Pětasedmdesát procent. Alespoň takový podíl populace je podle českých epidemiologů potřeba naočkovat, aby se dalo hovořit o tom, že je epidemie covidu zvládnutá a pod kontrolou. Podle odborníků se k tomuto cíli Česko blíží a nebude tak už nutné na podzim znovu zavádět přísná omezení a všechno zavírat jako v uplynulém roce. Ohrozit by to mohl jen výskyt nových mutací, které si vyžádají vyšší počet očkovaných.
"Myslím, že je zcela reálné, že hranice 75 procent dosáhneme do konce srpna. Zahrnuje to ty, kteří mají dokončeno očkování nebo mají zatím jednu dávku, rezervaci termínu nebo jsou registrovaní, ale i ty, kteří prodělali covid a jsou díky tomu chráněni, protože mají protilátky, ale nemohou se zatím očkovat, a těch je téměř osm procent," říká předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Převedeno na čísla: alespoň jednu dávku zatím v Česku dostalo 52 procent lidí. Dalších 450 tisíc má rezervovaný termín nebo na něj čeká. Pokud se vezmou jen údaje za dospělé, tak lidí nad 18 let je aspoň jednou dávkou očkováno 62,5 procenta. A to je důležité, protože, jak upozorňuje Chlíbek, u dětí pořád platí, že mají mírnější průběh nemoci.
"Zatím tu není vakcína pro všechny věkové kategorie, proto hovoříme o proočkovanosti dospělé populace. A ta by měla být alespoň 75 procent, abychom dostali pod kontrolu covid u dospělých," vysvětluje Chlíbek.
"Zavírat už nebudeme"
Ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že hranice 70 až 80 procent, která zajistí dosažení kolektivní imunity, Česko dosáhne v průběhu podzimu. Ještě před necelým rokem vyhlídky zdaleka tak optimistické nebyly - loni v září, kdy se začalo hovořit o vývoji vakcín, se většina Čechů očkovat nechtěla.
O rok později je zájem mnohem vyšší. Chlíbek předpokládá, že se díky tomu Česko brzy vrátí k normálnímu životu a nebudou už potřeba přísná omezení. "Koronavirus nezmizí, ale nemyslím, že bude mít tak devastující dopady, lockdowny a další restrikce už se opakovat nebudou. Například ve Velké Británii mají přes 80 procent očkovaných dospělých, mohou si proto dovolit rozvolňovat, aniž by to vyvolalo nárůst nákaz. Vypadá to, že epidemii dostávají pod kontrolu a nám se to může brzy podařit také," míní Chlíbek.
Také epidemiolog Rastislav Maďar se domnívá, že pokud na podzim nebo v zimě nevznikne mutace, která by byla schopná vyhnout se protilátkám po očkování či po prodělané nemoci, další lockdown už by neměl nastat. "Vysoká proočkovanost je však obranou právě vůči vysoké cirkulaci viru, a tím pádem i proti novým mutacím," říká Maďar.
I podle viroložky Ruth Tachezy už nebude plošné uzavírání celé republiky na pořadu dne, bude však spíše docházet k lokálnímu uzavírání okresů, firem nebo třeba jednotlivých škol.
Právě nově se objevující varianty viru však podle odborníků mohou zapříčinit, že bude potřeba, aby počet chráněných lidí ještě stoupl. "S variantou delta cirkulující na našem území musíme počítat s hranicí pro kolektivní imunitu nad 80 procent," upozorňuje Maďar.
A stejného názoru je i Chlíbek. "Stávající vakcíny jsou o něco méně účinné vůči deltě než vůči jiným mutacím, a proto by proočkovanost měla být na 83 procentech," uvádí. Možná proto podle něj bude potřeba i lehce upravit vakcíny, aby byly odolnější vůči nové mutaci, a použít je na třetí dávku.
Kvůli tomu, že mnoho lidí nákazu již prodělalo, je však podle Maďara možné, že Česko již hranice kolektivní imunity dosáhlo. "Přesně to nemůžeme vědět kvůli četným případům asymptomatických nákaz, které se neobjevují ve statistikách," upozorňuje Maďar. Virus se podle něj nebude nadále šířit plošně jako dosud, ale bude si nacházet neočkované. Proto je nadále potřeba, aby se očkovalo co nejvíce lidí.
Mladí lidé se do očkování nehrnou
Dosáhnout vyšší proočkovanosti by mohly pomoci děti starší dvanácti let a mladí lidé, jelikož mnoho z nich zatím vakcínu nedostalo. S klesajícím věkem však zájem o očkování klesá.
Například ve věkové kategorii 12 až 15 let se zatím nechalo očkovat nebo čeká na termín pouze 22 procent dětí. Jelikož je v této věkové kategorii přibližně 450 tisíc lidí, přispívají ti, co se již účastní očkování, jedním procentem k celkové proočkovanosti. Kdyby se nechali očkovat všichni v této věkové kategorii, přidali by tím k celkové proočkovanosti v Česku čtyři procenta.
Ministerstvo zdravotnictví se snaží vzbudit zájem mladých o očkování otevřením očkovacích center v nákupních centrech, kam mohou přijít bez předchozí registrace. "Jejich atraktivitu navíc zvyšuje i možnost vyhrát mobilní telefony, tenisky nebo počítačové hry," zdůrazňuje mluvčí vlády Vladimír Vořechovský.
Celkově je v Česku 55 míst, kde se očkuje bez předchozí registrace. "Zájem o tento typ očkovacích míst je obrovský, proto také vznikají po celé republice a všechny zatím zaznamenávají úspěch," říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
To, že je potřeba vzbudit zájem dalších lidí, dokládá i průzkum agentury STEM. Ten, kdo se chtěl nechat naočkovat, je již podle ředitele agentury Martina Buchtíka naočkovaný nebo čeká na registraci. "Zbývají váhající nebo ti, kteří se nechtějí naočkovat," říká Buchtík.
Zájem o očkování podle něj výrazně rostl od konce loňského roku, tento růst se však během dubna zastavil: na konci června mělo zájem o očkování nebo je již naočkováno 70 procent dospělých, což je jen o 1,5 procento víc než na konci března.
Přitom ještě loni v září skoro tři pětiny Čechů v průzkumu agentury STEM/MARK uvedly, že se proti koronaviru očkovat nechtějí. "Čím více se objevovalo informací o vakcíně, tím rychleji klesala nejistota lidí a ukazovalo se, že to je způsob, jak se vrátit k normálnímu životu. To jednoznačně vedlo k vyšší a vyšší podpoře očkování v populaci," vysvětluje Buchtík.
