Praha - Zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, kterou si vybral premiér na post po Michaelu Kocábovi, poprvé veřejně sdělila své názory.
Po měsíci a půl ve funkci přibližuje tato právnička a původně expertka na práva dětí v rozhovoru pro Aktuálně.cz své postoje k otázkám, které rozdělují společnost a které se pozorně sledují i v zahraničí - například k situaci Romů.
"V řadě věcí, které začal Michael Kocáb, chci pokračovat, protože mají smysl," uvedla v nich na adresu svého předchůdce, jehož premiér nechtěl ve svém týmu mít. "Můj styl asi bude trochu jiný, možná méně 'dramatický' (míněno pozitivně). A především méně mediálně viditelný a se zaměřením na více skupin obyvatelstva," uvedla Šimůnková.
Osobní rozhovor přitom odmítla, vymínila si písemné zaslání otázek, na které po více než týdnu e-mailem odpověděla.
Nejsou obětí většiny
Přes přiznaný distanc od Kocábovy práce Šimůnková také říká, že největším problémem lidských práv v České republice je situace zdejší romské menšiny. Za diskriminovanou ji však "v principu" nepovažuje, i když řada mezinárodních institucí má opačný názor.
"Zcela formálně vzato mají stejná práva a příležitosti jako kdokoli jiný a veřejné instituce se s nimi snaží zacházet bez diskriminace," říká Šimůnková.
Rozdíly - a to velké - mezi Romy a většinovou společností vnímá v sociální rovině. "Hlavní příčinou je mentalita, historický vývoj a životní hodnoty a postoje romské a většinové komunity," přibližuje svůj pohled žena, která jako zmocněnkyně reprezentuje postoj úřadu vlády.
"Budu se stavět proti extrémním řešením typu snah zavést domovské právo, avšak na druhé straně se neztotožňuji s názorem, že romská menšina je obětí nepřející většinové společnosti," dodala.
Podle vlastních slov je připravena zaujímat silná stanoviska. Když ale před třemi týdny Novým Bydžovem pochodovali na dlouho avizované akci pravicoví extremisté, nepřijela a poslala na akci jen podřízené.
Vydala jen písemné prohlášení, v němž shromáždění odsoudila.
"Úřednický zbabělec"
I proto například romský aktivista Ivan Veselý zmocněnkyni považuje za "úřednického zbabělce".
"Ani nevíme, co dělá. Možná je expertka na práva dětí, ale to nestačí. Není dost silná osobnost na to, aby prosazovala ve vládě nepopulární věci," míní Veselý.
V souvislosti s integrací romské menšiny se Šimůnková hodlá soustředit hlavně na vzdělávání romských dětí - aby nebyly vyřazovány do speciálních škol. Chce také vylepšit uplatnění Romů na pracovním trhu.
| Blog Džamily Stehlíkové: Lidská práva pod kopyty koní |
Bude dětský ombudsman?
Ochrana dětí by se pod Šimůnkovou měla dostat na vyšší příčky vládaní agendy lidských práv.
Zmocněnkyně například oživuje myšlenku ustanovit dětského ombudsmana. O instituci, která by zastřešovala dohled nad právy dětí a mladých lidí do 18 let, se mluví roky.
Před třiceti lety vznikl takový institut v Norsku a pak se ujal v řadě zemí Evropy, včetně sousedního Slovenska.
"Největším problémem v oblasti ochrany práv dětí je dlouhotrvající roztříštěnost kompetencí, kdy neexistuje orgán, který by problematiku péče o děti jednotně zastřešoval, za což jsme dlouhodobě kritizováni i ze strany mezinárodních organizací," domnívá se Šimůnková.
Více pozornosti má směřovat také na lidi se zdravotním handicapem či staré lidi a cizince, kterých v Česku přibývá.
Lidé s handicapem: Vítáme ji
Zatímco romské aktivisty Šimůnková zatím nepřesvědčila, představitelé jiných oblastí, kde hrozí pošlapávání lidských práv, jejímu jmenování tleskají.
"Vítáme pozitivně přístup nové zmocněnkyně. V minulosti jsme pociťovali, že je tady agenda lidských práv nastavená nevyváženě," míní Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením. Ten už se také se Šimůnkovou stihl setkat.
Na odezvu od Moniky Šimůnkové ale podle svých slov stále čeká členka vládní Rady pro rovné příležitosti, šéfka Mateřských center a zástupkyně Asociace pro rovné příležitosti můžu a žen, Rut Kolínská.
„O paní zmocněnkyni vím jen to, že je velmi zaneprázdněná," řekla Aktuálně.cz Kolínská.
"Protivník" Řápkové
Čemu se tedy zmocněnkyně věnuje?
Vláda se za jejího působení ve Strakově akademii zabývala několika věcmi, které jí bezpochyby na stole přistály.
Agendu určovala především poslankyně ODS a exstarostka Chomutova Ivana Řápková, která se přede dvěma lety zviditelnila odebíráním dávek nejchudším občanům ve městě, mezi něž patří zejména Romové.
Vláda nakonec odmítla její snahu zavést zmíněné domovské právo, tedy možnost vykázat z obce nepohodlné občany. Další dílo Řápkové - možnost exekuovat chudým dávky - však kabinet jen vrátil s připomínkami do sněmovny.
Do Letů ano
Šimůnková také podpořila ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila v rázném opatření vůči mladým delikventům, například v časově neomezeném dohledu.
"Avšak i osoby, které vykonávají ochranné léčení, mají právo na ochranu soukromého života stejně jako jiné osoby. S veřejnou dostupností identity těchto osob naprosto nesouhlasím, bylo by to v rozporu se základními lidsko-právními standardy naší společnosti," uvedla dále.
O jejím dalším programu se toho ale moc neví - jen že před pár dny zahájila návštěvnickou sezónu památníku romského holocaustu v Letech u Písku. Ovšem znovu téměř bez pozornosti - i upozornění - médií.
