Když probírá paryby, jeho výukové video obsahuje výjevy z filmu Hledá se Nemo. V kapitole o plazech tudíž nepřekvapí Jurský park, u zajíců Bob a Bobek. Ve videu, kde šesťákům vysvětluje viry, na obrázku názorně ukáže, jak jsou oproti bakteriím malinké, jak je lékaři dlouho nemohli odhalit a jak velký a speciální musí být mikroskop, aby je odhalil. "Takže když byste se v profesním životě chtěli věnovat bádání, mikrobiologie nemusí být špatnou volbou," upozorňuje žáky.
Stal jsem se youtuberem
"Ihned od prvního dne distanční výuky jsem věděl, že rozhodně nechci učit stylem: ‚Otevři učebnici a vypiš si poznámky.‘ A tak jsem začal natáčet výuková videa," říká Petr Curko, učitel biologie a chemie na základní škole v Horažďovicích na Klatovsku. Rozhodl se umísťovat své příspěvky na kanál YouTube a v legraci dětem oznámil, že se hodlá stát konkurencí jejich oblíbených tvůrců.
"Žáci najednou viděli učitele, pro něhož nejenže YouTube není cizím slovem, ale dokonce ho sám využívá ke své profesi. I když se z dnešního pohledu za technickou kvalitu své prvotní tvorby stydím, samotní žáci začali materiál sdílet se svými známými," vypráví. Z desítek diváků denně se tak poměrně rychle dostal k desetitisícovým číslům. V tu chvíli mu prý došlo, že má před sebou velký závazek.
Asi měsíc po začátku sdílení videí dostal nabídku na profesionální spolupráci, kterou ale s úctou odmítl, jelikož by se jeho tvorba stala placeným produktem. To nechtěl, protože učitelství vnímá jako pomáhající profesi, nikoliv komerční.
"Neuvěřitelně mě těšilo, že jsem se mohl stát členem skupiny lidí, kteří v průběhu přísných epidemiologických opatření mohli nabídnout pomocnou ruku. Od dubna do června nebylo snad jediného dne, kdy by mi nepřišla děkovná zpráva od zoufalých rodičů, doma zavřených žáků či technicky méně zdatných kolegů," líčí. Pro něj to nicméně znamenalo období, kdy pracoval 12 až 14 hodin denně. "Jako člověk, který svou prací doslova žije, jsem to ovšem až na pár kil navíc zvládnul bez jakékoliv újmy," usmívá se.
Hvězdou celostátní ankety
Když vydavatelství Economia vyhlásila anketu Hvězdy výuky na dálku, panu učiteli z Horažďovic nejprve přišlo suverénně nejvíce nominací, ve finálním hlasování veřejnosti pak dostal největší počet hlasů a ovládl tak nejen kategorii Výuková videa, ale stal se i absolutním vítězem. Podle něj totiž neexistoval kraj, v němž by se nenašla alespoň jedna škola využívající jeho tvorbu.
Svůj úspěch si vysvětluje tím, že zřejmě dokázal nabídnout přesně to, co diváci potřebovali - databázi videí z přírodopisu a chemie, která sice budou informačně nabitá, ale zároveň vedená v odlehčeném a vstřebatelném duchu. "Velkou radost mi pak udělalo zjištění, že můj YouTube kanál navštěvují i budoucí maturanti nebo cizinci připravující se na zkoušku z biologie vedenou v českém jazyce," doplňuje Curko.
V učitelské anketě nevyhrál poprvé, v roce 2019 se stal v rámci soutěže Zlatý Ámos nejlepším chemikářem v republice.
Na videích zaujme i profesionální technologie při jejich zpracování a také téměř profesionální hlas. "Mou životní filozofií je, že když už člověk něco dělá, měl by do toho dát naprosto vše. V takovém případě se na případný nezdar není třeba dívat jako na ostudu," říká "horažďovický youtuber". Po prvních videích a zjištěných nedostatcích do svého vysílání značně zainvestoval. Koupil grafický tablet, kvalitní externí mikrofon a nainstaloval si poloprofesionální software.
