„Politický podnikatel“ Ivo Rittig dostal loni 18. prosince od Městského soudu v Praze oficiální vyrozumění, že ho odposlouchávala policie. Operativní techniku na něj policisté nasadili při vyšetřování někdejšího náměstka pražského vrchního žalobce Libora Grygárka. Grygárek se právě před pražským městským soudem zodpovídal kvůli tomu, že měl před kriminalisty ochránit jiného lobbistu Romana Janouška.
Rittig se v druhé půli dekády po roce 2000 a v prvních letech minulého desetiletí řadil mezi nejvlivnější zákulisní hráče ODS. Propojením politiky a byznysu si vybudoval takovou pozici, jakou měli v Praze Tomáš Hrdlička, Roman Janoušek či v Ústeckém kraji Patrik Oulický. Ostatně tyto muže označil někdejší šéf občanských demokratů Mirek Topolánek za kmotry.
Jak už Aktuálně.cz v září informovalo, na údajně nezákonné odposlechy si Rittig stěžoval u Nejvyššího soudu. Podle lobbisty nebyly řádně odůvodněné. Nebylo prý zřejmé, z jakých deliktů byl podezřelý. Z jeho pohledu scházely důkazy, že by spáchal cokoliv, co by ospravedlnilo sledování jeho hovorů. Nejvyšší soud jeho podnět zamítl. Nyní Aktuálně.cz získalo odůvodnění verdiktu, z něhož plynou podrobnosti.
Odposlechy v mezích zákona
„Nejvyšší soud při přezkoumávání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zjistil, že v něm byl úkon výslovně za neodkladný označen. Z předmětného příkazu se současně podává, že se jedná o úkon neodkladný, (…), a to vzhledem k nebezpečí zmaření, zcizení nebo ztráty důkazu,“ pojmenoval Nejvyšší soud hlavní důvod k příkazu k odposlechům Rittiga, jenž tak proběhl „v mezích zákona“.
Nasazení operativní techniky vůči lobbistovi nařídil Okresní soud v Ostravě 9. listopadu 2012. Tehdy už více než tři čtvrtě roku běželo prověřování, které spustil tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Zabýval se podezřením, zda se skupina politiků, státních úředníků a podnikatelů nedopouští sabotáže. Jinými slovy zda nechtějí narušit fungování státního aparátu tak, aby jednal v jejich prospěch.
Jedním z těchto lidí měl být Ivo Rittig. Už z jeho dřívějšího sledování vyplynulo, že se měl bez jakéhokoliv mandátu zajímat o výběrové řízení na místo ředitele Nemocnice Na Homolce. Na schůzkách zase mluvil o tom, jak jeho lidé korumpují tehdejšího náměstka pražského vrchního žalobce Libora Grygárka. Kriminalisté zaznamenali i další lobbistovy podezřelé aktivity.
Odposlechy povolené okresním ostravským soudem měly policii pomoci v pokračujícím prověřování. Slibovala si od nich, že další záznamy komunikace přinesou nové důkazy vůči lobbistovi a celé skupině. Okresní soud použití „štěnic“ vůči Rittigovi povolil do 9. března 2013. Následně Krajský soud v Ostravě prodloužil platnost příkazu do 9. července.
V kontaktu se zájmovými osobami
„Dále z něj (příkazu, pozn. aut.) vyplývá, že provedeným šetřením bylo zjištěno, že (Rittig, pozn. aut.) byl v kontaktu se zájmovými osobami z řad bývalých i současných státních úředníků či z řad podnikatelů a advokátů a vládních představitelů, přičemž s těmito lidmi projednával např. možnost napojení na Ministerstvo zemědělství ČR, Pozemkový fond ČR, Lesy ČR apod.,“ píše k prodloužení povolení Nejvyšší soud.
Příkaz také zmiňoval, jak se Rittig snaží zasahovat do podoby vedení Vrchního státního zastupitelství v Praze. Úřad řídil Vlastimil Rampula, jeho náměstkem byl zmíněný Libor Grygárek. Rampula byl přitom pod tlakem nejvyššího žalobce a ministerstva spravedlnosti, aby ve funkci skončil. Podle policie byli oba muži Rittigovými spojenci, kteří kryli jeho delikty. Lobbista se proto snažil je ve funkci udržet.
„V bydlišti Ivo Rittiga se uskutečnila jednání, jejichž předmětem měla být aktuální politická situace, podpora stabilizačního balíčku ze strany šesti rebelujících poslanců ODS, měly být diskutovány otázky současných a budoucích ministerských postů a budoucí fungování vlády a samotné ODS,“ popisuje Nejvyšší soud další podezření, na jejichž základě policie dostala souhlas k pokračování odposlechů.
Podrobně popsaná podezření
V povolení se také objevilo podezření policie, že Rittig se měl s lobbistou Romanem Janouškem domluvit na obsazení postu ředitele státního podniku Povodí Vltavy Janem Slancem. Slanec měl pak dle policie v přidělování zakázek rozhodovat podle Rittigových instrukcí. Lobbista ve stížnosti pro Nejvyšší soud všechna podezření odmítl. Instanci chtěl přesvědčit, že sledování jeho hovorů bylo nezákonné.
„Je podrobně popsáno jednání (Rittiga, pozn. aut.) a dalších osob, ve kterém lze spatřovat zločin podplácení. Lze proto konstatovat, že jak z podnětů policejního orgánu, tak z návrhů na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu i samotných příkazů vyplývá, jaké trestné činy jsou v jednání navrhovatele spatřovány a jakým způsobem se měl na jejich páchání podílet,“ odmítl ho však Nejvyšší soud.
Vyjádření Rittiga k tomuto rozhodnutí se Aktuálně.cz nepodařilo získat. Že ho však policie odposlouchávala, už několikrát komentoval veřejně. „Je to naprosto vylhané, nebyl důvod mě odposlouchávat,“ prohlásil třeba u soudu, když byl obžalovaný z podílu na úniku informací z Bezpečnostní informační služby.
Výsledkem byl zásah na Úřadu vlády
Lobbistu policie nakonec nikdy nestíhala z toho, čím ostravské soudy argumentovaly v příkazu k nasazení odposlechů. Nebyl obviněný ze sabotáže ani z podplácení Libora Grygárka. Policie pro svá podezření nenašla rozhodující důkazy. Vyšetřování samotného Grygárka kvůli údajnému krytí Romana Janouška loni v září pravomocně zastavil Vrchní soud v Praze.
Prověřování předcházející Rittigovým odposlechům, jež Útvar pro odhalování organizovaného zločinu spustil v lednu 2012, vyústilo v rozsáhlý zásah na Úřadu vlády v červnu 2013. Po něm padla vláda Petra Nečase (ODS). Po této akci dosud existuje jediný pravomocný odsuzující rozsudek za zneužití Vojenského zpravodajství, které zorganizovala Nečasova podřízená a dnes manželka Jana Nečasová (dříve Nagyová).
Z této kauzy vzešla také zmíněná větev vyzrazení tajné zprávy BIS, na které se měl podle policie Rittig podílet s Nečasovou a svým advokátem Davidem Michalem. Soud ho zprostil obžaloby. Lobbistu také soudy pravomocně očistily v kauzách údajného tunelování pražského dopravního podniku a firmy Oleo Chemical. Nejvyšší soud vyřizoval ještě další dvě Rittigovy stížnosti, výsledek zatím není známý.
