Vídeň - Miloš Zeman projednával během návštěvy Rakouska se svým protějškem Heinzem Fischerem otázku dostavby Temelína a jmenování velvyslanců, včetně toho českého v Rakousku.

Hlava ČR však vzbudila pozornost a pobouření v některých rakouských kruzích, a to svým výrokem o sudetských Němcích v rozhovoru pro rakouskou agenturu APA, píše server iDnes.cz.

Prezident se distancoval od principu kolektivní viny a konstatoval, že "člověk by neměl zapomínat, že devadesát procent sudetských Němců hlasovalo pro pomahače Hitlera".

Proti Zemanovým názorům se podle APA postavil předseda rakouského landsmanšaftu Zeihsel, podle něhož jsou pokusy "rozdělovat sudetské Němce na 'dobré' a na 'zlé' zcela mimo".

"Připisovat sudetským Němcům vinu za obsazení zbytku českých zemí ('Resttschechei') je nepřípustné," zdůraznil šéf rakouského landsmanšaftu, podle něhož byli po válce "kolektivně spoluodsunuti" i odpůrci hitlerovského režimu mezi sudetskými Němci.

Ke zmínce o předválečném vůdci sudetských Němců Henleinovi Zeihsel poznamenal: "Kdyby (československý prezident Edvard) Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu."

Zeman označil sudetské Němce za kolaboranty

"Oceňuji, že zbývajících deset procent - socialisté, komunisté a další - bylo proti Hitlerovi. Benešovy dekrety neobsahují princip kolektivní viny, protože odhadovaných deset procent bylo vyjmuto z odsunu," dodal Zeman. Tyto výroky pobouřily rakouská média.

Ve svých úvahách pak v rozhovoru pokračoval dál. Odsoudil sice divoké vyhánění Němců, ale k otázce „zrady" sudetských Němců prohlásil: "Když občan nějaké země kolaboruje se zemí, jež jeho stát okupuje, tak je vyhnání mírnější trest než například trest smrti."

Připomněl, že podobný princip uplatňuje na sovětskou okupaci roku 1968. Vyjádřil se, že ho mrzí, že "téměř žádný z komunistických politiků, kteří kolaborovali se sovětskými okupanty, nebyl ve vězení", píše iDnes.cz.

Podobnými výroky však Zeman nešetřil už dříve. V roce 2002 se vyjádřil pro rakouský týdeník Profil v tom duchu, že nelze zapomínat, že sudetští Němci byli z jednoho ostrova demokracie ve střední Evropě.

Úvahu zakončil řečnickou otázkou, zda lze nyní opravdu požadovat smíření pro zrádce.

Trochu jinak, tehdy řekl větu, kterou nyní sdělil agentuře APA. "Mnozí se dopustili zrady, zločinu, který se tehdy trestal smrtí. Dokonce i v mírových dobách. Když byli vyhnáni a odsunuti, byl to mírnější trest než trest smrti."

Po tomto výroku tehdy odvolal německý kancléř Gerhard Schröder svoji návštěvu Prahy a mezi Berlínem a Prahou zavládl ledový chlad.