Foto: Sláma

Jarmila Vojtová z Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Naše stanovisko jako jazykovědců je, že přechylování je základní, tradiční (po několik století) a přirozená součást jazykového systému češtiny (i dalších slovanských jazyků) a bez problémů funguje. Potvrzuje to i skutečnost, že tento jev nelze zužovat pouze na oblast příjmení, využívá se například i při označení profesí (řezník/řeznice), obyvatelských jmen (Němec/Němka) i jmen zvířat (kamzík/kamzice).

Možnost příjmení nepřechylovat považujeme za náležitou zejména u cizinek, manželek cizinců a žen, které žijí trvale v zahraničí. Pokud dnes některé ženy preferují nepřechylovat své příjmení,  je to možné a dle našeho názoru nelze této tendenci bránit - teprve čas ukáže, zda je to pouze módní záležitost, nebo zda se v češtině zabydlí.

Odborníci mohou pouze upozorňovat na úskalí užívání nepřechýlených podob, jako je například problém s jejich skloňováním (s Janou Váchal/Váchalem? - přechýlená podoba je jasná: s Janou Váchalovou) či nejasný význam vět typu Williams porazila Gauff (není jasné, zda Williamsová porazila Gauffovou nebo Gauffová porazila Williamsovou).

V této chvíli však nelze nepřechylování považovat za základní způsob tvoření příjmení žen.