Praha - Osud Češek, které v pákistánské provincii Balúčistán unesli neznámí ozbrojenci, je nejistý. Podobné případy, kdy únosci žádají vysoké výkupné, jsou podle novinářky Terezy Engelové v Pákistánu poměrně běžné.

Navíc vyjednávání se může protáhnout i na několik měsíců.

Nezávislá novinářka Tereza Engelová v Pákistánu žila skoro dva roky. Na ženské univerzitě v Rávalpindí vedla kurzy žurnalistiky a dokumentárního filmu. Situaci v Pákistánu dlouhodobě sleduje.

Sama zažila únos, který pro oběť neskončil dobře. Aby se podobný scénář v případě unesených Češek neopakoval, závisí v současné chvíli podle Engelové především na aktivitě českých úřadů a osobních kontaktech vyjednávačů s kriminálními a militantními skupinami.

A.cz: Jako nejčastější důvod únosu českých turistek je uváděna žádost o výkupné. Jsou podobné únosy cizinců v Pákistánu běžné?

Únosy cizinců jsou mnohem méně časté než únosy Pákistánců kvůli výkupnému. Ty se v některých částech Pákistánu staly doslova "novým trendem," kterým si různé kriminální gangy vydělávají peníze. Je to trend, který se do země, podle mého mínění, dostal z poválečného Iráku, společně s příchodem Al-Káidy do Pákistánu.

Dá se říct, že především v posledních dvou letech markantně přibylo ekonomicky motivovaných únosů a o peníze jde tak z 95 %, méně potom o ideologické důvody.

A.cz: Kdo bývá nejčastěji terčem únosů?

Často členové pákistánských bohatších nebo mocensky vlivných rodin, výjimkou ale už nejsou ani rodiny podnikatelů, zkrátka kohokoliv, kdo má alespoň nějaké peníze. V druhé řadě pak může jít o únosy členů rodin politických rivalů. Únosy jsou problém, který se rozrůstá v Karáčí, ale právě i v Balúčistánu.

Znám osobně rodinu, která se v minulém roce přestěhovala z Kvéty právě proto, že si nemohli být jisti, zda někoho z rodiny neunesou kvůli výkupnému. V jejich okolí se to dělo až příliš často.

A.cz: Bývají únosy dílem organizovaných skupin, nebo se jedná o jednotlivce?

Zatímco ještě třeba před deseti lety byly únosy ojedinělé a prováděli je radikální islamisté ze svých ideologických důvodů (viz Daniel Pearl). Teď se často jedná o kriminální skupiny, které mají únosy jako živnost. Rukojmí zajmou a pak často předají dál. Ať už jiným kriminálníkům, nebo Tálibánu či Al-Káidě.

A.cz: Kolik by únosci mohli za Češky požadovat a měly by výkupné zaplatit rodiny unesených dívek?

Netroufnu si odhadovat, jak vysoké výkupné by mohli požadovat. Záleží ale na tom, komu se ve výsledku dostanou do rukou. Jestli to bude Tálibán nebo Al-Káida, které by s nimi mohly mít své záměry, nebo si je únosci budou schovávat "jenom" pro peníze.

Myslím a doufám, že by v tomto případě mohl pomoct fakt, že jsou to ženy a pro únosce bude nepříjemné a z mnoha důvodů nepohodlné je držet dlouho.

A.cz: Co myslíte, že se s unesenými Češkami v tuhle chvíli děje?

To se skutečně velmi těžko odhaduje. Záleží na tom, zda si je nechají přímo ti lidé, co je unesli, nebo rukojmí předají dál.

Dá se ale předpokládat, že se je budou snažit přesunout do oblasti, kde má omezený vliv armáda či bezpečnostní složky, například do Severního Vazíristánu. Tam je nejspíš schovají do nějakého úkrytu a snad dají požadavek na výkupné.

A.cz: Mohli by únosci brát ohled na to, že jsou ženy?

Doufám, že ano. Že fakt, že jsou ženy, bude mluvit v jejich prospěch. Za prvé myslím, že ženy ještě v Pákistánu uneseny nebyly a jde vlastně o precedens i v místních podmínkách. Za druhé je pro únosce náročnější držet "ženy rukojmí", což by mohlo pomoct jejich rychlejšímu propuštění.

Výhodou je, myslím, i to, že se jedná o turistky, protože když se jedná například o humanitární pracovníky, je ve hře i "politika" jejich zaměstnanecké organizace, například fakt, že z principu platit únoscům odmítají.

A.cz: Jak dlouho by mohly v zajetí zůstat?

V nejlepším případě by to mohlo být vyřešené v řádu několika týdnů, v to také doufám. Jsou ale také případy, kdy o unesených nejsou žádné zprávy třeba rok, což je případ jednoho cizince v současné chvíli.

A.cz: Jakým způsobem by měly úřady postupovat?

Jsem si jistá, že úřady mají na podobné případy vypracované postupy. Je určitě důležité, aby především udržovaly aktivitu a snažily se aktivně dožadovat informací od pákistánské strany, která stejně bude hlavní složkou vyšetřování a případného vyjednávání s únosci.

V podobných oblastech vždy velmi záleží na osobních kontaktech a vazbách s místními lidmi. Hlavní je nesklouznout k pasivnímu čekání.

A.cz: Existuje reálně nebezpečí, že v případě, kdy výkupné nebude zaplaceno, bude Češky čekat podobný osud jako britského pracovníka Mezinárodního výboru Červeného kříže, jehož tělo bylo několik měsíců po únosu nalezeno bez hlavy?

Tato možnost bohužel existuje v případě každého únosu. Ale jsem přesvědčená, že to nebude případ českých turistek. Právě proto, že to jsou turistky, že jsou ženy, a věřím, že i pákistánská strana udělá z těchto důvodů maximum pro jejich záchranu. Navíc zabít ženu by byl i pro radikální islamisty hodně těžký hřích.

A.cz: Proč myslíte, že cestovaly právě v Balúčistánu?

Cesta z Íránu přes Pákistán do Indie je mezi českými turisty poměrně oblíbená a hodně jich ji absolvovalo v minulých letech bez problémů. Problém je, že se poměry právě v Balúčistánu v posledním roce hodně změnily, a je možné, že o tom turistky nebyly dostatečně informovány.

A.cz: Nakolik je běžné, že zahraniční turisté mají policejní doprovod?

Rozhodně to není běžné v Islámábádu. V souvislosti se současnou napjatou situací v problémových oblastech se ale úřady nejspíš snaží tímto způsobem turisty ochránit.

Jenže představa, že jeden voják či policista v autobuse něco zmůže proti ozbrojenému komandu, je nereálná. Pokud by ochrana měla být účinná, tak by s nimi musela jet celá vojenská eskorta.

A.cz: Mohl být policista s únosci spolčený?

Samozřejmě že nemám v tomto případě představu, ale obecně není vyloučené, že kriminální skupina může mít svého člověka například na hraničním přechodu nebo u policejního check pointu. Ten pak dá "echo", kdo je na palubě autobusu.

Může to být i člen policie, stává se to, jakkoliv je to citlivé téma. Nicméně tím nechci říct, že to byl případ právě tohoto konkrétního policisty.

A.cz: Jaký je vztah Pákistánců k cizincům?

Velmi dobrý. Pákistánci se k turistům chovají velmi hezky, mají je rádi a jsou úžasně pohostinní. Jen je potřeba být informován, kde je oblast pro turisty bezpečná a kde je riziko, že ji ovládají radikální islamisté nebo kriminální bandy. A bohužel Balúčistán se v posledních měsících dostává právě mezi tyto oblasti.