V Poslanecké sněmovně chyběly desítky hlasů k tomu, aby senátoři mohli podat k Ústavnímu soudu svou žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Záměr senátorů nakonec podpořilo 58 poslanců, ke schválení ale bylo nutných 120 hlasů. Kdyby byla žaloba na prezidenta jen na senátorech, už by putovala k Ústavnímu soudu. 48 ze 75 přítomných senátorů ji schválilo letos 24. července. Osm bodů, ve kterých prezident podle většiny senátorů ústavu hrubě porušil, tak skončí v koši.
Už ve chvíli, kdy začali první poslanci mluvit, bylo takřka jisté, že ústavní soudci se k rozhodování nedostanou. Čtyři z devíti politických stran dopředu avizovaly, že nepřipustí, aby se žaloba k soudu dostala. A svá stanoviska strany zopakovaly i při samotném jednání ve sněmovně, které se táhlo po celý den od půl desáté ráno do sedmi večer. Debata byla nakonec rozdělena na dvě části, protože mezi dopoledním a odpoledním blokem proběhly ještě ústní interpelace poslanců na ministry.
Jako poslední vystoupil v předlouhé řadě řečníků senátor Tomáš Goláň, který společně se senátorem Václavem Láskou návrh Senátu ve sněmovně hájil a vysvětloval.
"Tato žaloba není vedena na Miloše Zemana jako na osobu, je vedena na to, jakým způsobem vykonává prezidentský úřad. Ta žaloba má chránit i vlády budoucí. Podívejme se do budoucna, za tři a půl roku bude nový prezident, který se může ještě více snažit přiklonit systém parlamentní k systému prezidentskému, jako ho dnes naklání Miloš Zeman," naléhal na poslance Goláň.
Senát se rozhodl nemlčet, prohlásil senátor Láska
První část jednání začala v 9.30 hodin a skončila hodinu po poledni. Druhá část začala po ústních interpelacích na ministry. Jednání doprovázela velká neúčast poslanců, kteří se ze schůze omluvili. Chyběl také premiér Andrej Babiš a řada ministrů, kteří měli jiný program. Například předseda vlády je nadále v New Yorku, kde se účastní zasedání Valného shromáždění OSN.
Senátor Tomáš GOLÁŇ hodnotí pro @Aktualnecz první část dnešní debaty o ústavní žalobě na prezidenta ve sněmovně... Druhá část debaty bude pokračovat po skončení ústních interpelaci na ministry - ty začínají 14.30... Díky, ze sledujete web @Aktualnecz, kde najdete mnoho inform. pic.twitter.com/85mclLkum6
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) September 26, 2019
Jako první promluvil ve čtvrtek v obsáhlém vystoupení senátor Václav Láska, který vysvětloval, proč on sám i řada dalších senátorů přicházejí se žalobou na prezidenta. Z jeho slov vyplynulo, že prezidentovi nejvíc ze všeho vyčítá snahu přeměnit český parlamentní systém na prezidentský.
"Stěžejním prvkem a spojovacím prvkem celé žaloby je kontinuální snaha prezidenta za pomoci porušování ústavy dosáhnout faktické změny parlamentního systému na systém semiprezidentský (poloprezidentský), nebo přímo prezidentský. Laicky řečeno, prezident se snaží dosáhnout takového stavu, kdy vláda nebude kontrolována a odpovědná Poslanecké sněmovně, ale bude zcela závislá na vůli prezidenta," prohlásil Láska.
Za této situace se podle Lásky rozhodl Senát nemlčet. "Pokud by Senát mlčel, staly by se sporné kroky prezidenta součástí ústavních pořádků pro přítomnost i budoucnost. Prezidenti, kteří by nastoupili po Miloši Zemanovi, by zcela po právu mohli říci, že vše, co učinil ve svém úřadu Miloš Zeman, je v pořádku. Protože proti tomu nikdo nepozvedl svůj hlas. Takové jednání mohou kdykoliv zopakovat. A možná i přidat něco navíc," uvedl senátor.
Stříkají z vás emoce, stěžoval si Faltýnek
Proti návrhu žaloby vystoupil předseda sněmovny Radek Vondráček z ANO, který neprobíral jednotlivé body obžaloby, ale kritizoval samotný úmysl senátorů dát prezidenta k soudu. Podle Vondráčka byl Zeman zvolen mnoha občany a není správné jej žalovat.
"Obsazení sněmovny i úřadu prezidenta je výsledkem demokratického rozhodnutí voličů, k nimž musíme mít úctu, neboť lid je zdrojem veškeré moci u nás. Z rozhodnutí voličů máme my poslanci i prezident republiky právo vykonávat po stanovený čas svůj mandát a pravomoci, které nám ústava dává. Žaloba na prezidenta má být výjimečným řešením mezních situací, které v naší historii nastaly například v roce 1939, kdy prezident Emil Hácha odevzdal osud Čech a Moravy do rukou německé nepřátelské říše. Rozhodně nemá být pokračováním politického boje jinými prostředky, ať by byl tento politický boj jakkoliv vyhrocený," prohlásil Vondráček.
Proti žalobě mluvil také předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, který prohlásil, že Láskův projev byl plný nenávisti k prezidentovi. "Ta nenávist vůči prezidentovi Zemanovi z něho úplně stříkala. A já jsem úplně mokrý, seděl jsem tady a jsem úplně postříkaný tou nenávistí vůči prezidentovi České republiky," oznámil Faltýnek, který označil vystoupení Lásky za "aktivisticko-agresivní předvolební projev, plný nepravd a nesmyslů".
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí za ANO Alena Schillerová citovala jeden ze vzkazů, který jí údajně přišel a jehož pisatelka označila senátory za "špínu". "Jsou tam vzkazy na podporu prezidenta a vzkazy typu, jak se tady utrácí peníze daňových poplatníků, jak se tady mlátí prázdná sláma. A dokonce si dovolím - nepoužívám tvrdé výrazy - jeden z nich citovat: 'Je to opoziční a senátorská špína'," řekla doslova Schillerová, která se podle stenozáznamu dočkala potlesku z řad ANO a bouchání do lavic ze strany opozice.
Proti takovému vystoupení členky vlády se ohradilo hned několik poslanců opozičních stran. "Nezlobte se, paní ministryně, ale opravdu nemůžete říkat o naší horní komoře parlamentu, že to je špína, senátorská špína. To je opravdu nehorázné použití výrazu na půdě Poslanecké sněmovny," reagoval předseda klubu pirátů Jakub Michálek.
"Vážená paní ministryně Schillerová, já se tady chci ohradit vůči vašemu útoku vůči Senátu. Nejenom za naše senátory klubu KDU-ČSL, ale i za ostatní kluby, které tam jsou," přidal se poslanec KDU-ČSL Marian Jurečka.
Politici chtějí vyhnat prezidenta před soud, tvrdí Foldyna
V druhé části debaty od 16.10 hodin navrhl poslanec KDU-ČSL Jan Čižinský, aby poslanci hlasovali o návrhu na podání žaloby tajně, proti se ale postavil například poslanec ČSSD Jan Foldyna.
"Tajná volba je svobodnou volbou podle svědomí poslance, podle slibu, který každý z nás skládal. Taková volba umožní těm poslancům, kteří by se veřejně báli hlasovat jinak, než jim nařídil jejich šéf či klub, aby hlasovali podle svého svědomí. I Senát hlasoval o ústavní žalobě neveřejně. Jedná se o mimořádnou situaci, proto navrhuji hlasovat tajně," vysvětloval Čižinský.
Foldyna, který patří mezi největší příznivce prezidenta ve sněmovně, s tajnou volbou nesouhlasil a argumentoval tím, že Zemana volilo obrovské množství lidí. "Ti politici, kteří si nepřáli za prezidenta Miloše Zemana, ho teď chtějí vyhnat před soud, aby se pokusili získat to, co nezískali volbou," uvedl Foldyna.
Pro ty, které zajímá navrh ústavní žaloby Senátu na prezidenta Zemana, přináší @Aktualnecz všechny body i s podrobnostmi - toto je 1. část pic.twitter.com/Jp0NxBY8v1
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) September 26, 2019
Prezident Zeman nebyl projednávání žaloby ve sněmovně přítomný, několikrát ji ale kritizoval. Zajímal se také o to, jak bude poslanci projednávaná, což mu prozradil předseda sněmovny Radek Vondráček, který minulý týden prezidenta na Hradě navštívil.
S žalobou přišel klub Senátor 21
Pokud jde o samotnou žalobu za hrubé porušení úústavy, připravil ji senátorský Klub pro liberální demokracii - Senátor 21, který tvoří senátoři Václav Láska, Ladislav Kos, Tomáš Goláň, Přemysl Rabas, Petr Orel a Lukáš Wagenknecht.
"Z prvních sedmi skutků je každý z nich sám o sobě hrubým porušením v důsledku intenzity konkrétního skutku. Poslední skutek pak popisuje osm skutků, které jsou ve svém součtu, v důsledku trvání jednání, dalším hrubým porušením ústavy," tvrdí ve svém stanovisku tento klub.
V původní podobě žaloby z června 2019 bylo těchto skutků 18, ale podle klubu "v návaznosti na jednání s ostatními senátorskými kluby došlo k jejich redukci na striktně právní skutky, které se netýkají výroků prezidenta republiky, uskutečnily se či mají přesah do druhého funkčního období prezidenta republiky, nebo souvisí s prvními sedmi skutky".
