reklama
 
 

"Čeká nás masakr." Konzervativci Theresy Mayové si jdou k eurovolbám pro výprask

14. 5. 2019 9:22
Když Britové v referendu v roce 2016 odhlasovali vystoupení z Evropské unie, zdálo se být jisté, že největší zastánce brexitu kvůli tomu současně přijde o práci. Nigel Farage, tehdejší šéf protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), nad výsledkem referenda jásal. Přestože brexit měl podle všech předpokladů zároveň znamenat i jeho konec v politice.

Farage byl a stále je europoslancem, tento mandát by mu ale po brexitu zanikl. Do britského parlamentu se totiž navzdory řadě pokusů nikdy nedokázal dostat.

Jenže od referenda uplynuly skoro tři roky a Velká Británie z EU stále neodešla. A Farage teď vede novou Stranu pro brexit a zdá se, že s ní drtivě zvítězí ve volbách do Evropského parlamentu, které budou už za 10 dní. Navíc má velké plány i ohledně britské domácí politiky. Tvrdí, že ostatní britští politici "zradili brexit", jak opakuje na desítkách svých vystoupení v televizi a na veřejných shromážděních.

Podle nejnovějších průzkumů by Farage mohl v evropských volbách dostat až třetinu hlasů. Pohodlně by tak porazil opoziční labouristy a především vládní konzervativce premiérky Theresy Mayové. Ti míří vstříc nejhoršímu debaklu ve svých téměř 200 let dlouhých dějinách. Podle průzkumu firmy Opinion by mohli dostat pouhých 11 procent hlasů.

Britský deník The Guardian navíc tvrdí, že průzkumy, které si konzervativci nechali udělat pro svou interní potřebu, jim dokonce přisuzují jednocifernou podporu voličů.

"Čeká nás naprostý masakr," říká konzervativní poslanec Huw Merriman. A rozhodně není sám - konzervativci jsou evidentně smířeni s těžkou porážkou. Jejich kandidáti si například musí sami platit kampaň, strana jim na ni nedá ani libru. Nepředstavila ani žádný program.

Rozhádaná strana

Ti voliči, kteří si nepřejí odchod z EU, na konzervativce zanevřeli, protože to byla právě tato strana, která se zasloužila o vyhlášení referenda o brexitu. Od konzervativců ale utíkají i zastánci brexitu. Strana sice slíbila, že Británii po referendu vyvede z EU, ale ani téměř po třech letech to nedokázala.

Hlavní vinu na tom mají silné rozpory uvnitř konzervativců. Jejich radikálně euroskeptické křídlo odmítá v britském parlamentu podpořit dohodu o podobě brexitu, kterou s EU dojednala premiérka a šéfka strany Theresa Mayová. Tito poslanci jí vyčítají, že unii v jednáních příliš ustoupila.

Britští politici se tak na žádné podobě odchodu z EU nejsou schopni domluvit. Výsledkem je, že Londýn požádal země unie o odklad brexitu - a uspěl. Brexit by teď měl nastat nejpozději 31. října. Není ale vyloučen ani další posun.

Právě kvůli faktu, že Británie stále z EU neodešla, byť to má vláda v plánu, se v zemi musí konat evropské volby. Konzervativci ale doufají, že nově zvolení poslanci nakonec v Evropském parlamentu vůbec nezasednou. To by se stalo v případě, kdyby Spojené království z EU odešlo před 2. červencem, kdy se nově zvolený europarlament poprvé sejde.

Jenže to není vůbec jisté. Premiérka Mayová chce obejít rebely ve své vlastní straně a vyjednává i s opozičními labouristy o společné podpoře pro svou dohodu o podobě brexitu. Jednání trvají už řadu týdnů, ale zatím se nikam nepohnula. "Jen těžko byste našli někoho, kdo by věřil, že přijde průlom," napsal server Politico.

V případě, že se Mayová nedohodne s opozicí, chce nechat parlament hlasovat o různých variantách dalšího postupu. Mezi nimi by mohla být možnost odchodu z EU na základě plánu, který dojednala Mayová, vystoupení bez jakékoliv dohody nebo opakování referenda.

Poslanci ale už o podobných variantách hlasovali dříve a žádná z nich nezískala většinovou podporu.

Konzervativci jsou však přesvědčení, že brexit musí nastat, jinak by bylo ohroženo vůbec jejich politické přežití. "Nejdůležitější teď je, abychom měli odchod z EU za sebou a mohli se věnovat všemu ostatnímu, co je pro občany důležité," tvrdí Mayová. Je přesvědčená, že když Spojené království z unie co nejdříve vystoupí, voliči se k jejím konzervativcům vrátí.

Kdy odejde Mayová?

Otázkou ale je, jak dlouho ještě Mayová ve své funkci vydrží. Stále více konzervativních politiků se jí chce co nejdříve zbavit - tvrdí, že v očích stoupenců strany je právě ona zodpovědná za paralýzu ohledně brexitu.

Podle stranických pravidel ale Mayová může dalšímu hlasování o nedůvěře ze strany nespokojených konzervativců čelit až v prosinci. Roste tak tlak na to, aby odešla dobrovolně - britská média spekulují, že by premiérka mohla oznámit datum své demise už tento čtvrtek.

Mayová už dříve slíbila, že rezignuje hned poté, jakmile v parlamentu projde její dohoda o podobě brexitu. To se ale zdá být v nedohlednu.

Video: Co bude s brexitem nyní, když byl znovu odložen?

Evropa v souvislostech: Odložený brexit a co dál | Video: Veronika Dospělová |  09:41

autor: Ondřej Houska | 14. 5. 2019 9:22

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama