Jak probíhala léčba pacientů, kteří se v pondělí vyléčili?
První týden byli u nás na oddělení, protože měli potíže. Potom už byli v domácí izolaci. Když potíže odezněly a uplynula nějaká rozumná doba, kdy se dalo předpokládat, že se mohli viru zbavit, tak jsme je opakovaně otestovali a prokázali, že virus v jejich těle není.
O jaké potíže zpočátku šlo?
Byly to potíže, které většina lidí zná, protože je zažila v minulosti při nachlazení nebo chřipkovém onemocnění. Zpočátku to bývá horečnaté onemocnění spojené s kašlem a rýmou, může to provázet pálení v krku, bolesti svalů a kloubů, únava, horší dech a bolest na prsou. Tyto příznaky měli naši pacienti v mírné až středně těžké míře. Šlo o případy, které se dnes nechávají v domácí izolaci. Příznaky u nich po nějaké době samy odezní.
Jak probíhala léčba?
Pomáhali jsme jim se zbavit příznaků, o kterých jsem hovořil. Sráželi jsme jim teplotu, podávali kapky na kašel a na rýmu. Když je to potřeba, tak se zavádí infuzí výživa. Pokud na to nasedne bakteriální infekce, tak jsou nutná i antibiotika.
Lidé, o kterých se bavíme, měli ale pouze mírný až středně těžký průběh, i když se to samozřejmě těžko kvantifikuje. Zhruba po týdnu jejich potíže odezněly a v tuto chvíli jsou zcela bez projevů infekce.
V čem by se léčba lišila, kdyby šlo o vážně nemocné pacienty?
Takoví pacienti mají větší potíže s dechem, dochází u nich k rozvoji zápalu plic. Je nutné, aby dostávali kyslík, nebo potřebují jiný způsob pomoci s dýcháním. Na to jsou různé techniky. Někteří pacienti mohou skončit na ventilátoru, čili na dýchacím přístroji, který jim musí s dýcháním pomoci.
Jak oproti tomu vypadá domácí léčení? Pacienti jsou v takovém případě doma a jen berou léky například na snížení teploty?
Na virus zatím neexistuje žádný lék. Neexistuje žádné antibiotikum nebo - jak odborně říkáme - antivirotikum, které by virus zabíjelo. Něco takového, jako je lék Tamiflu, který zabijí virus chřipky. U koronaviru nic takového k dispozici nemáme. Něco je na úrovni výzkumu a experimentu, to je ale v záloze až pro ty nejvážněji nemocné. Navíc je to neprověřený postup, který může být spojený s některými riziky a komplikacemi.
Pro naprostou většinu pacientů tedy neexistuje žádná léčba, která by zabíjela virus. Nakaženým je tak předepsána léčba, která jim pomáhá s příznaky a má zmírňovat průběh nemoci. S virem se pak musí vypořádat sami, musí ho zlikvidovat svou vlastní obranyschopností.
Když jsou pacienti doma, kontrolují je nějak lékaři, nebo jsou bez kontroly a zavolají, jen když se jim nějak přitíží?
S řadou z nich komunikujeme. Vesměs se jedná o pacienty, jejichž příznaky jsou velmi mírné. Pokud budete nachlazený, tak s vámi taky nikdo nebude řešit, jestli máte zrovna teď větší nebo menší rýmu. Je to i trošku na nich. Samozřejmě pokud cítí, že se jejich zdravotní stav nevyvíjí dobře nebo mají nějaké potíže, tak vědí, kam se obrátit. A stává se to. S přibývajícím počtem pacientů ale nepůjde každého, kdo má jen mírné příznaky, denně kontrolovat.
Chtěl bych využít této příležitosti a znovu vyzvat všechny, kteří jsou nachlazení nebo mají nějaké chřipkové nebo respirační potíže, aby zůstali doma, nevycházeli, na nikoho neprskali a ani nejezdili hromadnou dopravou. A když už někam musí, aby si opravdu vzali ústenku.
Pokud to váš zdravotní stav umožňuje, zůstaňte s onemocněním doma. Zůstaňte v posteli, uvařte si čaj, dejte si citron, vezměte si kapky na kašel a na rýmu a srážejte teplotu, pokud ji máte. Samozřejmě pokud byste se necítili dobře, měli jste pocit, že to nezvládáte a potřebujete lékaře, pak by samozřejmě celý zdravotní systém měl být připravený na to, vás přijmout. Jsme připraveni se o takové pacienty postarat.
Když budu mít mírné chřipkové příznaky a budu se léčit doma, je potřeba, abych se nechal otestovat na koronavirus? Potřebuji vědět, jestli mám koronavirus, když je průběh nemoci poklidný?
