Těsně před květnovými volbami do Evropského parlamentu v roce 2014 odhadovaly průzkumy přibližně třetinovou volební účast. V dubnu společnosti Herzmann a Data Collect tipovaly účast na 32 procent, stejně jako Centrum pro veřejný výzkum AV ČR (CVVM). Květnové průzkumy agentur STEM a SANEP pak počet příchozích voličů odhadovaly na 35 a 31 procent.
Výsledek? K urnám nakonec přišlo pouhých 18,2 procenta voličů, nejméně v novodobé historii České republiky. O pět let dříve to přitom nebylo s odhady lepší. Těsně před volbami v roce 2009 předvídalo například CVVM, podobně jako další průzkumy, účast 40 procent, volit však nakonec přišlo jen 28,2 procenta voličů. V obou případech se tak odhady minimálně o třetinu lišily od skutečnosti.
Letos zatím průzkumy tipují, že k urnám zavítá 27 procent voličů, tedy o poznání více než před pěti lety. Současně jde ale také zatím o historicky nejnižší předpovědi, a pokud bude rozdíl mezi odhady a realitou stejně velký jako v roce 2014, dostavilo by se k urnám jen zhruba 16 procent voličů, nejméně od vstupu Česka do EU.
Proč se ale průzkumy, alespoň pokud jde o účast v evropských volbách, tak často mýlí? Podle výzkumníků za to může nezájem Čechů o Evropskou unii a fakt, že lidé často neodpovídají pravdivě na otázku, zda přijdou odevzdat svůj hlas. Přesněji řečeno, často si myslí, že říkají pravdu, ale nakonec to dopadne jinak.
Volit je důležité, říkají. K urnám nakonec nejdou
"Průzkumy volební účasti relativně dobře sedí u voleb do Poslanecké sněmovny a u prezidentských voleb, tedy takzvaných voleb prvního řádu. U voleb druhého řádu, tedy například senátních voleb a právě voleb do Evropského parlamentu, jsou ty rozdíly v deklarované a skutečné účasti mnohem větší," vysvětluje Jan Červenka z CVVM.
Problémová je zejména skupina, která pravidelně k volbám prvního řádu chodí a skutečně vnitřně považuje právo volit za důležité. Takoví lidé se v dotaznících řídí tímto přesvědčením a odpovídají, že svůj hlas uplatní i v evropských volbách. "Nezřídka nakonec ale k volbám nejdou, protože pro ně ve skutečnosti natolik důležité nejsou," říká Červenka.
Do jaké míry se tento faktor letos projeví, se podle něj však velmi špatně předem odhaduje. "Nemůžeme proto z rozdílů minulých let jednoznačně vyvozovat, že letos bude volební účast nižší než naposledy," dodává výzkumník.
S tím, že se na deklarované rozhodnutí jít k eurovolbám nedá spoléhat, souhlasí i Jan Burianec z agentury STEM/MARK. Od účasti ve volbách druhého řádu podle něj i pravidelné voliče dokáže odradit ledacos. "Může tam být více vlivů - něco jim do toho skočí nebo jen převáží volnočasové aktivity. Nakonec si jednoduše řeknou, že mají jiné a důležitější starosti," říká.
Přesto si myslí, že volební účast bude letos vyšší než před pěti lety. Jeho agentura se prý s prchavou pozorností voličů snaží pracovat. "Neptáme se jen na to, zda se lidé plánují účastnit voleb. Jejich odpovědi ponižujeme i o to, jak pravidelně chodili k volbám v minulosti," dodává Burianec.
Eurovolby jako referendum o vládě?
Evropské volby podle něj a také podle Červenky navíc spadají do kategorie těch, jejichž předpokládaná účast se může měnit ze dne na den. "Může se klidně stát, že bude velmi blízká tomu, co lidé v průzkumech tvrdí, tedy blížit se k 27 procentům, ale na druhou stranu to taky může dopadnout tak, že bude ještě nižší než těch 18,2 procenta před pěti lety," říká Červenka.
Ač se volby do Evropského parlamentu konají už 24. a 25. května, ještě se podle něj může objevit téma, které voliče k vyšší účasti mobilizuje. Myslí si, že takový potenciál má například dění kolem personálních obměn ve vládě Andreje Babiše (ANO) a na něj reagující demonstrace v ulicích.
Nezřídka totiž volby druhého řádu opoziční politici zvládnou přetvořit v jakési referendum o stávající koalici. "To se povedlo třeba Paroubkovi v roce 2008, kdy takové referendum o Topolánkově vládě udělal z krajských a senátních voleb. Tehdy ta účast byla velmi velká," říká Červenka. Letos to ale podle něj budou mít opoziční partaje obtížné, zejména kvůli pozitivní ekonomické situaci.
Volební účast může změnit výsledek voleb
Přitom volební účast může být ve výsledku jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivní výsledek voleb. Podle agentury Median by vysoká účast nahrála stranám, jako je hnutí ANO, ČSSD či KSČM. Naopak nízká účast by pomohla ODS, TOP 09, STAN, zeleným a lidovcům. Piráti a SPD by v obou případech zůstali přibližně na svém.
Pokud jde o témata, která budou letos hýbat preferencemi, půjde podle Buriance zejména o vyhrocenou situaci na mezinárodní scéně a v samotné Evropské unii. "Například brexit zapříčinil, že se mnohem více mluví o pozitivech a negativech členství v Evropské unii, což polarizuje voliče," říká Burianec.
Významnou roli podle něj oproti volbám před pěti lety sehraje i větší vliv protiimigračních stran, a to přesto, že téma migrace už nehraje prim. "Ucítily, že mají letos šanci, a je to vidět i na jejich kampani. SPD si například poměrně úspěšně pozvala do Prahy zástupce evropských nacionalistických stran," říká Burianec. I to je jeden z důvodů, proč si myslí, že letošní účast bude vyšší než posledně. Podobné strany totiž zřejmě zmobilizují voliče, kteří v roce 2009 návštěvu uren vynechali.
Jako nejnaléhavější téma voleb označila jeho agentura obecně bezpečnost. "Už to ale není přímo spojené s migrační politikou, to téma jsme souhrnně nazvali Evropa v míru. Souvisí to nejen s migrační krizí, která už skutečně jako téma do značné míry vyprchala, ale třeba i s vlivem Ruska a Číny na Česko," říká výzkumník a dodává, že mezi důležitá témata je třeba počítat i dvojí kvalitu potravin.
