Polovina ukrajinských uprchlíků má práci. Berou ale málo a trpí nouzí, varují experti

Magdalena Synková Magdalena Synková
5. 2. 2023 7:06
Utekli před válkou, získali azyl v Česku a začali pracovat. Zatímco na Ukrajině ale dělali vedoucí nebo specialisty, v novém útočišti vykonávají hlavně manuální a pomocné práce. Přestože si práci v Česku našla více než polovina z ekonomicky aktivních uprchlíků, kvůli nízkým výplatám je 50 procent příchozích pod hranicí příjmové chudoby, uvádí studie společnosti PAQ Research.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Jakub Plíhal

Zaměstnanost ukrajinských uprchlíků postupně roste. Koncem loňského roku měla v Česku práci polovina z těch, kteří sem uprchli před válkou ve své zemi a jsou ekonomicky aktivní. Odborníci z výzkumné společnosti PAQ Research vedli rozhovory s téměř pěti tisíci uprchlíky. Vzniklá studie mapuje situaci příchozích, výši jejich příjmů nebo to, že práci snadněji najdou mimo Prahu.

Zjištění tak potvrzuje listopadová data ministerstva práce a sociálních věcí. Také podle ministerstva zaměstnaných uprchlíků dlouhodobě přibývá, počty ukrajinských příjemců humanitární dávky klesají.

Stále však platí, že většina uprchlíků pracuje na méně kvalifikovaných pozicích než doma na Ukrajině, až 41 procent dokonce ve výrazně nižší kvalifikaci. Z Ukrajiny přicházejí hlavně ženy s dětmi, případně starší lidé, muži zůstávají ve válčící zemi. V Česku berou uprchlíci hlavně manuální a pomocné práce. Přestože na Ukrajině dělali vedoucí pracovníky či specialisty.

"Většina pracuje do 150 korun za hodinu. Moc se to nezlepšuje ani mezi lidmi, kteří zde pracují od léta," uvedl na Twitteru sociolog Daniel Prokop, jeden z autorů studie.

Část Ukrajinců pracuje na dálku, v srpnu to podle studie bylo 22 procent, na konci loňského roku jen 15 procent. Výzkumníci to zdůvodňují tím, že část lidí pracujících na dálku Česko opustila, i tím, že nově příchozí dělali už doma v oborech, kde nelze pracovat online. 

Výrazně snadněji najdou práci ti, kteří se domluví česky. Z těch, kdo češtinu ovládají dobře, pracuje 70 procent, z těch, kdo jen málo, polovina a z těch, kteří česky vůbec neumí, pouze 38 procent. Přesto je i tady znát posun, počet uprchlíků, kteří jsou schopni domluvit se česky, se od léta zdvojnásobil. Běžně se však podle studie dál domluví jen čtvrtina dospělých. 

Většinou se češtinu učí sami, na kurzy chodí jen třetina uprchlíků. Komplikují to jejich finanční i časové možnosti. "Musí pracovat v těch nekvalifikovaných pracích," vysvětluje Prokop. Čtyři pětiny dotázaných odpověděly, že by na kurzy chodili, pokud by je například zaměstnavatel nabídl zdarma. Experti z PAQ Research proto firmám radí umožnit Ukrajincům jazykové vzdělávání v pracovní době, příspěvkem na mzdu v době kurzu či uznatelnými daňovými náklady.

Výrazný posun nastal v ubytování. "Narostl počet uprchlíků v nájmech a standardním bytovém bydlení," uvedl Prokop. Standardní bydlení je takové, kde na osobu připadá minimálně šest metrů čtverečních bytové plochy a vlastní hygienické zařízení. Na konci loňského roku tak bydlela třetina ukrajinských běženců. "Problém mají později příchozí, v polovině případů bydlí na ubytovnách a v hotelích," upozornil sociolog.

Přestože uprchlíci v Česku pracují, kvůli méně kvalifikované práci mají nízké příjmy. Pod hranicí příjmové chudoby se nachází 58 procent, uvádí studie.

Oproti loňskému létu klesl počet uprchlíků pobírajících humanitární dávku, na níž jsou podle studie závislé hlavně rodiny s dětmi a nově příchozí. Dávka činí 5000 korun, nárok na ni mají lidé bez bezplatného ubytování se stravou a hygienickými potřebami. Vyplácí se za měsíc, kdy získali vízum k ochraně. V případě potřeby mohou pětitisícový příspěvek pobírat ještě pět měsíců, pak se snižuje na 4620 korun dospělým a 3320 korun dětem.

Pokud by uprchlíci neměli bezplatné bydlení ani humanitární dávku, byly by v příjmové chudobě čtyři pětiny z nich. Pro představu, mezi Čechy je takových lidí desetina. Téměř dvě třetiny uprchlíků si nemohou dovolit většinu běžných potřeb. V české populaci jsou to jen dvě procenta lidí.

Video: O integraci uprchlíků se mluvit nedá. Na další vlnu nejsme připraveni, říká expertka na migraci (4. 11. 2022)

Na další vlnu uprchlíků není vláda připravená. O jejich integraci se zatím mluvit nedá, jde spíš o spolužití. Šíří se tu nepravdy, že zneužívají dávky | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy