mohu - a to mě neunaví -, je děkovat mu.
Někteří kritizují například Německo a Maďarsko za nedostatečnou podporu Ukrajiny. Pokud byste se měl podívat na západní svět, kam byste Česko zařadil v míře podpory Ukrajiny? Skutečně patří mezi tahouny evropských států?
To určitě ano. Česko patří společně s Polskem, pobaltskými zeměmi, Slovenskem a možná ještě několika dalšími zeměmi k tahounům z hlediska podpory Ukrajiny. A Ukrajinci to velmi dobře vnímají. Když se podíváte na poslední sociologické průzkumy, tak uvidíte, že Ukrajinci považují Česko po Polsku, Litvě, Spojených státech a Velké Británii za pátou nejpřátelštější zemi. Takže není to tak, že to nikdo nevnímá. Ukrajinci dobře vidí, kdo jsou naši nejbližší přátelé, a Česko je mezi nimi.
Do Česka dorazilo už 300 tisíc lidí z Ukrajiny. Samozřejmě bude asi záležet na tom, jak dlouho bude konflikt trvat, ale nedávná analýza PAQ Research počítá s tím, že většina uprchlíků by mohla zůstat v Česku. Myslíte si, že tu tolik Ukrajinců skutečně zůstane?
Těžko říct. Samozřejmě že tací budou, ale myslím, že jich nebude většina. Setkal jsem se s několika ženami a ty se chtějí co nejdříve vrátit domů, protože tam nechaly všechno, byty a hlavně své muže, kteří velmi často bojují. Nemyslím si, že tahle vlna uprchlíků bude vlnou, která tady zůstane. Většina se vrátí domů, jakmile skončí boje. Minimálně takový mám pocit z rozhovorů s desítkami Ukrajinců, kteří jsou tady.
Ukrajinci byli před konfliktem v Česku často vnímáni jako levná pracovní síla. Dokazují to i čísla Českého statistického úřadu, podle kterých tady berou ze všech sledovaných národnostních menšin vůbec nejnižší mzdu. Může tato situace vnímání Ukrajinců českou společností změnit?
Pohled české společnosti na Ukrajince se v poslední době určitě proměnil. Vnímání Ukrajinců z české perspektivy vycházelo dříve ze stereotypů, že všichni jsou stavbaři a uklízečky, v lepším případě zdravotní sestry.
Snažili jsme se na ukrajinské ambasádě tyto předsudky odbourat. Připravili jsme například knihu s příběhy třiceti Ukrajinců: malířů, herců, sportovců nebo známých podnikatelů. Ale během posledního měsíce se vnímání Ukrajinců skutečně proměnilo, ukázali se totiž více jako Evropani.
Jak to myslíte?
Všechno, co se na Ukrajině teď odehrává, se děje proto, že chceme být součástí Evropy. Ukrajinci často umírají s evropskou vlajkou v ruce. Úroveň podpory ukrajinské integrace do Evropské unie přesahuje sedmdesát procent. Ukrajinci statečným bojem za nezávislost a svobodu Čechy nejenom překvapili, ale i si vydobyli určitý respekt.
Překvapila vás pozitivní reakce Čechů?
V podporu jsem doufal. Čekal jsem, že přijde. Ale že bude až tak obrovská, mě mile překvapilo. Ta plná náměstí, vlajky na každém domě… Solidarita pro nás znamená opravdu hodně. Nejde jenom o materiální pomoc, ale i o symbolickou. Asi proto je na Ukrajině Česko vnímáno jako jedna z nejpřátelštějších zemí.
Jak už jsem říkal, do Česka přišlo zhruba 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Co je potřeba udělat pro to, aby integrace do české společnost byla pro Ukrajince co nejjednodušší?
Ukrajinci - na rozdíl od Rusů - se vždycky velmi rychle integrují. Když se podíváte na ruskou komunitu žijící v Česku, zjistíte, že se nikdy neintegruje. Vytváří ruskou bublinu. Ukrajinci se mentálně i jazykové adaptují velmi rychle, zároveň nedělají problémy jako jiné národnosti. Na druhou stranu bych nechtěl, aby se současná vlna uprchlíků do české společnosti zcela integrovala.
Proč?
Protože by to znamenalo, že tady zůstanou. Když ale všichni odejdou do zahraničí, nezbyde nikdo, kdo by se podílel na obnovení našeho státu. Chtěl bych proto, aby nově příchozí Ukrajinci spatřili, jak funguje evropská demokracie, a s těmito zkušenostmi se po ukrajinském vítězství vrátili domů a založili novou evropskou Ukrajinu.
Očekáváte, že se budou vracet v nejbližších měsících?
Nikdo neví, jak dlouho válka potrvá. Může se jednat o týdny nebo měsíce. Nicméně doufám, že válka skončí poměrně rychle. Tím pádem budeme schopni ještě během českého předsednictví v Evropské unii začít proces obnovení Ukrajiny.
Rovněž doufám, že bude ještě během českého předsednictví s pomocí Západu vypracována obdoba Marshallova plánu ohledně renovace Ukrajiny. Samozřejmě bude potřeba stovek miliard eur. Už teď podle předběžných údajů způsobila ruská agrese škody za 600 miliard dolarů. Bez pomoci našich přátel ze Západu se neobejdeme.
Mluvil jste o výborných vztazích mezi Českem a Ukrajinou. Může Ukrajině pomoci, že české předsednictví vychází zrovna na tuto dobu?
Samozřejmě. Počítáme s tím, že během českého předsednictví bude téma Ukrajiny, potažmo obnovení Ukrajiny a bojů proti ruské agresi, jednou z priorit. Skutečnost, že právě Česko bude předsedat v Evropské unii v druhém pololetí, je pro nás velmi dobrá zpráva.
