Palác v plamenech. Miliardové škody způsobil vařič za pár stovek

Požár Průmyslového paláce v Bubnech zburcoval 16. října 2008 do akce de facto každého hasiče v Praze. K jeho plápolajícímu levému křídlu vyjely postupně všechny profesionální i dobrovolné jednotky z celé metropole. Rychlost, s kterou tady plameny postupovaly, totiž zaskočila i zkušené hasiče.

Když se po sedmé hodině večerní na tísňovou linku dovolá první svědek, hlásí výšku plamenů asi dva metry. "Další ohlášení přichází za dvě minuty. Tenhle volající už oznamuje, že je v plamenech celé levé křídlo Průmyslového paláce," ukazují záznamy hasičů.

Poté se rychle rozdrnčí všechny telefony tísňové linky naráz a do příjezdu první jednotky na místo obdrží hasiči téměř padesát oznámení. Nakonec hasičům požár hlásí i lidé z Berouna. 

Když hasiči na místo dorazí, je jim jasné, že levé křídlo paláce už nikdo nezachrání. Rychle se proto ujistí, že se uvnitř nikdo nenachází a všechny své síly napnou jinam. "Od první chvíle je rozhodnuto, že se všechny prostředky budou nasazovat na rozhraní levého křídla a střední části Průmyslového paláce tak, aby se oddělila hořící a nehořící část," uvádí se v záznamech. Hasiči proto v místě, kde se levé křídlo potkává se středovým traktem, vytvářejí za pomocí mnoha mohutných proudů vody takzvanou vodní stěnu. 

Pak se konstrukce levého křídla zřítila a zhroutila sama do sebe. To však spíše hasičům pomohlo. "Hořlavé materiály se sesunuly níže, a hořlavou střešní konstrukci věže tak bylo snadnější ochlazovat," vzpomínají hasiči. Nedlouho na to dostávají plameny pod kontrolu.

V půl deváté večer už velitel zásahu mluví o tom, že se pravděpodobně podaří zachránit celou střední i pravou část objektu. Požár ale hasiči hasí ještě dlouho do noci a na místě zůstávají i celý další den. Dva z nich se během toho lehce zraní.

Později velitel zásahu mluví o tom, že celá událost mohla dopadnout mnohem hůře a že hasiče po celou dobu provázela notná dávka štěstí. Hlavně je vděčný za ideální bezvětří, díky kterému mohli hasiči budovu hasit ze všech stran. Zmiňuje i brzké zřícení hořící konstrukce. 

Na objasnění příčiny požáru si však veřejnost musela počkat téměř rok. V květnu 2009 policisté konečně spolu s hasičskými vyšetřovateli uvedli, že mají jasno - desítky metrů šlehající plameny zažehl elektrický vařič, od kterého v kuchyňce jednoho z výstavních stánků vzplály hořlavé předměty. Stánek byl součástí veletrhu zubařské techniky Pragodent a rychle z něj plameny přeskočily na dřevěnou stropní konstrukci levého křídla paláce.

Škodu vyšetřovatelé vyčíslili na jednu miliardu korun. Kdo zapnul vařič, který požár způsobil, se nikdy nepodařilo spolehlivě vypátrat. Levé křídlo postupně nahradila provizorní hala, ale na jeho kompletní rekonstrukci se stále čeká.