Zatím ještě působí areál bývalé věznice v Uherském Hradišti spíše odpuzujícím dojmem. Desítky let totiž chátral a politikům se z různých důvodů nedařilo tento areál opravit. Nyní už sice rekonstrukce začala, ale zvenku není tolik vidět, protože se týká především přípravných prací uvnitř.
Pokud se však naplní nynější plány, v roce 2028 by mohl vzniknout v části areálu Národní památník obětí totalitních režimů.
Do té doby zbývá ještě hodně času, během kterého se místní příznivci přeměny věznice snaží připomínat ponurou historii těchto míst. Součástí připomínek byla také sobotní bohoslužba smíření v bývalé kapli, která má stále takřka autentickou podobu jako v totalitních dobách.
"Hradišťská věznice nemůže žádného vnímavého člověka nechat lhostejným. Máme skutečně velký historický morální dluh. Dluh vůči všem, kteří v těchto prostorech trpěli. Mnozí zaplatili svými životy, mnozí trvale podlomeným zdravím," prohlásil během setkání poslanec ODS Stanislav Blaha, který je zároveň starostou Uherského Hradiště.
Blaha společně s místním spolkem Memoria prosazuje, aby část areálu nebyla "jen" běžným muzeem, ale vláda tady zřídila přímo památník. Jestli se tak skutečně stane, zatím není jasné. Co je takřka jisté, je to, že v části areálu bude sídlit soud a státní zastupitelství.
Podle Blahy si však oběti totalitních režimů památník zaslouží. "Ačkoliv před námi není jednoduchá cesta, dnes už nepochybujeme o tom, že se nám to podaří. Věřím, že se tento areál spravedlnosti výrazně zapíše i do evropského kontextu. Tentokrát v pozitivním smyslu," sdělil starosta, podle kterého může památník napomoci tomu, aby příští generace neopakovaly tragické chyby minulosti.
Marné čekání na rozsudek
Na sobotní bohoslužbě nechyběli například rodinní příslušníci vězňů, které tady komunistický režim držel. Řada bývalých vězňů po pádu totalitního režimu v roce 1989 věřila, že se dočká rekonstrukce areálu a také potrestání těch, kteří je věznili. To se ale nestalo. Téměř všichni přímí pamětníci zemřeli a jejich věznitelé potrestáni nebyli. Nejznámější je případ tehdejšího vyšetřovatele Aloise Grebeníčka, na kterého byla sice podána žaloba, ale léta se soudům vyhýbal. Nakonec zemřel, aniž by byl vynesen rozsudek.
Při sobotní akci její účastníci několikrát připomněli osudy bývalých vězňů. V kapli hrála Horňácká muzika Petra Mičky, čestnou stráž drželi členové Orla, Sokola i Skautu.
Bohoslužbu odsloužili Iva Pospíšilová z Církve československé husitské, Miroslav Suchomel z Farnosti Staré Město - Římskokatolické církve, Jitka Voglová z Českobratrské církve evangelické a Tomáš Zetek z Bratrské jednoty baptistů.
Mezi hosty byl kromě ministra kultury Baxy i ředitel Moravského zemského muzea v Brně Jiří Mitáček nebo ředitel Slováckého muzea Ivo Frolec. Právě zmiňovaná muzea mají na starosti expozice, které v bývalé věznici vzniknou. "Chtěl bych slíbit za ministerstvo kultury i za Moravské zemské muzeum, že uděláme vše pro to, aby ve chvíli, kdy se začne budovat část expozice v této věznici, jsme se tomu věnovali s největším nasazením. Je velmi důležité, aby to, co se tady odehrávalo, bylo dlouhodobě připomínáno," řekl Baxa.
Podle jeho slov byla pro něj návštěva města i bývalé věznice velmi emotivní záležitostí. "Setkání s pamětnicí brutální komunistické perzekuce paní Vlastou Černou mne znovu utvrdilo v tom, že hrůzy komunistického režimu je třeba si neustále připomínat. Je důležité, aby nechvalně proslulá komunistická věznice v Uherském Hradišti byla trvalou připomínkou toho, že svoboda, jíž se dnes těšíme, není zadarmo," řekl Baxa.
Film i interaktivní projekt
Pracovníci muzeí přitom budou moci těžit z práce spolku Memoria, jehož předsedkyně Anna Stránská informovala o tom, jak se snaží získávat co největší množství svědectví z dob totality. "Náš spolek se nadále snaží pokračovat v probouzení zájmu o objekt věznice a vše, co je s ním spojeno, u veřejnosti všech generací. Soustředíme se i na sbírání vzpomínek v regionu," uvedla.
Podle Stránské je stále co objevovat. "Kromě kolektivního rozvzpomínání lidí v tomto regionu podporujeme to, aby probíhal intenzivní profesionální výzkum, který nám ještě může o věznici mnohé říci," podotkla. Spolek kromě jiného připravuje ve spolupráci s městem film Vězení dějin a také interaktivní projekt, ve kterém se budou moci zájemci seznámit s historií věznice přes mobilní aplikaci.
Pokud jde o samotnou rekonstrukci areálu, ta začala za vlády Andreje Babiše. Hlavní práce má na starosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten by měl co nejdříve vypsat na přeměnu areálu architektonickou soutěž. Pokud se vše podaří, bude bývalá hradišťská věznice patřit společně s Rudou věží smrti a Památníkem Lety ke klíčovým projektům vlády v oblasti projektů, které připomínají oběti totalitních režimů 20. století.
