Praha – Soudce pražského městského soudu Stanislav Králík vynesl tento týden v kauze uprchlého podnikatele Františka Savova průlomové rozhodnutí, které může do budoucna úplně změnit pravidla policejních prohlídek v advokátních kancelářích.
V nich nyní pro detektivy platí kvůli zachování advokátní mlčenlivosti velmi přísné normy pro zabavování počítačových dat a dokumentů. Policie si nemůže odnést, co se jí zlíbí: musí dostat svolení buď zástupce advokátní komory, anebo - když komora nesouhlasí - svolení soudu.
Právě senát soudce Králíka přitom tento týden detektivům po předchozím nesouhlasu advokátní komory vyhověl. A ve svém verdiktu řekl, že v případu údajných miliardových daňových podvodů lidí okolo byznysmena Savova kriminalisté smějí prozkoumat data advokátů ze společnosti Uni Legal (dříve Garris Legal) uložená na takzvaných cloudech – tedy vzdálených datových úložištích pronajatých u velkých IT firem. Je to podle všeho vůbec poprvé, co soud něco takového dovolil.
"Vím o prvním takovém verdiktu. Pan soudce Králík konstatoval, že cloud není místem, kde advokát vykonává advokacii. A proto nepožívá zvláštní ochranu," vysvětlil rozhodnutí Stanislava Králíka jeho kolega, místopředseda pražského městského soudu Jan Kadlec.
Králíkův verdikt je nejen průlomový, ale navíc velmi odvážný. Nemá totiž pevnou oporu v trestním řádu. Judikatura pro podobné případy neexistuje a rozřešení podobného sporu v minulosti nepřinesl ani Ústavní soud, který už dříve obdržel stížnost na vydání dat z uložišť do rukou policie.
Soudci sice případ řešili více než rok, ale poté ho vrátili prvoinstančnímu senátu s tím, že se věcí nebudou zabývat. Navíc se k problému nijak nevyjádřili. Také sami soudci, kteří o vydávání elektronických dat detektivům rozhodují, přiznávají, že je pro ně hledání opory v zákoně v podobných kauzách extrémně složité.
"Je to otázka výkladu. Judikatura k těmto případům prakticky neexistuje, ale soudcům nepřísluší hodnotit kvalitu právní úpravy," říká soudce Jan Kadlec.
Vzdálená a pronajatá úložiště dat, cloudy, jsou pro policii i soudy prakticky novinkou. Až dosud se setkávaly spíše s tím, že advokáti zálohovali svá data na pevných discích ve speciálních místnostech - serverovnách. A justice musela rozhodovat o tom, zda i tyto prostory patří k advokátní kanceláři a zda se tam policie musí chovat podle pravidel České advokátní komory, která tvrdí, že chrání citlivé informace z jednání s klienty.
Spory žalobců a advokátů
Právě kvůli přísným normám pro prohlídky u advokátů se v posledních měsících střetli obhájci a žalobci. Podle státních zástupců advokáti institut „advokátního tajemství“ často zneužívají a do spisů, které se týkají jiné věci, zakládají i dokumenty, které chtějí chránit před policií.
"Pachatelé používají maximum způsobů, jak svou trestnou činnost zastřít, a tohle je jeden z nich,“ potvrdil deníku Insider Milan Komárek, ředitel protikorupční policie, která případ Savov vyšetřuje.
Obhájci zase tvrdí, že se policie chce pomocí obecně formulovaných příkazů k prohlídce dostat i k písemnostem, které patří k jinému případu.
Na místě nezáleží
S výkladem soudů o cloudech nesouhlasí obhájci. "Neznám argumentaci soudu v tomto konkrétním případě, ale podle mě je důležité, zda jde o informaci obsahující skutečnost podléhající povinné mlčenlivosti advokáta. A je nepodstatné, kde byla uložena," uvedl prezident Unie obhájců Tomáš Sokol.
A zástupci advokátní kanceláře Uni Legal, které se aktuální případ přímo dotýká, zatím na dotazy deníku Insider nereagovali. Telefonistka společnosti odmítla reportéra spojit s kýmkoli z vedení firmy a na dotazy zaslané e-mailem od středy nikdo neodpověděl.
Zastaralý trestní řád
Definitivní odpověď na otázku, zda je cloud alias virtuální datové uložiště součástí advokátní kanceláře, by mohla podle odborníků přijít s novým trestním řádem, nejdříve ale za tři nebo čtyři roky.
Současný trestní řád je zastaralý a nepočítá se zabavenými servery velkých advokátních kanceláří, které archivují obrovské množství dat včetně elektronické pošty za několik let nazpátek. A pokud má soudce rozhodnout, zda materiály vydat policii, měl by procházet miliony souborů, aby určil, zda se někde nenachází informace, na kterou policie nemá nárok. Taková agenda je ovšem nad síly soudců.
Rozruch u soudu
Případ, který soudce Stanislav Králík řešil, měl navíc ještě jeden důležitý rozměr. Jak deník Insider informoval, advokáti z kanceláře Uni Legal se snažili zabránit vydání zabavených věcí policii. Soudu však předložili falešný policejní dokument. Soud to ale odhalil a vyzval státního zástupce, aby celou záležitost prošetřil.
"Došlo tam k incidentu, kdy se nelegálním způsobem snažil původní držitel zabavených věcí k nim dostat,“ potvrdil Insideru šéf protikorupčních detektivů Milan Komárek.
Soudnímu jednání navíc přihlížel zvýšený počet členů justiční stráže. Podle vedení soudu kvůli obavě, aby nedošlo k přepadení zástupce advokátní komory, který dokumenty, o nichž se rozhodovalo, nesl do soudní síně.
