Ještě do nedávna plnili ordinace psychoterapeutů lidé, které postihlo náročné období pandemie. Sotva jedna velká krize odezněla, objevila se nová. A s ní i noví pacienti. Do ordinací, které v mnoha případech hlásí zcela obsazené kapacity, nyní míří lidé postižení válkou na Ukrajině.
Tento vývoj pozoruje i terapeutka pocházející z ukrajinského Charkova Olena Gridasová. Ještě před vypuknutím válečného konfliktu za ní do pražské ordinace docházeli především ukrajinští klienti. A nyní se na ni obrací ti, kteří do Česka utekli před válkou.
"Velkou roli v jejich mentálním rozpoložení hraje vyčerpání a sílící bezmoc. Spousta z nich prochází truchlením i nejistotou a trápí je absence životní jistoty a struktury budoucího života. Často se setkávám i s uprchlíky trpícími posttraumatickou nebo somatickou poruchou," popisuje problémy svých klientů Gridasová.
Další redakcí oslovení terapeuti ale upozorňují, že válka na Ukrajině nedoléhá negativně jen na Ukrajince. Terapeutickou pomoc vyhledávají také Rusové a Bělorusové dlouhodobě žijící v Česku, kteří čelí obavám z útoků kvůli jejich národnosti, a trpí proto úzkostí z komunikace s jinými lidmi.
Několik klientů ruské národnosti má v péči také psycholožka Sofia Diondet, podle níž jsou všichni z nich aktuálním děním velmi traumatizováni. "Moc se tady o tom nemluví, ale například ruští studenti zůstávají bez finanční podpory rodičů a nevědí, kdy budou moci jet za svými příbuznými a zdali nepřijdou o vízum," vysvětluje psycholožka. Někteří se navíc otevřeně staví proti ruskému režimu a provází je tak i obavy z reakcí jejich rodiny a známých v Rusku.
Ačkoliv Česko dlouhodobě trápí nedostatečné kapacity psychoterapeutické péče, některé organizace začaly po zahájení ruské invaze na Ukrajinu nabízet bezplatnou pomoc. Mezi nimi i web Terapie.cz, který za uplynulý měsíc registruje několikanásobně vyšší zájem o psychoterapeutickou péči. "V prvních dnech jsme měli žádosti převážně od Ukrajinců žijících v Česku, nyní je však většina žadatelů z řad uprchlíků," popisuje mluvčí Jana Dolejšová.
Terapii však začínají vyhledávat i sami dobrovolníci, kteří uprchlíkům v Česku pomáhají. Jedná se zejména o lidi, které mentální zdraví trápilo už dříve a v souvislosti se stávající uprchlickou krizí se jim problémy vrací. Část z nich popisuje narůstající pocity frustrace a vyhoření, dodává Dolejšová.
I tato péče však naráží na své kapacity. Peníze, které na bezplatnou péči svým klientům vybrali prostřednictvím sbírky, přestávají stačit. "Ze sbírky jsou financované jednotlivé terapie, kterých proplácíme dvanáct, aby se jednalo o dlouhodobou a účinnou pomoc. Dostáváme se ale na hranu našich finančních možností a brzy budeme muset zájemce dávat do pořadníku," vysvětluje mluvčí, která navíc předpokládá, že až opadne prvotní šok uprchlíků, odbornou péči bude vyhledávat ještě více lidí.
Předsedkyně správní rady terapeutické linky Sluchátko Kateřina Novotná doufá, že by v budoucnu s péčí o uprchlíky mohli pomáhat odborníci přímo mezi uprchlíky. "S běženci z Ukrajiny k nám přicházejí i lidé těchto profesí a jsou připraveni se pustit do práce. Jsme již s několika z nich v kontaktu a věříme, že jich bude přibývat," říká Novotná.
Na otázku, jestli se zapojením psychologů, kteří jsou mezi uprchlíky z Ukrajiny, stát počítá, případně jestli jim usnadní vykonávaní jejich profese, ministerstvo zdravotnictví neodpovědělo.
Mluvčí Ondřej Jakob však podotýká, že péče o duševní zdraví je podstatná pro prevenci onemocnění. "Je ale zapotřebí, aby bylo vždy zvažováno, jaká podpora je pro daného člověka v jeho situaci nejvhodnější. Ne vždy je zapotřebí sahat přímo po podpoře psychiatra nebo klinického psychologa, ale je možné využít i odborníky mimo zdravotnictví," říká mluvčí Jakob.
Psycholožka Gridasová upozorňuje, že i když se uprchlíci k odborné péči nedostanou, mohou jim pomoci zvládnout náročné období aplikace zabývající se tématem duševního zdraví nebo informace, které sdílejí terapeuti na svých sociálních sítích. "Sama vím, že v ukrajinských kruzích je takových účtů dost. Takže pokud se ti lidé nedostanou včas na terapii, třeba i proto, že si myslí, že to není potřeba, mohou alespoň využívat tyto zdroje a jejich psychice to určitě může pomoci," radí Gridasová.