Miluju badatelství a učení v souvislostech
Natáčení se stalo jeho vášní, nic mu ale nevynahradí prezenční hodiny ve škole. Výuku má totiž založenou především na neustálé interakci se žáky a na vzájemné diskusi. "Na začátku výuky často opakuji, že jsem do školy vlastně nepřišel pro to, abych učil žáky, ale abychom se všichni ve třídě učili navzájem. Až na některé těžší kapitoly totiž platí, že když se spojí vědomosti všech spolužáků do jednoho celku, obsáhneme spoluprací vše, co jsme se danou hodinu měli naučit," vysvětluje Petr Curko. V předtočených videích nemůže tyto principy využívat, snaží se je tedy alespoň odlehčit tu vtipnou poznámkou, tu vtipným ilustračním záběrem.
Jeho youtubové materiály mají ještě jeden limit - nemůže skrze ně učit badatelsky, jak je zvyklý z normálního vyučování ve třídě. Jak podotýká, jedná se o značně náročnou metodu nejen pro pedagoga, ale i pro žáky.
"Zatímco pro některé jedince je bádání přirozeným způsobem získávání nových poznatků, existuje skupina žáků, pro něž je tato metoda velkou výzvou. Zatímco ve škole ihned poznám, když se někdo v průběhu bádání zasekne, u on-line hodin je vše mnohem komplikovanější," popisuje. Během distanční výuky proto zařazuje badatelské úlohy jen jako zcela dobrovolné, abych potěšil jednu skupinu, ale zároveň nestresoval druhou. "Po návratu do škol se ale bádání nevyhne nikdo," dodává odhodlaně.
Kromě tohoto přístupu miluje i propojování souvislostí napříč předměty. Jak ostatně dokazují i výzkumy v oblasti neurovědy, v hlavách žáků mnohem lépe ukotví nové poznatky přidružené do propletené sítě, nikoli jen kusé a z kontextu vytržené údaje. Když mu na druhý stupeň přijdou noví žáci, chvíli prý v přírodopisu udiveně koukají, proč se baví i o významných historických událostech, které by očekávali spíše v dějepisu.
"Po několika úvodních hodinách si ale zvyknou a na mou hru přistoupí. Pak už se nechodíme učit přírodopis, ale chodíme poznávat celý svět. Osobně jsem velký fanda tematických bloků pojatých zážitkovým způsobem. Třeba taková chemická kapitola alchymie. Ta úzce souvisí s Rudolfem II., což je dějepis, Golemem a židovskou obcí, to patří do občanské výchovy, s přípravou bylinných nálevů, které byste čekali nejspíše v přírodopisu, ale i s turistickým ruchem současné Prahy, což je dejme tomu zeměpis. A najednou máme celý školní den propletený do jednoho tematického oddílu."
Mnohé koleje byly ve školství slepé, zastaralé či zrezlé
Když se ho zeptáte na posun, které české školství urazilo kvůli nenadálému zavření škol, přirovnává ho k parní lokomotivě, která pelášila kupředu nehledě nalevo či napravo. "Z čista jasna přišel otřes, koleje se pokroutily a lokomotiva byla nucena téměř zastavit. A právě takové chvíle jsou naprosto ideální pro plánování další cesty," vypráví. A jelikož se podle něj zjistilo, že některé koleje jsou slepé a jiné zrezlé či zastaralé, došlo během několika měsíců k modernizaci, která by za normálních okolností trvala roky.
Pochvaluje si, že většina učitelů si konečně uvědomila, že školství musí reflektovat svět kolem nás a že ve škole často odmítané moderní technologie mohou být skvělým nástrojem. Také se ještě intenzivněji začalo diskutovat o významu probírané látky.
"Pokud budu hovořit za naši školu, došlo k ohromnému stmelení známého trojúhelníku žák - rodič - škola. Na mých on-line hodinách se často smáli nejen žáci, ale i rodiče, kteří se mé on-line výuky účastnili zcela dobrovolně. A to nejlepší - žáci se začali do školy těšit jako snad nikdy předtím," vyjmenovává. Pozitiva proto podle něj převládla nad všemi těžkostmi, kterými si všichni ve školách museli projít.
Než se dal na učitelskou dráhu, dlouho se rozmýšlel, zda raději nedělat vědu. Pak si ale řekl, že kde jinde zažehnout lásku k vědě než na základní škole. Zakotvil v malé škole v Horažďovicích, v níž mu její vedení dle jeho slov vytvořilo takové podmínky, aby se mohl coby kreativní pedagog plně realizovat. "Má práce je mi opravdu koníčkem, což ostatně žáci u učitele vycítí doslova během několika minut. A když se ohlédnu za svou prací, myslím, že pár jedinců už jsem láskou k vědě nakazil," uzavírá Petr Curko.