"Čeká nás masakr." Konzervativci Theresy Mayové si jdou k eurovolbám pro výprask

Ondřej Houska Ondřej Houska
14. 5. 2019 9:22
Když Britové v referendu v roce 2016 odhlasovali vystoupení z Evropské unie, zdálo se být jisté, že největší zastánce brexitu kvůli tomu současně přijde o práci. Nigel Farage, tehdejší šéf protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), nad výsledkem referenda jásal. Přestože brexit měl podle všech předpokladů zároveň znamenat i jeho konec v politice.
Britská premiérka Theresa Mayová.
Britská premiérka Theresa Mayová. | Foto: Reuters

Farage byl a stále je europoslancem, tento mandát by mu ale po brexitu zanikl. Do britského parlamentu se totiž navzdory řadě pokusů nikdy nedokázal dostat.

Jenže od referenda uplynuly skoro tři roky a Velká Británie z EU stále neodešla. A Farage teď vede novou Stranu pro brexit a zdá se, že s ní drtivě zvítězí ve volbách do Evropského parlamentu, které budou už za 10 dní. Navíc má velké plány i ohledně britské domácí politiky. Tvrdí, že ostatní britští politici "zradili brexit", jak opakuje na desítkách svých vystoupení v televizi a na veřejných shromážděních.

Podle nejnovějších průzkumů by Farage mohl v evropských volbách dostat až třetinu hlasů. Pohodlně by tak porazil opoziční labouristy a především vládní konzervativce premiérky Theresy Mayové. Ti míří vstříc nejhoršímu debaklu ve svých téměř 200 let dlouhých dějinách. Podle průzkumu firmy Opinion by mohli dostat pouhých 11 procent hlasů.

Britský deník The Guardian navíc tvrdí, že průzkumy, které si konzervativci nechali udělat pro svou interní potřebu, jim dokonce přisuzují jednocifernou podporu voličů.

"Čeká nás naprostý masakr," říká konzervativní poslanec Huw Merriman. A rozhodně není sám - konzervativci jsou evidentně smířeni s těžkou porážkou. Jejich kandidáti si například musí sami platit kampaň, strana jim na ni nedá ani libru. Nepředstavila ani žádný program.

Rozhádaná strana

Ti voliči, kteří si nepřejí odchod z EU, na konzervativce zanevřeli, protože to byla právě tato strana, která se zasloužila o vyhlášení referenda o brexitu. Od konzervativců ale utíkají i zastánci brexitu. Strana sice slíbila, že Británii po referendu vyvede z EU, ale ani téměř po třech letech to nedokázala.

Hlavní vinu na tom mají silné rozpory uvnitř konzervativců. Jejich radikálně euroskeptické křídlo odmítá v britském parlamentu podpořit dohodu o podobě brexitu, kterou s EU dojednala premiérka a šéfka strany Theresa Mayová. Tito poslanci jí vyčítají, že unii v jednáních příliš ustoupila.

Britští politici se tak na žádné podobě odchodu z EU nejsou schopni domluvit. Výsledkem je, že Londýn požádal země unie o odklad brexitu - a uspěl. Brexit by teď měl nastat nejpozději 31. října. Není ale vyloučen ani další posun.

Právě kvůli faktu, že Británie stále z EU neodešla, byť to má vláda v plánu, se v zemi musí konat evropské volby. Konzervativci ale doufají, že nově zvolení poslanci nakonec v Evropském parlamentu vůbec nezasednou. To by se stalo v případě, kdyby Spojené království z EU odešlo před 2. červencem, kdy se nově zvolený europarlament poprvé sejde.

Jenže to není vůbec jisté. Premiérka Mayová chce obejít rebely ve své vlastní straně a vyjednává i s opozičními labouristy o společné podpoře pro svou dohodu o podobě brexitu. Jednání trvají už řadu týdnů, ale zatím se nikam nepohnula. "Jen těžko byste našli někoho, kdo by věřil, že přijde průlom," napsal server Politico.

V případě, že se Mayová nedohodne s opozicí, chce nechat parlament hlasovat o různých variantách dalšího postupu. Mezi nimi by mohla být možnost odchodu z EU na základě plánu, který dojednala Mayová, vystoupení bez jakékoliv dohody nebo opakování referenda.

Poslanci ale už o podobných variantách hlasovali dříve a žádná z nich nezískala většinovou podporu.

Konzervativci jsou však přesvědčení, že brexit musí nastat, jinak by bylo ohroženo vůbec jejich politické přežití. "Nejdůležitější teď je, abychom měli odchod z EU za sebou a mohli se věnovat všemu ostatnímu, co je pro občany důležité," tvrdí Mayová. Je přesvědčená, že když Spojené království z unie co nejdříve vystoupí, voliči se k jejím konzervativcům vrátí.

Kdy odejde Mayová?

