"Chybí systematická příprava učitelů pro práci s nadanými dětmi. Pokud se najde výjimka, kdy škola umí a chce pracovat i s mimořádně nadanými dětmi, není pro to dostatečná finanční podpora," říká předsedkyně Společnosti pro talent a nadání Eva Vondráková.
Ve školách je podle ní řada dětí, které nepracují na úrovni svých možností a ve výuce se nedozvídají nic nového. Nadané děti přitom vyžadují větší pozornost, citlivý přístup i větší množství podnětů.
Pomůcky pro nadané děti jsou financovány ze stejného balíku peněz jako pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. V minulém školním roce se však jednalo pouze o tři procenta této částky. Z 96 milionů, které se loni investovaly do podpůrných opatření pro děti na základních školách, šlo na pomůcky pro nadané děti jen tři miliony (nejvíc peněz, 21 milionů, šlo na pomůcky pro žáky s mentálním postižením).
Na pomůcky (třeba podrobnější učební materiály) mají totiž nárok jen ty děti, kterým nadání potvrdí poradenské zařízení. Učitelé však často nepoznají, že mají ve třídě nadaného žáka, anebo to poznají a rodičům doporučí návštěvu poradny, ti to však nechtějí dál řešit. Spoustu nadaných dětí se tak nedaří odhalit. Podle odhadů je v každém ročníku kolem dvou až tří procent nadaných dětí. Ve skutečnosti je to mnohem víc.
"Devět z deseti potenciálně nadaných žáků zůstává neidentifikováno a proto i nerozvíjeno tak, jak by bylo zapotřebí. Potenciál mnoha z nich se ztratí, aniž by si někdo všiml, že může jít o nadaného jedince," říká Vondráková.
Ministerstvo školství připravilo novelu vyhlášky o společném vzdělávání dětí ve školách, ale s větší podporou nadaných dětí se v ní nepočítá. "Primárně tato vyhláška necílí na nadané děti, není tam tato oblast specializována," sdělil Aktuálně.cz a HN ministr školství Robert Plaga (ANO).
Mluvčí resortu Aneta Lednová však upozornila, že každý rok ministerstvo vynakládá 73 milionů na podporu projektů organizací a škol, které pracují s nadanými dětmi.
Narazil i americký fond
Martin Herman, který v roce 1978 emigroval do Spojených států, vymyslel v rámci nadace American Fund for Czech and Slovak Leadership Studies (AFCSLS) program pro nadané děti žijící v Česku a na Slovensku.
"Začali jsme jim dávat stipendia na letní kurzy na amerických univerzitách a na studium online kurzů při americké Johns Hopkins University, které by je mohly ve studiu posouvat dál nebo jim i pomoci dostat se na zahraniční univerzity," říká Herman.
Zároveň v Praze podpořil založení Centra pro talentovanou mládež, jehož úkolem je mimo jiné vyhledávat nadané děti, které by o kurzy mohly mít zájem. "Kurzy probíhají v angličtině, každé dítě má mentora, který ho na dálku vzdělává třeba v chemii nebo biologii. Učí je odborné předměty v angličtině a věnuje se studentům individuálně. Bohužel si studenti mohou tyto kurzy přibrat do rozvrhů jako volitelné pouze výjimečně," říká ředitelka centra Jeanne Bočková.
Podle ředitelů jsou kurzy nad rámec výuky elitářské
Program je tedy pro děti a studenty, kteří se chtějí vzdělávat i nad rámec standardní výuky. Jenže od samého začátku prý naráží na nevoli českých úředníků i některých ředitelů škol. "V českém prostředí, kde se razí rovný přístup ke vzdělávání, jim naše placené kurzy připadají selektivní a proelitářské. My ale jen chceme dát studentům příležitost zdokonalit svoje znalosti," uzavírá Herman.
Hodně škol se podle Hermana bojí, že by nabídkou placených kurzů mohly narazit u inspekce, proto s tím často nechtějí mít nic společného. "Pokud by byl systém nastavený jinak a školy se nemusely bát nabízet další vzdělávání, mohly by třeba i studentům upravit individuální rozvrh, aby vše lépe stíhali. V současné době ale záleží jen na odvaze ředitele," říká Bočková.
To potvrzuje i ředitel ostravského Gymnázia Hladnov a zároveň člen rady Asociace ředitelů gymnázií Daniel Kašička. "Stavíme se k tomu opatrně. Pokud rodiče chtějí, aby se dítě zapojilo do takového projektu, měli by o tom rozhodovat sami. V rámci asociace jsme se o tom bavili a zaznívaly hlasy, že by měl být rovný přístup ke vzdělávání. Kurzy jsou finančně náročné, proto se nedomníváme, že je ideální, aby je nabízeli ředitelé škol," říká Kašička.
Nadané děti by podle Hermana i Bočkové měly dostávat větší podporu od státu. "V letošním roce máme 450 studentů, mohli bychom jich mít ale mnohem víc. Jenže my už peníze na jejich podporu nemáme. Do fondu jsme spolu s americkými krajany investovali od roku 2010 už asi dva miliony dolarů, a přesto pořád slyším, že na tom chceme akorát vydělat," říká Herman.
Fond v prvních letech hradil veškeré poplatky a později převážnou část kurzovného. Studentům také poskytoval stipendia na letní akademické pobyty v Americe, hradil školení instruktorů a platil další zaměstnance v Česku.
Kurzy jsou na půl roku nebo na rok a jeden stojí šest až patnáct tisíc korun, v závislosti na tom, v jakém je dítě ročníku nebo jaký předmět si vybere. Momentálně je do nich zapojeno 450 studentů, polovina jich má stipendium ve výši čtyř tisíc korun. Letos by centrum mělo obdržet dotace od ministerstva školství ve výši jednoho milionu korun, které jsou určeny právě na snížení kurzovného.
Kurzy prošla i studentka Zuzana Rudelová a prý si díky nim rozšířila znalosti. "Mohla jsem si vyzkoušet, jestli je psychologie něco, co by mě opravdu bavilo studovat," říká. Sama získala stipendium, které jí pokrylo velkou část ceny. "Často je to o prioritách. Hodně studentů se věnuje jiným mimoškolním aktivitám, které jsou třeba i stejně nákladné," podotkla.
