Praha - Desítky lidí se v sobotu odpoledne sešly v Praze na demonstracích proti uprchlíkům i na jejich podporu. Na Staroměstském náměstí lidé od 14 hodin demonstrovali proti imigrační politice české vlády s transparenty "Imigranty v ČR nechceme". Ve stejné době se na Palackého náměstí sešli odpůrci xenofobie, kteří s akcí zaměřenou proti uprchlíkům nesouhlasí.
Na Staroměstském náměstí s projevy vystoupili zástupci krajní pravice, například předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Tomáš Vandas. Dav nesl transparenty s nápisy jako "Stop invazi vetřelců" a křičel "Hanba vládě".
Demonstrace odpůrců xenofobie byla poklidnější. Účastníci drželi například nápisy "Třiďme odpad, ne lidi", "Mladí zelení" a "Fight capitalism, not refugees" ("Bojujme s kapitalismem, ne s uprchlíky"). Podle organizátorů chtěli vyjádřit nespokojenost s narůstající xenofobií a rasismem jako s nebezpečným celospolečenským fenoménem. Lidem pak rozdávali informační materiály s nápisem "Solidarita s uprchlíky/Přijímám".
Při žádné z demonstrací se podle mluvčí policie Ivety Martínkové neobjevily potyčky, ale na protestu proti uprchlíkům byl zadržen jeden řečník. "Jednoho z řečníků policisté zadrželi v průběhu projevu a poté ho převezli na stanici. Nyní podle záznamů projevu vyhodnocují, zda se dopustil protiprávního jednání," řekla Martínková. Podle informací ČTK patří zadržený muž ke slovenské nacionalistické organizaci Vzdor.
Při podobné akci na konci června v Brně museli účastníky dvou demonstrací, z nichž také jedna směřovala proti přijetí imigrantů, a druhá naopak vyjadřovala solidaritu s uprchlíky, oddělit policejní těžkooděnci . Brněnský protiimigrační protest tehdy pořádalo radikální uskupení Dělnická mládež, které je propojeno s DSSS. Dělnická mládež je zapojena i do dnešního protestu proti uprchlíkům. Organizátoři demonstrace na podporu uprchlíků, ale řekli ČTK, že se nechystají jít k místu protestu proti imigrantům a ke střetu nevidí důvod.
Do Česka běženci nechtějí
Z údajů evropského statistického úřadu Eurostat či ze zpráv českého a rakouského ministerstva vnitra vyplývá, že Česko patří v EU k zemím, kde cizinci žádají nejméně o azyl. Za prvních letošní pololetí evidovalo ministerstvo vnitra 784 žádostí o mezinárodní ochranu. Maďarsko jich mělo 85krát víc, Rakousko 36krát, Švýcarsko patnáctkrát a Bulharsko devětkrát víc. Méně než v Česku se uprchlíci snaží získat útočiště i v pobaltských státech, na Slovensku či ve Slovinsku.
Členské země EU na konci června odmítly návrh Evropské komise na povinné rozdělení 40 tisíc osob, které velmi pravděpodobně mají nárok na mezinárodní ochranu a jsou nyní v Itálii a Řecku. Zároveň se ale dohodly, že odpovídající počet si v příštích dvou letech rozdělí na dobrovolném základě.
Česká vláda schválila, že přijme do konce roku 2017 celkem 1500 uprchlíků. Letos by to mělo být 400 lidí, příští rok 700 a 400 pak v roce 2017. Zhruba 1100 lidí by mělo Česko převzít od zemí EU s velkým náporem migrantů - tedy od Itálie a Řecka, 400 pak z táborů na Blízkém východě.