Otázkou ale je, jak dlouho ještě Mayová ve své funkci vydrží. Stále více konzervativních politiků se jí chce co nejdříve zbavit - tvrdí, že v očích stoupenců strany je právě ona zodpovědná za paralýzu ohledně brexitu.

Podle stranických pravidel ale Mayová může dalšímu hlasování o nedůvěře ze strany nespokojených konzervativců čelit až v prosinci. Roste tak tlak na to, aby odešla dobrovolně - britská média spekulují, že by premiérka mohla oznámit datum své demise už tento čtvrtek.

Mayová už dříve slíbila, že rezignuje hned poté, jakmile v parlamentu projde její dohoda o podobě brexitu. To se ale zdá být v nedohlednu.

Video: Co bude s brexitem nyní, když byl znovu odložen?

Evropa v souvislostech: Odložený brexit a co dál | Video: Veronika Dospělová
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Michigan oficiálně potvrdil výsledek prezidentských voleb, Biden ve státě vyhrál s náskokem 154 tisíc hlasů

V americkém státě Michigan v pondělí oficiálně potvrdili výsledek prezidentských voleb. S náskokem 154.000 hlasů zde zvítězil demokratický kandidát Joe Biden, informovala dnes agentura AP. Velká americká média Bidena za vítěze v Michiganu označila už krátce po volbách ze 3. listopadu.

O takzvané certifikaci výsledku voleb rozhoduje v Michiganu komise, v níž zasedají dva demokraté a dva republikáni. Pro potvrzení výsledku dnes hlasovali tři její členové, jeden z republikánů se zdržel.

Agentura AP uvedla, že je oficiální vyhlášení výsledku prezidentských voleb v Michiganu, jednom z klíčových států pro vítězství, další ranou pro Donalda Trumpa. Současný prezident stále neuznal volební porážku a snaží se výsledek voleb zvrátit soudní cestou. Podle odhadů renomovaných amerických médií ale zvítězil v prezidentských volbách jasně bývalý viceprezident Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Polští odpůrci zákazu potratů znovu vyšli do ulic, byla zadržena fotografka

Polská policie v pondělí zadržela několik lidí, kteří ve Varšavě demonstrovali proti dalšímu zpřísnění restriktivního zákona o interrupcích. Mezi zadrženými byla i fotoreportérka, kterou policie později propustila. Informují o tom agentury a polská média.

Protestující na některých místech metropole blokovali dopravu, další demonstrovali před ministerstvem školství. Šéf resortu Przemyslaw Czarnek totiž podle nich pohrozil učitelům potrestáním za podporu demonstrací proti potratovému zákonu. Protestující před ministerstvem rozvinuli plakát s nápisem "Svobodné potraty, svobodné vzdělání" a požadovali ministrovu demisi. Někteří demonstrující se připoutali k bráně ministerstva, jedna žena se k ní podle agentury AP přilepila a policistům trvalo hodinu ji od brány oddělit. Poté ji odvezla sanitka.

Krátce po začátku protestu policie násilím odvedla některé lidi, včetně fotoreportérky Agaty Grzybowské, píše AP s tím, že je to poprvé, co polská policie během současných protestů proti zpřísnění potratového zákona zadržela novináře. Policie Grzybowskou později propustila. Podle agentury PAP si však před tím vyslechla obvinění z napadení policistů.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Pospíšil v polské lize skóroval, Přikryl nahrál na čtyři góly

Čeští fotbalisté Martin Pospíšil a Tomáš Přikryl se podíleli na všech pěti brankách Jagiellonie Bialystok, která v 10. kole polské ligy zvítězila nad Plockem 5:2 a rázně ukončila sérii tří porážek. Pospíšil dal čtvrtý gól domácího celku, Přikryl na zbývající čtyři přihrál.

Třikrát se po jeho asistencích střelecky prosadil chorvatský útočník Jakov Puljič, hosté v druhém poločase pouze snižovali. Kapitán týmu Pospíšil dal první gól v sezoně, střelcům v polské lize vládne s osmi brankami český reprezentant Tomáš Pekhart z vedoucí Legie Varšava

Polská fotbalová liga - 10. kolo:

Gliwice - Gdaňsk 2:0, Bialystok - Plock 5:2 (gól domácích Pospíšil).

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

EU nabídla Bidenovi obnovu úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady ho pozval na mimořádný summit do Bruselu

Vrcholní představitelé Evropské unie nabídli nově zvolenému prezidentovi Spojených států Joeovi Bidenovi obnovení úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady Charles Michel jej v telefonickém rozhovoru pozval na mimořádný summit s šéfy států a vlád evropské sedmadvacítky. Budoucí šéf Bílého domu také poprvé telefonoval i s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

"Během telefonátu předseda Michel navrhl obnovit silnou transatlantickou alianci založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách," stojí v prohlášení, které vydal úřad předsedy Evropské rady. Michel podle něj přivítal Bidenovu oddanost americkým spojencům a podporu evropské spolupráce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy