"Mám neuvěřitelnou radost a prožívám euforii, že vizualizace budoucí podoby areálu je na světě. Nyní víme, k čemu se upínáme," raduje se předsedkyně spolku Memoria Anna Stránská při pohledu na vítězné architektonické návrhy rekonstrukce velkého areálu bývalé věznice v Uherském Hradišti. Spolek sdružuje mimo jiné rodiny politických vězňů, kteří zažili v padesátých letech minulého století ve věznici mučení.
Stránská považuje výsledky soutěže za významný milník. Mnoho let spolu s dalšími volala po tom, aby se zchátralý areál opravil. Upozorňovala na to, že umírají další a další svědci komunistického řádění, které měl na svědomí například nechvalně známý vyšetřovatel Státní bezpečnosti Alois Grebeníček. Nyní Stránská začíná věřit tomu, že rekonstrukce skutečně začne a podle plánu do roku 2028 skončí.
"Moc bych si přála, aby v části areálu vznikl přímo Národní památník věznice Uherské Hradiště. Jsem přesvědčená, že naše země nemá stále dostatečnou strukturu institucí, které se věnují 20. století, zneužívání moci, hledání spravedlnosti a lidským právům," prohlašuje Stránská.
Pochmurnou historii nelakujeme narůžovo
Za vítězným návrhem stojí pražská kancelář ov architekti. "Máme opravdu velkou radost, že jsme uspěli, uvědomujeme si, že jde o unikátní místo. Zadání bylo specifické v tom, že jsme museli kombinovat veřejné instituce státu, jako je soud či státní zastupitelství, a zároveň vytvoření muzea, které interpretuje, co se v tomto místě v minulosti dělo," vysvětloval při vernisáži spoluautor návrhu Jiří Opočenský.
Jeho tým navrhl propojení pěti "dvorů", z nichž některé budou sloužit zmiňovaným institucím a z té nejpodstatnější vznikne muzeum či památník. Jeho název zatím není určený. Nejdůležitější část areálu z pohledu historie a vzdělávání je otočená k nynějšímu autobusovému nádraží. Po jeho jedné straně vznikne nové náměstí, ze kterého bude hlavní vstup do památníku. Odborníci chtějí zachránit hlavně jeho nejcennější část, ve které jsou například cely, dlouhá chodba či kaple.
"Nově vzniknou v areálu dvě prosklené lobby, a to v místech, kde se uzavřená budova z 19. století otevírá veřejnosti a nastavuje vlídnou tvář. Pochmurnou historii se ale nesnažíme lakovat narůžovo. Budovy si ponechávají své autentické části, střední část s věznicí a se samotkami zůstane zachována. Je to kombinace syrové původní architektury věznice s novou vloženou vrstvou, která se nesnaží být dominantní, ale dává kompoziční harmonii," popisuje Opočenský s tím, že jim šlo hlavně o zachování autenticity prostoru.
V samotném centru areálu by tak měl být pietní dvůr, ve kterém se popravovalo. Tento prostor by měl být plný stromů a na jeho okrajích by měly být právě prosklené stěny lobby. "Tady zažije návštěvník vyvrcholení expozičního zážitku. Tady by měl přemýšlet nad minulostí a zároveň nad tím, jak bychom jako společnost měli být lepší," vysvětluje Opočenský.
Cílem je otevřít v roce 2028
U představení návrhů architektů v Uherském Hradišti stála také Kateřina Arajmu, generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Právě na ní hodně záleží, jak bude rekonstrukce probíhat. Jejímu úřadu spadajícímu pod ministerstvo financí areál patří. Úřad také organizuje veřejnou architektonickou soutěž, vůbec první tohoto druhu.
"Věřte mi, že se budu snažit maximálně urychlit veškeré kroky. Je mým cílem, abychom otevírali nejpozději v roce 2028. K tomu bude naše práce směřovat," ujišťovala Arajmu.
Přípravné práce na rekonstrukci probíhají podle plánu od okamžiku, kdy areál převzali. "Například jsme zpracovali studii budoucího využití a dva zásadní průzkumy, stavebně technický a stavebně historický. Máme celou budovu na milimetr zaměřenou ve 3D. A také jsme nechali vyvézt odpad a suť, bylo toho 133 tun," doplňuje náměstek pro ekonomiku a investice Radek Ležatko.
Důvodem dlouholetého chátrání areálu, které pokračovalo i po pádu komunistického režimu v roce 1989, byly především spory mezi městem a státem o to, kdo bude areál vlastnit, co z něj vznikne a kde vzít peníze na rekonstrukci. Někteří místní dokonce volali po tom, aby cenná budova věznice, v Česku svým významem a zachovalostí výjimečná, byla zbořena.
Za vlády Andreje Babiše přešel areál na stát. Šéfka majetkového úřadu Arajmu poté začala ve spolupráci se starostou Uherského Hradiště Stanislavem Blahou (ODS) a dalšími dělat kroky k rekonstrukci. Vznikl kompromis, kdy v areálu bude kromě národního památníku také sídlo okresního soudu, okresního státního zastupitelství a probační a mediační služby.
Moje video číslo ČTYŘI… Když jsem dnes stál v rámci psaní pro @Aktualnecz na nádvoří bývalé věznice v Uherském Hradišti, kde nacisté a komunisté mučili nevinné oběti, řekl jsem si, že pro vás natočím další povídání - v úctě před všemi, kdo bojovali proti některé z totalit. pic.twitter.com/Vs3UJtZTIB
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) December 9, 2022
Muzeum má na projekt jediného člověka
Nyní by měl majetkový úřad uzavřít smlouvu s vítěznými architekty, kteří svůj návrh dále rozpracují. Zároveň by mělo Moravské zemské muzeum v Brně jako odborný garant budoucího památníku začít pracovat na expozicích. Generální ředitel muzea Jiří Mitáček v Uherském Hradišti na setkání před vernisáží slíbil, že vyhlásí architektonickou soutěž na zpracování vnitřních prostor a expozic památníku.
"Od začátku nám je jasné, že jde o extrémně důležité místo pro naši paměť. Přípravy nemůžeme podcenit," říká Mitáček s tím, že chce bývalou věznici prezentovat jako národní památník. "Aby bylo jednoznačně zřetelné, jak důležité je to místo pro Českou republiku a celou střední Evropu. Padesátá léta jsou málo zpracovanou a velmi málo prezentovanou částí našich dějin, v tomto nabízí naše země zatím poměrně málo," vysvětluje.
Podle informací Aktuálně.cz však má muzeum jen jediného pracovníka na externí smlouvu, který se projektu věnuje. Starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha, který je zároveň poslancem, získal pro projekt další peníze ze státního rozpočtu. Ty umožní, aby Moravské zemské muzeum mohlo přijmout pracovníka, který se bude věnovat výhradně památníku.
"Mám obrovskou radost, že se toto podařilo, hodně nám v tom pomohl ministr kultury Martin Baxa," sdělila Anna Stránská ze spolku Memoria. I ředitel muzea Mitáček přiznal, že po mnoha letech půjde o prvního nově přijatého zaměstnance. Dosud totiž muselo muzeum spíše šetřit a propouštět.
