Brexit pro nás není inspirace. Evropskou unii změníme, potvrdili lídři členských zemí

Ondřej Houska Ondřej Houska
9. 5. 2019 14:02
Prezidenti a premiéři členských států EU se v rumunském Sibiu dohodli, že unie musí doznat změn. Cesta k nim je ale složitá.
Lídři členských států EU na summitu v Sibiu
Lídři členských států EU na summitu v Sibiu | Foto: Reuters

Sibiu (od našeho zvláštního zpravodaje) - Téměř každý politik opakuje, že Evropská unie se musí změnit. Pohled na průzkumy veřejného mínění přitom ukazuje, že občané jsou s ní docela spokojení - téměř 70 procent Evropanů si myslí, že jejich země má z členství v EU prospěch. Je to nejvyšší číslo za poslední čtvrtstoletí. Za prospěšné považuje členství i víc než polovina jinak skeptických Čechů.

Zároveň ale platí, že v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu podle očekávání posílí strany, které unii tvrdě kritizují, byť z ní většina z nich nechce vystoupit.

Že EU musí doznat změn, ve čtvrtek potvrdili premiéři či prezidenti členských států na summitu v rumunském městě Sibiu. Chystají také priority pro unii pro dalších pět let. Jde například o boj s ilegální migrací, zvýšení bezpečnosti, podporu hospodářského růstu nebo snahu čelit změnám klimatu. Formálně by je měli schválit na summitu v Bruselu příští měsíc.

Jde o obecné proklamace - případné konkrétní společné zákony musí podle pravidel nejdříve navrhnout Evropská komise. Lídři členských zemí každopádně zdůraznili, že Velká Británie není se svým referendem o brexitu pro nikoho z nich inspirací. "Bez ohledu na naše vzájemné politické rozdíly jsme všichni přesvědčeni, že je lepší jednat společně," shrnula německá kancléřka Angela Merkelová.

Poselství, že unie zůstane jednotná, je hlavním vzkazem ze summitu v Sibiu. "Znovu potvrzujeme naši víru v to, že společně jsme silnější," stojí ve společné deklaraci, kterou premiéři či prezidenti států unie přijali.

Navzdory tomu ale platí, že se členské země dokážou jen velmi obtížně dohodnout na změnách ve fungování unie, byť je slíbily už téměř před třemi lety v reakci na britské referendum o brexitu. Summit v Sibiu měl přitom původně být završením všech těchto změn. Nejenže ale došlo jen na velmi málo reforem, ale Británie z EU navíc stále neodešla. Setkání v rumunském městě se ale nezúčastnila a dala tak najevo, že z EU stále hodlá odejít.

Evropa silných členských států

Od britského referenda státy unie vytvořily například společnou pohraniční a pobřežní stráž na vnějších hranicích EU nebo posílily společnou evropskou obranu. Na spoustě dalších věcí se naopak zatím shodnout nedokázaly. Týká se to například společného přístupu k případné další budoucí migrační krizi, změnám ve fungování eurozóny nebo zdanění internetových gigantů, jako jsou Google nebo Facebook.

Platí tak, že kompromis se v rámci unie hledá jen obtížně. "Jedinou společnou prioritou je teď konsenzus," říká mimo záznam vysoce postavený český diplomat blízký jednáním.

Česku tento méně ambiciózní přístup v podstatě vyhovuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) je zastáncem toho, aby v rámci unie co možná nejvíc rozhodovala Evropská rada, tedy summity premiérů či prezidentů členských států. Na ní se zpravidla rozhoduje jednomyslně. "Česká republika chce Evropu silných členských států. Evropská rada má být tou institucí, která má mít největší vliv na unii," prohlásil Babiš (ANO).

Rozhodování pomocí jednomyslnosti je pro Česko výhodné v případech, jako jsou například návrhy na zavedení povinných kvót na přijímání uprchlíků. Česko je v této věci se svým odmítavým postojem v unii v menšině. Na druhou stranu ale patří mezi země, které chtějí co nejvíc posílit svobodu podnikání na jednotném evropském trhu. Některé členské státy s tím ale příliš nesouhlasí. Podle pravidel je přitom možné hlasovat většinovým způsobem jak o migraci, tak i pravidlech na jednotném trhu.

Důležité eurovolby

Pro další směřování unie mohou být důležité volby do Evropského parlamentu, které se konají už na konci tohoto měsíce.

Premiéři či prezidenti se na summitu v Sibiu bavili taky o tom, kdo by měl obsadit vrcholné funkce v unii. Letos končí mandát předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi i šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi. O tom, kdo by je mohl nahradit, bude jasněji až po eurovolbách.

Řada států EU včetně Česka odmítá systém takzvaných vedoucích kandidátů. Podle něj by se měl příštím šéfem komise automaticky stát politik, kterého na tuto funkci už před eurovolbami navrhla ta frakce v Evropském parlamentu, která po nich dá dohromady většinu hlasů. Největší šance by v tom případě měl kandidát Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber. Do EPP v Česku patří TOP 09 a KDU-ČSL.

Podle pravidel by přitom měla šéfa nové Evropské komise navrhnout Evropská rada, tedy summit lídrů zemí unie, a to s přihlédnutím k výsledku evropských voleb. Předsedu komise následně volí Evropský parlament.

Premiér Babiš se netají tím, že se mu systém vedoucích kandidátů nelíbí. "Já jsem toho názoru, že by tam neměli sedět lidi, kteří se živí celý život politikou a jsou odtržení od občanů," řekl o budoucím obsazení Evropské komise.

VIDEO: Střet zájmů Babiše se v Bruselu řešit neměl, říká Charanzová

Střet zájmů Andreje Babiše je věc, která se neměla přenést na půdu Evropského parlamentu. ANO hájí zájmy občanů, s premiérem se radíme | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Nováček Granada dál stíhá ve španělské lize vedoucí Real

Nováček španělské fotbalové ligy Granada porazila Pamplonu 1:0 a v tabulce je druhá o bod za Realem Madrid. "Bílý balet" ji v minulém kole v souboji o první místo zdolal 4:2. Na čtyřbodový rozdíl může Granadě znovu odskočit v sobotním utkání na Mallorce.

O vítězství Granady nad Pamplonou rozhodl v 38. minutě hlavičkou po standardní situaci portugalský obránce Domingos Duarte, který skóroval i před dvěma týdny proti Realu.

Další zprávy