Informace o tom, jestli má pacient koronavirus, jeho osud nijak nezmění. Pokud jsou příznaky mírně nebo středně těžké, tak postup je stejný, jako by to byla jakákoliv jiná chřipková infekce nebo viróza. Kvůli tomu, že nemáme žádný speciální lék proti koronaviru, není pro pacienta informace o přítomnosti či nepřítomnosti koronaviru v jeho těle nijak dramaticky užitečná.
Pokud jde o někoho, kdo byl v kontaktu s padesáti lidmi jako taxikář, může být samozřejmě taková informace důležitá z hlediska šíření viru. Proto chceme, aby o každém vyšetření i nadále rozhodoval epidemiolog. Aby on řekl, zdali potřebujeme zjistit, jestli tento člověk má koronavirus, abychom případně zjistili, zda nenakazil někoho dalšího. Ale pro pacienta má taková informace velmi malou cenu.
Takže pokud mám i lehké příznaky chřipky, mám raději volat na hygienickou stanici, aby to epidemiologové věděli a případně rozhodli, jestli mě raději nebudou testovat?
Já bych skoro řekl, že nemáte volat nikam. Pokud jde o běžného občana, který je nachlazený, tak skutečně prvotní je chovat se jako při jakémkoliv jiném nachlazení. Tedy zejména se snažit nenakazit někoho jiného a za druhé použít pomocné prostředky, které všichni známe a o kterých jsme už mluvili. Pokud má někdo pocit, že mohl nákazou ohrozit i další lidi, tak ať se samozřejmě na epidemiology obrátí.
První vyléčení pacienti se zvládli s nemocí vypořádat za 14 dnů. Zdá se, že to bylo poměrně rychlé.
Trvalo to 14 dnů, to je taková nejkratší doba. U některých pacientů příznaky a vylučování viru trvají déle. Dokonce je u této infekce časté, že pacienti vir vylučují, i když už žádné potíže nemají. Z poznatků, které máme z Číny, Itálie nebo Koreje, ale plyne, že průměrná doba, po jejímž uplynutí pominou potíže a skončí vylučování viru, trvá dva až tři týdny.
Takže než jste prohlásili první pacienty za uzdravené, musely dva testy prokázat, že již nevylučují vir?
Ano, obecně všechny tyto pacienty testujeme dvakrát v odstupu několika dnů, abychom si byli jistí, že jsou skutečně viru zbaveni a že ho už nemohou šířit.
Když odhlédnu od současných vládních opatření a omezení - v tuto chvíli tedy mohou ti vyléčení lidé normálně chodit do společnosti?
Při dodržení současných celorepublikových omezení se mohou chovat úplně normálně. Mohou chodit do práce, mohou se stýkat, s kým potřebují.
Budete je ještě nějak sledovat, nebo je jisté, že jim už žádné nebezpečí nehrozí?
Jsme s nimi stále v kontaktu, protože jsme navázali jakýsi vztah, zpočátku to bylo velmi intenzivní. Oni vědí, kam se obrátit, kdyby se cokoliv dělo. Ale myslím si, že to nebude potřeba.
Postupně se budou uzdravovat další a další nakažení po celé republice. Samozřejmě nebudu říkat, že je to celé legrace. Stále je tu deset až patnáct procent pacientů, kteří potřebují nemocniční péči. Díky zkušenostem z Itálie, Číny a Koreje počítáme s tím, že někteří z nich budou potřebovat intenzivní péči, podporu ventilátorem a podobně. A nepochybně jako jinde ve světě se může stát, že někdo zemře. Úplně infekci nepodceňujme, to v žádném případě. Ale ta pozitivní zpráva, kterou jsme chtěli předat, je, že se lze vyléčit a že u většiny lidí to dopadne dobře a uzdravených bude přibývat.
Jsou ve vaší péči i další pacienti, kteří jsou před uzdravením?
Ano, jsou takoví. Většina těch, kteří byli diagnostikováni v Ústeckém kraji, je v domácí izolaci, protože to jejich zdravotní stav umožňuje. My teď spíše čelíme návalu lidí, kteří mají chřipkové potíže a oni nebo jejich lékaři se bojí, že mohou mít koronavirus. Žádají nás proto, abychom je léčili u nás v izolaci. Dostávají se tak k nám pacienti, kteří by normálně zůstávali na běžných lůžkách rozesetí v nemocnicích po celém kraji.
Než u nich koronavirus laboratorním testováním vyloučíme, tak to nějakou dobu trvá. Pokud to poté jejich stav umožňuje, tak je buď propouštíme domů, nebo je překládáme do jejich spádových nemocnic. Případně se o ně postaráme my, pokud se ukáže, že trpí nějakým závažnějším onemocněním.
