Bezpečnostní experti připomínají, že Severoatlantická aliance na svých summitech v letech 2016 a 2018 označila zajištění obrany kybernetického prostoru za jednu ze svých priorit.
"Praha, na rozdíl od svých spojenců v NATO, s výstavbou kybernetické obrany nezačala. Nebyla přijata potřebná legislativa, která by to umožnila," uvádějí odborníci. "Současné úspěšné útoky na Ministerstvo zahraničních věcí ČR jsou vážným projevem naší slabosti a rychle rostoucích hrozeb," upozornili.
Česko podle nich pouze pasivně zaznamenává útoky, kterým čelí. Odborníci přitom varují, že účinnost útoků poroste, což by mohlo přinést nebezpečné následky pro českou společnost. "Jsme stále v situaci, kdy máme slabě chráněnou životně důležitou kyberinfrastrukturu například finančního sektoru, energetiky, dopravy, zdravotnictví," uvedli.
Podle čtveřice odborníků je nutné urychleně projednat novelu zákona o Vojenském zpravodajství, která by této tajné službě svěřila obranu českého kyberprostoru, kterou dnes nikdo nezajišťuje. Národní centrum kybernetických operací, které před dvěma roky vytvořilo ministerstvo obrany, podle expertů může kvůli nedostatečné legislativě fungovat pouze omezeně.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v úterý sdělil senátnímu výboru pro obranu a bezpečnost, že za kybernetickým útokem na ministerstvo zahraničí stojí cizí státní moc. Server Deník N s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že útok pravděpodobně provedla ruská vojenská rozvědka GRU. Ruské velvyslanectví to označilo za spekulaci a záležitost nechtělo dále komentovat.
