Petra Pavla, důstojníka československé armády, zastihly zprávy o rozdělení republiky na území bývalé Jugoslávie v době válečného konfliktu. Za ním a ostatními příslušníky čs. praporu přišli lidé z ministerstva obrany a začali jim udělovat pokyny, jak jednotku rozdělit. "Těžko jsem to snášel, připadalo mi to nesmyslné," vybavuje si dnes Pavel, jak vnímal události z přelomu roku 1992 a 1993.
Redakce Aktuálně.cz po 30 letech od rozpadu oslovilo všechny prezidentské kandidáty, aby zavzpomínali, co v té době dělali a co si o osamostatnění republik mysleli. Někteří poskytli i své tehdejší fotografie.
Petr Pavel, Jaroslav Bašta, Pavel Fischer, Tomáš Zima, Josef Středula a Karel Diviš se shodli, že si rozdělení federace nepřáli. Danuše Nerudová, které tehdy bylo 14 let a studovala brněnské gymnázium, uvedla, že vnímala obavy lidí, které se naštěstí nenaplnily. S událostí má spojené hlavně snímky ze zahrady brněnské vily Tugendhat, kde český premiér Václav Klaus a jeho slovenský protějšek Vladimír Mečiar rozpad federace stvrdili.
Marek Hilšer je jen o dva roky starší než jediná žena mezi uchazeči o Hrad a tento historický milník vnímal rovněž pohledem náctiletého. "Vzpomínám si, že mi to bylo líto, ale vzhledem ke svému věku jsem si neuvědomoval všechny souvislosti. Nepovažoval jsem to tehdy za vážný problém," popisuje. Nelíbila se mu ale Mečiarova politika, a rozdělení proto vnímal jako úlevu. Vláda prvního slovenského premiéra Vladimíra Mečiara se totiž mimo jiné vyznačovala propojením s organizovaným zločinem.
Někteří kandidáti se domnívají, že si rozdělení Československa měli odhlasovat lidé v referendu. Konkrétně si to myslí Středula, Bašta, Hilšer a Fischer. "Rozdělení federace byl krok, který měl velký význam. Klaus - a myslím, že ani Mečiar - neměl tento krok ve volebním programu. Přesto se záhy po volbách dohodli na rozdělení bez svolení občanů," zdůvodnil Hilšer.
Naopak Andrej Babiš v jednom ze svých videí prohlásil, že je dobře, že referendum nebylo. "Při referendu by asi Češi hlasovali pro společný stát a Slováci proti. Vznikl by určitě konflikt," uvedl. Na dotazy Aktuálně.cz neodpověděl.
Za největší nevýhodu kandidáti označili skutečnost, že dohromady bychom měli na mapě Evropy i světa silnější pozici. "Zkuste si představit, kde bychom dnes stáli v žebříčku zemí Evropské unie, pokud bychom byli ještě pohromadě," naznačuje Karel Diviš. S ostatními se ale shoduje, že oběma státům nakonec rozdělení prospělo a pomohlo to k lepším vztahům v současnosti.
