Toho už se nedožijeme, říkají bývalí vězni z Hradiště k termínu dokončení muzea

Já už se rekonstrukce nedožiju, snad se jí dožijí naše děti, sdělila tento týden v areálu bývalé věznice v Uherském Hradišti Vlasta Černá, která zažila věznění právě v Hradišti.
Ke studentům promluvila například dcera politického vězně Ladislava Guryčová, která vyprávěla o popravě Rudolfa Lenharta, kterého nespravedlivě odsoudila komunistická justice.
Na konferenci "Věznice Uherské Hradiště jako místo paměti" přišlo také mnoho studentů místního gymnázia.
Takto vypadá jedna část rozsáhlého areálu bývalé věznice v Uherském Hradišti před rekonstrukcí.
V areálu bývalé věznice v Uherském Hradišti začaly přípravy na rekonstrukci tím, že dělníci celý areál vyklízejí. Rekonstrukce je zatím plánována do roku 2028.
Foto: Radek Bartoníček
Radek Bartoníček Radek Bartoníček
28. 2. 2020 7:05
Bývalá věznice v Uherském Hradišti, ve které komunisté týrali nevinné oběti, se promění v muzeum totality a justiční areál nejdříve v roce 2028. Bylo by to 12 let poté, co premiér Andrej Babiš v roce 2016 slíbil rekonstrukci věznice. Není ale vyloučeno, že termín bude posunutý na delší období. Lidé z občanských iniciativ jsou zklamaní, političtí vězni říkají, že se otevření muzea už nedožijí.

Vladimír Drábek patří k dlouhé řadě politických vězňů, kteří byli vězněni v padesátých letech minulého století v nechvalně proslulé věznici v Uherském Hradišti a po sametové revoluci v roce 1989 marně věřili tomu, že se dožijí její proměny v muzeum totality.

Vladimír Drábek minulý týden zemřel a počet úplně posledních pamětníků této věznice se ještě zmenšil.

"Ani já už se rekonstrukce nedočkám, je to na dlouho," sdělila Aktuálně.cz sedmaosmdesátiletá Vlasta Černá, další bývalá politická vězeňkyně z Uherského Hradiště. Shodou okolností byla tento týden účastnicí konference v budově gymnázia, na které zaznělo od zástupců státu, že konec rekonstrukce očekávají v nejlepším případě v roce 2028 - dosud se mluvilo maximálně o roce 2027. 

"Mělo by to být dřív, aby alespoň někteří věznění viděli, co se z bývalé věznice udělalo. Ale třeba to uvidí naše děti," povzdechla si Černá, která byla v padesátých letech také nespravedlivě držena ve vazbě nedaleko od věznice ve sklepě tehdejší budovy státní bezpečnosti, ve které vyšetřovatelé Alois Grebeníček či Alois Hlavačka týrali některé vězně elektrickým proudem, který pouštěli do těla přes boty s ocelovou podrážkou.    

2028… Ale nechytejte mě za slovo

S informací o možném konci rekonstrukce vystoupil ředitel brněnské pobočky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Ivo Popelka. Právě tento úřad má rozsáhlý areál na starosti, a to od roku 2017, kdy ho převzal od ministerstva spravedlnosti. Popelka, stejně jako mluvčí úřadu Radek Ležatko tvrdí, že od data převzetí je tato rekonstrukce prioritou a nejde nijak urychlit.  

"Zatím pracujeme s variantou, že rekonstrukce věznice by měla být dokončena zhruba v roce 2028," oznámil Popelka s tím, že ani tento termín nemusí nakonec platit. "Nechytejte mě, prosím, za slovo v termínech, může se to samozřejmě měnit podle situace a podle okolností," upozornil a rok 2028 označil za "reálně optimistický". Zatím je uvolněno 90 milionů korun na přípravné práce, další peníze by měly přicházet v každém následujícím roce.  

Že je nutné brát jakékoliv termíny s rezervou, bylo zřejmé také ve chvíli, kdy se Popelka chystal mluvit o tom, co se vlastně bude v příštích letech dít. "Původně jsem měl stanovené rámcové harmonogramy, co dokdy plánujeme, ale protože si všechno budete pamatovat, tak nevím, jestli je mám říkat," upozorňoval účastníky konference, které právě datum ukončení rekonstrukce nejvíc zajímalo.

Popelka popisoval, jak se rozběhly přípravy na rekonstrukci, která letos začala  vyklízením areálu a bude pokračovat několik měsíců archeologickým průzkumem. Ten by měl mimo jiné ukázat, zda šibenice, na které bylo několik lidí usmrceno, stála skutečně v místech, kde je nyní jen obyčejná trubka a květiny. Podle Popelky nejdelší čas zabere získávání povolení k samotné rekonstrukci a výběrové řízení na různé práce - na to jsou vyčleněna léta 2022 až 2025.

"Samozřejmě já z pohledu zadavatele nemůžu ovlivnit, jestli se do zakázky někdo přihlásí nebo jestli ji nebudu muset opakovat. Pokud se navíc přihlásí víc uchazečů, tak kterýkoliv se může odvolat a my máme na rok na dva stop stav. Nemůžu podepsat smlouvu, nic," tvrdil Popelka, který už z reakce přítomných cítil, že od něj čekali termín podstatně bližší. "Chápu, že se vám to zdá nadlouho, ale dobrá zpráva je, že se to někam posunuje," tvrdil a poukazoval na to, že před převzetím areálu jeho úřadem se nic nedělo přes šedesát let.

Podobně reaguje také Radek Ležatka. "Než jsme areál převzali, tak se pro jeho záchranu neudělalo mnoho desítek let vůbec nic. Nicméně celá řada kroků je dána zákony a předpisy, obzvlášť v případě významné kulturní památky, a urychlit se z objektivních důvodů nedá. Veškeré kroky navíc budeme koordinovat s památkáři. Zásadním cílem je celý projekt maximálně urychlit," ujišťuje Ležatka.

Na rozpočet celé akce, stejně jako na délku rekonstrukce má mimo jiné vliv to, že státní úředníci rozhodli, že nepůjde "jen" o rekonstrukci bývalé věznice s maximálním zachováním autenticity místa. Ve skutečnosti vznikne z velké části justiční areál s množstvím zaměstnanců, konkrétně zde bude sídlit soud, státní zastupitelství a mediační a probační služba. Nevznikne tak velký muzejní areál, napojený například na badatelnu, který by měl šanci získat proslulost i v rámci celého středoevropského prostoru. 

Selhání naší společnosti

Spisovatel a publicista Luděk Navara z občanského sdružení Paměť, které se na organizaci konference podílelo, byl z posunutí termínu evidentně zklamaný. 

"Je to velmi smutné, protože teď už je pravděpodobné, že se žádný z politických vězňů nedožije otevření muzea. Je to šokující, smutná zpráva, je to tragické, je to selhání naší společnosti," uvedl Navara a poukázal na to, že na rozdíl od Česka už podobná muzea existují v řadě okolních zemí, včetně Ukrajiny. "Jak je to možné, že naše země nemá na podobné muzeum peníze a například Ukrajina je dokázala najít?" ptal se na konferenci Navara.

Jedna část rozsáhlého areálu bývalé věznice v Uherském Hradišti
Jedna část rozsáhlého areálu bývalé věznice v Uherském Hradišti | Foto: Anna Bartoníčková

Zklamaný byl také profesor gymnázia v Uherském Hradišti Jaroslav Křápek, který seznamuje studenty gymnázia s historií areálu dvě desítky let. Celou tuto dobu musí vždy žádat, aby se mohl alespoň na chvíli se studenty do tohoto areálu, vzdáleného od školy několik stovek metrů, podívat.

"Celý život čekám, že budu moci se studenty volně do bývalé věznice chodit, a  pořád se toho nemůžu dočkat. Já už nechci čekat," prohlásil Křápek a vzpomněl situaci, když například před několika lety museli studenti na policii vysvětlovat, proč vlezli do uzavřeného areálu přes zamčenou bránu.

"Co jsme za společnost, kde to žijeme, když skupinka studentů musí přelézat plot a brány, aby se dozvěděla kus pravdy? Na co se čeká? Až poumírají všichni živí, kteří si to pamatují, nebo jejich děti, které si to také pamatují? Nebo jak dlouho budeme čekat? Vždyť vzít studenty do těchto míst by měla být úplně normální věc," soudí.

V místech, kde patrně stála šibenice, uctili památku obětí starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha a místostarosta Ivo Frolec
V místech, kde patrně stála šibenice, uctili památku obětí starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha a místostarosta Ivo Frolec | Foto: Radek Bartoníček

Profesor Křápek, stejně jako někteří další účastníci konference, i odborníci navíc volají po tom, aby rekonstrukce nebyla zbytečně nákladná a podařilo se zachovat co největší autenticitu celého areálu. "Stačí si projít se studenty pět, deset minut samotky, přečíst jim třeba jen pár vět a na studenty to působí silněji než cokoliv jiného," řekl.

Podobně mluví také Luděk Navara, podle kterého by přemíra peněz na rekonstrukci mohla uškodit stejně jako jejich nedostatek. "Ve světě i ve vyspělých evropských zemích máme muzea, která nevyžadovala žádné velké investice, naopak konzervovala současný stav. Určitě nebyla drahá a příprava netrvala dlouhé roky, jak se předpokládá v případě Uherského Hradiště. Je potřeba se rozhlédnout jinde a vzít to trošku za jiný konec," upozorňuje Navara.

Nejsilnější exponát je pro nás sama věznice

Jak bude muzeum totality, což je zatím pracovní, předběžný návrh, vypadat, naznačil generální ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček, který se tento týden účastnil v areálu vzpomínkové piety za oběti komunistických represí.

"Hlavní obsah expozice by měl být zaměřený zejména na připomenutí osudů konkrétních lidí, kteří Uherským Hradištěm prošli. Jako velmi silné vnímáme to, abychom pracovali s místem věznice, protože to je pro nás ten nejsilnější exponát. Proto chceme zasahovat do míst, kde budou expozice, co nejméně. Včetně toho, že plánujeme uzavření několika cel v podobě, v jaké existují dnes, jako připomínka lidí, kteří byli v Uherském Hradišti popraveni," avizoval Mitáček.

Generální ředitel Moravského zemského muzea v Brně Jiří Mitáček, který se podílí na tom, jak bude vypadat přeměna bývaé věznice v Uherském Hradišti v muzeum totality
Generální ředitel Moravského zemského muzea v Brně Jiří Mitáček, který se podílí na tom, jak bude vypadat přeměna bývaé věznice v Uherském Hradišti v muzeum totality | Foto: Radek Bartoníček

Podle něj se bude muzeum skládat ze dvou částí, z nichž první má zatím název Příběhy slz a druhý Cestopis zla. První část se věnuje zejména osudům konkrétních politických vězňů, například osudu Jana Haluzy, který byl jeden čas trenérem běžce Emila Zátopka, stejně jako osudům člena Orla i skupiny protikomunistické skupiny Světlana. "Opravdu se snažíme postihnout co nejvíce konkrétních osudů lidí," slíbil Mitáček.

Cestopis zla by měl naopak pojednávat mimo jiné o těch, kteří se dopouštěli na svých nevinných obětech násilí. "Každá ideologie a každý režim má své tváře a my bychom právě ty tváře, ať už vyšetřovatele Ludvíka Hlavačky a dalších, chtěli připomenout, aby se i na tyto lidi nezapomínalo právě proto, co spáchali," podotkl generální ředitel Moravského zemského muzea v Brně.

Mnohé informace ohledně bývalé věznice dodnes širší veřejnost nezná, mimochodem, i premiér Andrej Babiš při její návštěvě v květnu 2016 přiznal, že byl informacemi překvapený.

"To je hrozné, šílené, to se fakt dělo? A tady se opravdu popravovalo?" divil se Babiš. "Ale i proto chci, aby z tohoto místa byl památník, kam budou například mladí lidé chodit, aby se dozvěděli, co tady v minulosti bylo," tvrdil Babiš, který byl před rokem 1989 členem komunistické strany. Několikrát se zastavil i v potemnělých chodbách a celách, které se za posledních sedmdesát let téměř nezměnily. 

"V místnosti byla u rozpálených kamen železná a dřevěná tyč. Při zahájení výslechu chtěli, abych se přiznal, jak jsem se stal členem protistátní skupiny. Poručili mi, abych si lehl na postel a dlaněmi si zakryl oči. Potom mě začali bít po zadní části těla," četl Babiš například na jednom z vystavených panelů příběh vězně Josefa Jukla.

Poslední svědek: Jan Petrucha | Video: Jakub Zuzánek, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Těžká nehoda nákladního vlaku u německého Freiburgu uzavřela trať do Basileje

Poblíž Freiburgu na jihozápadě Německa dnes havaroval nákladní vlak. Při nehodě zahynul strojvůdce a několik lidí bylo lehce zraněno. Trať mezi Freiburgem a švýcarskou Basilejí byla uzavřena, informovala dnes večer společnost Deutsche Bahn. Lokomotiva a několik vagonů vykolejilo v obci Auggen. Trať má zůstat uzavřena několik hodin a v úseku byla zřízena náhradní autobusová doprava.

Podle mluvčí policie ve Freiburgu vlak převážel několik nákladních vozů. Jejich řidiči jeli v osobním vagonu za lokomotivou. Šlo o deset osob a jejich zranění jsou lehká, uvedla mluvčí.

Příčina nehody je zatím nejasná. Podle serveru deníku Badische Zeitung došlo ke střetu vlaku s několikatunovým betonovým dílem. Vlak částečně vykolejil a byl vážně poničen.

Havárie by mohla souviset s nedalekými stavebními pracemi. Betonový blok, s nímž se lokomotiva srazila, pochází podle serveru z mostu, který je nyní rozebírán.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

V Británii skončilo hlasování o novém předákovi labouristů, výsledek strana oznámí v sobotu

V Británii dnes skončilo několikatýdenní hlasování o novém předákovi labouristů. Členové a příznivci opoziční strany vybírali ze tří uchazečů o funkci, kterou dosud zastával Jeremy Corbyn. Favoritem klání je stínový ministr pro brexit Keir Starmer, který se v boji střetl se dvěma ženami: Rebeccou Longovou-Baileyovou a Lisou Nandyovou. Výsledek hlasování labouristé oznámí v sobotu.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 hodinami

Ropa prudce zdražuje, podle Trumpa Rijád a Moskva sníží těžbu

Ceny ropy se prudce zvyšují - severomořská ropa Brent i americká lehká ropa WTI vykázaly svůj nejprudší jednodenní nárůst v historii. Ropa reaguje na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Rusko a Saúdská Arábie brzy oznámí, že se dohodly na snížení těžby o deset až 15 milionů barelů denně. Moskva ale takový vývoj nepotvrdila.

Americká lehká ropa WTI přidávala krátce před koncem obchodování 25 procent na 25,38 dolaru za barel, což byl její nejvyšší jednodenní nárůst. Severomořská ropa Brent ve stejnou dobu zdražovala o 21,3 procenta na 30,02 dolaru za barel. Je to také rekordní jednodenní nárůst, ale cena stále zůstává o více než polovinu nižší než v závěru loňského roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy