Praha - Každé sezení u psychiatra skončilo podobně: ordinaci musela navštívit uklízečka.
Osmiletý Honza dokázal rozházet během sezení všechny letáky, pomalovat stohy papírů a použít všechny hračky. „Zničehonic to na něj přijde a pak je k neudržení,“ vysvětluje chování svého hyperaktivního syna čtyřiačtyřicetiletý otec Jan.
Honza sice ve svém raném věku skládá básně, komponuje písničky a spočítá matematické úlohy pro děti o stupeň výš, nedokáže ale klidně sedět v lavici. Občas ho navíc přepadnou pocity úzkosti. Chodí proto do speciální školy s asistentem.
Podobných dětí je podle čerstvých dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky stále víc. S hyperkinetickou poruchou chodilo v roce 2013 k lékaři 23 648 dětí a 4446 náctiletých. Specifickou vývojovou poruchu školních dovedností (dysgrafii, dyslexii ad.) pak odborníci odhalili dokonce u 42 431 dětí a 9983 náctiletých.
Dohromady tedy nějakou závažnou poruchou, která už vyžaduje léčení, trpělo 80,5 tisíce dětí a středoškoláků (od pěti do 18 let), což je bezmála šest procent z celé populace v této věkové kategorii. Největší problémy hlásily severní Morava a severní Čechy.
Po porodu miminko vážilo jen kilogram
„Nárůst je obrovský, je to šílené,“ potvrzuje dětská neuroložka a současně senátorka Alena Dernerová. Děti se podle ní neudrží v klidu, tím pádem se také špatně učí. „Přitom intelektově jsou na tom velmi dobře,“ podotýká lékařka.
Proč se u nich porucha objevuje, prozatím nikdo jednoznačně neprokázal. Často prý jde ale o pacienty, kteří se narodili předčasně a po porodu vážili jen kolem kilogramu. "Což je na jejich nervové soustavě znát. Je nezralá,“ popisuje lékařka.
Ukáže se to podle ní hlavně na EEG, což je vyšetření, které zachycuje aktuální elektrické aktivity mozku. „Jejich mozek vydává jiné vlny. U některých dětí dokonce naměříme takové, jaké se objevují při epileptickém záchvatu. Děti přitom epileptický záchvat nikdy neměly a ani mít nemusí,“ doplňuje Dernerová.
Pomůže rybí tuk
Hyperkinetické děti by proto měly docházet k psychologovi nebo psychiatrovi. „Kromě toho by měly mít zvýšený příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin, například v rybím tuku. Ty totiž činnost nervové soustavy zlepšují,“ říká neuroložka. V některých případech musejí pacienti polykat i podpůrné léky.
U psychiatra pak následuje terapie. „Při té se snažíme nejenom vylepšit školní výkon dítěte, ale také poruchu včas usměrnit. Nepodchycená porucha totiž může přerůst v rizikové chování,“ upozorňuje dětská psychiatrička Alena Březníková. Hyperkinetické děti například snáz sklouznou k drogám.
Svědčí o tom data Ústavu zdravotnických informací a statistiky: kvůli návykovým látkám muselo vyhledat odborníka dokonce 4,5 tisíce těchto dětí a náctiletých.
Drogy a průmyslová chemie
Hyperaktivita je takzvaná neurovývojová vada - lidem nevyzrávají některé funkce mozku. Objem mozku je potom o tři až čtyři procenta menší než u zdravých lidí. „Porucha bývá ze sedmdesáti procent dědičná. Spouštěčem může být užívání drog nebo kouření matky během těhotenství,“ podotýká přednosta Dětské psychiatrické kliniky pražské nemocnice Motol Michal Hrdlička.
Podle některých teorií zvyšuje riziko hyperkinetických poruch také chemie. Například američtí vědci z Mount Sinai School of Medicine v New Yorku přišli se zjištěním, že se na vzniku těchto poruch podílejí ftaláty - tedy jedy, které se běžně používají k měkčení plastů či při výrobě kosmetiky. Ftaláty také mohou vyvolat předčasný porod a zasáhnout do tvorby pohlavních hormonů.
V dětském věku jsou děti s hyperkinetickými poruchami nepozorné, impulzivní a nepořádné. Nedokážou dlouho poslouchat, nevydrží u jedné činnosti nebo hračky. Často zapomínají a ztrácejí věci. Zhruba 40 procent dětí může mít podle lékařů hyperaktivitu kombinovanou s autismem.
Nehody, závislosti, promiskuita
V dospělosti mají lidé s poruchou problémy se vznětlivostí, nedochvilností či s autoritami. Častěji se rozvádějí a jsou promiskuitní.
Zaviní až čtyřikrát více dopravních nehod a dvakrát častěji podléhají drogové závislosti. „Hyperaktivní lidé také končívají o třetinu častěji se zraněním v nemocnicích, dostanou o 46 procent víc výpovědí z práce a zažijí čtyřikrát víc sourozeneckých konfliktů,“ vyjmenovává další průvodní jevy ADHD primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice Michal Považan.
Hyperaktivní lidé navíc trpí úzkostmi, depresemi a poruchami spánku. Mívají vysoký krevní tlak. Porucha podle lékařů přetrvá z dětství až do dospělého věku asi v šedesáti procentech případů.
Mezi slavnými osobnostmi, které podle lékařů trpěly ADHD, byli například američtí prezidenti Thomas Jefferson a Abraham Lincoln. Známky hyperaktivity vykazoval také nezdolný britský politik Winston Churchill, generál George Patton, Kryštof Kolumbus, Walt Disney nebo Bill Gates.
