"Důvěra v média dosáhla rekordního minima, možná kvůli krizi životních nákladů a válce na Ukrajině, ale i v důsledku prezidentské volební kampaně, která byla poznamenána polarizací a šířením dezinformací," uvádí Václav Štětka z britské Loughborough University, který se na studii podílel. Provedlo ji výzkumné centrum Reuters Institute, fungující pod Oxfordskou univerzitou. Průzkumy mapující mediální prostředí napříč různými zeměmi světa vydává už od roku 2012.
Na špičce důvěryhodnosti jsou v tuzemsku Český rozhlas a Česká televize. Věří jim skoro 60 procent lidí, tedy ještě více než loni. Jako třetí nejdůvěryhodnější se umístily Hospodářské noviny, následují Seznam Zprávy, CNN Prima News a na šestém místě online deník Aktuálně.cz. Ten zároveň patří k serverům s nejnižším indexem nedůvěry, který činí 19 procent. Nejméně důvěryhodný je pak Blesk, kterému věří jen 16 procent lidí.
Průzkum mapoval důvěryhodnost jednotlivých médií jakožto "značek" a nerozlišoval v případě, kdy provozují například televizní vysílání i internetovou verzi.
Česko se pak řadí mezi státy s obecně nízkou důvěrou v média, podobně jako třeba Spojené státy nebo Maďarsko. Naopak nejvyšší důvěru má Finsko s bezmála 70 procenty. Výzkumníci se dotazovali lidí z 46 zemí ležících na šesti kontinentech, a to na přelomu letošního ledna a února prostřednictvím online dotazníku.
Studie se zaměřuje i na okolnosti a možné důvody těchto odpovědí. Zjistila například, že lidé, kteří se ve svém okolí setkávají s kritikou novinářů, častěji sami nedůvěřují médiím. Skoro dvě třetiny českých respondentů uvedly, že takovou kritiku slýchávají. Podobné výsledky přineslo i Slovensko, kde byl před více než pěti lety zavražděn reportér Ján Kuciak.
Průzkum také mapoval, z jakých médií lidé čerpají informace. Za více než deset let, co ho Reuters Institute provádí, ukázal v Česku nejnižší čísla u tištěných titulů. Například oproti roku 2015 klesl jejich podíl z 37 procent na současných 16.
Nejsledovanějším "neinternetovým" médiem je podle průzkumu Česká televize, alespoň jednou týdně ji sleduje 55 procent respondentů. Následují televize Nova a CNN Prima News, obě sleduje zhruba třetina lidí.
Z online médií vedou v týdenním zásahu Seznam Zprávy, které sleduje necelá polovina Čechů. Další je server iDnes.cz s 36 procenty. Server Aktuálně.cz se stejně jako loni umístil čtvrtý, jeho zpravodajství čte alespoň jednou týdně 29 procent lidí.
Češi se vyhýbají zprávám o Ukrajině
Výzkum zároveň ukazuje, že se 36 procent respondentů po celém světě snaží alespoň někdy aktivně vyhýbat důležitým informacím. Důvody mají různé - někteří se snaží ochránit své duševní zdraví, jiní tak činí proto, že se chtějí vyhnout rozdělujícím debatám o politice.
V Česku se takto vyhýbá 60 procent lidí zprávám o válce na Ukrajině. "Nemusí to naznačovat nedostatek zájmu o Ukrajinu, ale spíše touhu chránit duševní zdraví před skutečnými hrůzami války," tvrdí zpráva.
Právě válka a s ní spojená energetická krize či inflace působí na mediální trh také ekonomicky, a to nejen v Česku. "Mediální trh se začal po epidemii covidu-19 oživovat, ale pak se musel vyrovnávat s energetickou krizí a rostoucí inflací. Válka na Ukrajině otestovala odolnost země vůči dezinformacím," doplňuje ve zprávě Štětka.
Ve stínu války na Ukrajině česká vláda v loňském roce přistoupila ke snahám o intenzivnější boj proti dezinformacím. "K naplnění však nedošlo, což vyvolalo otázky, zda bere vláda tuto oblast opravdu jako prioritu," míní Štětka. "Obavy ještě zesílily letos v únoru, když kabinet náhle zrušil funkci zmocněnce pro média a dezinformace, čímž vlastně ponechal budoucnost boje s dezinformacemi v nejistotě," připomíná.
Video: Nový šéf ČT exkluzivně: Platit by měli i lidé, co nemají televizi (13. 6. 2023)
