Nejvyšší správní soud zamítl jako opožděně podanou žalobu Pezoldové, ve které si stěžovala na nečinnost Jihočeského hejtmanství. Krajský soud v Českých Budějovicích její žalobu zamítl už dříve, nyní jeho rozhodnutí potvrdil právě Nejvyšší správní soud.
Podstatou sporu je to, že Krajský úřad podle žaloby Pezoldové stále nevydal rozhodnutí o odvolání jejího dědečka Adolfa Schwarzenberga proti zestátnění majetku, které bylo podáno už v roce 1948.
Jde tak o další důležité rozhodnutí soudů v kauze, která je považována za jeden z největších restitučních sporů v Česku. O navrácení majetku hlubocké větve rodu Schwarzenbergů usiluje adoptivní vnučka Adolfa Schwarzenberga Alžběta Pezoldová už od roku 1992.
Proč konfiskace?
Hlubocká větev Schwarzenbergů vlastnila zámek v Českém Krumlově, Schwarzenberský palác na Hradčanech, zámek Hluboká nad Vltavou, Salmovský palác na Hradčanech, zámek v Třeboni, klášter Zlatá Koruna a stovky dalších nemovitostí.
Majetek hlubocké větve Schwarzenbergů byl nejdříve konfiskován na základě Benešových dekretů v roce 1945 a pak ještě vyvlastněn po schválení speciálního zákona, který podepsal prezident Edvard Beneš v roce 1947. Právě přijetí tohoto zvláštního zákona je velmi sporné.
Majetek byl totiž zabaven ne kvůli kolaboraci s Němci, ale protože byl podle navrhovatelů této normy tak velký, že neodpovídal novému duchu hospodářské a sociální struktury Československé republiky. "Nelze proto připustiti, aby vlastnictví tak nesmírného nemovitého majetku zůstalo i nadále soustředěno v rukách jednotlivce," je napsáno v důvodové zprávě k zákonu.
Podle Pezoldové i dalších svědectví nebyl ale její dědeček ani Němcem, ani kolaborantem, ale příkladným českým vlastencem, což prokazuje množstvím dokladů včetně osobního hodnocení Jana Masaryka. "Viděl jsem ho za války v New Yorku několikrát... Národnostně se choval vzorně, hlásil se ihned, odboj podporoval a mohu jeho postoj jen pochválit. Byl a je vášnivým antinacistou."
Infobox
PAMÁTKY, O KTERÝCH ZATÍM SOUDY NEROZHODLY
- Zámek Opočno - o renesanční zámek na Rychnovsku se soudí potomci rodu Colloredo-Mansfeld. V květnu 2003 Krajský soud v Hradci Králové po mnoha letech rozhodl o tom, že zámek připadne Kristině Colloredo-Mansfeldové, v únoru 2005 ale Ústavní soud vrátil celý případ zpět k rychnovskému okresnímu soudu, který loni v září rozhodl, že zámek má patřit státu.
- Zámky Hluboká, Český Krumlov, Třeboň - o vydání řadu let neúspěšně usiluje Alžběta Pezoldová, adoptivní vnučka posledního majitele těchto památek Adolfa Schwarzenberga.
- Zámek Hrubý Rohozec (Turnovsko) - o budovu a pozemky se soudí rod Des Fours-Walderode.
- Zámek v Hrádku u Nechanic (Královéhradecko) a Jilemnici (Semilsko) - o vydání budov usilují potomci rodu Harrachů.
Desítky rozhodnutí
Rozhodnutí soudů v této restituční kauze se dají počítat na desítky, k vydání majetku ale zatím nevedly. Případem se už několikrát zabýval i Ústavní soud. Stále především není jasné, na základě jakých zákonů byl majetek hlubocké větve zabaven: zda na základě zákonů z roku 1945, nebo speciální a sporné normy přijaté o dva roky později.
Soudy restituce Hluboké a dalšího majetku zatím odmítají s tím, že požadované nemovitosti přešly na
stát před 25.únorem 1948. Pezoldová argumentovala tím, že nemovitosti přešly do vlastnictví státu údajně až zápisem do pozemkových knih v rozhodném období.
Pezoldová, která soudní jednání i další svůj postup nechce nijak komentovat, se navíc v minulosti dostala do ostrého sporu s bývalým ministrem kultury Pavlem Dostálem. Ten měl podle Pezoldové v rozhovoru pro The Daily Telegraph obvinit její rod z kolaborace s nacisty.Podle městského soudu v Praze však Dostál listu nic takového neřekl.
Pezoldové se zastal výbor OSN
Pezoldová se svými nároky částečně uspěla v zahraničí. Výbor pro lidská práva při OSN v Ženevě se totiž před čtyřmi roky za restituentku důrazně postavil. "Výbor shledává, že autorka byla opakovaně diskriminována proto, že jí byl odepřen přístup k příslušným dokumentům, které mohly prokázat její restituční nároky," píše se v rozhodnutí.
Výbor navíc kritizoval, že nebylo dosud objasněno, kdy přesně byl rozsáhlý majetek zkonfiskován (tedy zda platí konfiskace podle Benešova dekretu, nebo podle pozdějšího zvláštního zákona).
Na vývoj restitučního sporu v Česku však kritika Výboru neměla žádný vliv.
Část majetku Schwarzenbergů, která byla zabavena až v roce 1948, přitom stát vrátil. Orlická větev rodu, reprezentovaná Karlem Schwarzenbergem, získala zámky Orlík, Čimelice a Sedlec. Dále restituovala zhruba 11 000 hektarů lesů a zemědělské půdy, 300 hektarů rybníků a řadu budov, například v Praze, Varvařově či Karlově.