"Pokud ODS bude mít výrazné poslankyně, tak nebude záležet na tom, jestli jsou v nejužším vedení strany ženy, ale jestli reprezentují stranu navenek. A mám pocit, že přece jenom v ODS je celá řada žen, které jsou známé," říká politolog a sociolog Daniel Kunštát a připomíná například bývalou předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou nebo předsedkyni sněmovního výboru pro obranu Janu Černochovou.
"Že by voliči na základě toho, že z vedení zmizela jediná žena, vnímali ODS jako nějakou supermužskou stranu, si nemyslím. ODS by se však měla snažit, aby ženy, které jsou se stranou spojené, byly vidět. Pokud by to tak bylo, tak by to z hlediska voličů nemusel být velký problém. Důležitější je spíše to, jací lidé jsou vnímáni jako mluvčí strany, aniž by museli mít funkce ve vrcholných stranických orgánech," domnívá se Kunštát.
Podobně situaci vidí sociolog Jan Herzmann. "ODS by prospělo, kdyby výrazné političky této strany byly ve veřejném prostoru více vidět. Jestli by k tomu potřebovaly formálnější pozici, to nevím. Ani pozice řadové místopředsedkyně není nic mimořádně výrazného. Za stranu stejně hovoří obvykle předsedové, v krajním případě první místopředsedové," říká Herzmann.
Oba sociologové se navíc shodují v tom, že voliči obvykle znají jen předsedu strany. O tom, kdo sedí v nejužším vedení strany, obvykle nemají ponětí.
Alžběta Králová z Institutu politického marketingu se však domnívá, že i tak to může mít na některé voliče dopad a straně uškodit. "Politické strany se logicky snaží oslovit co nejvíce voličů prostřednictvím programových priorit, ale také personálním složením strany a jejích kandidátek. ODS je konzervativní strana, která se potýká s problémem oslovení mladší generace. Absence výrazné ženy ve vedení strany může být dalším negativním důvodem pro volbu jiného hodnotově podobného subjektu," myslí si Králová.
Delegáti rozhodli, jak rozhodli, říká Fiala
Předseda ODS Petr Fiala vysvětluje čistě mužské vedení strany jednoduše tím, že ženy, které kandidovaly, zvoleny nebyly - a ty, které nekandidovaly, zvoleny být nemohly. "Jsem si jistý, že na kandidátkách pro nejbližší troje volby tento a příští rok to bude jinak - a o zastoupení v krajských zastupitelstvech, Senátu a Poslanecké sněmovně rozhodnou voliči," řekl Aktuálně.cz Fiala.
"Chci ale říci, že když jsme měli v předsednictvu ODS dvě místopředsedkyně, nikde jsem nečetl žádnou chválu ODS. Když byla první místopředsedkyní Sandra Udženija, tak na ni média také nenechala nit suchou," poznamenává Fiala.
Oslovení odborníci se shodují, že nepřítomnost žen ve vedení ODS jen ilustruje situaci na české politické scéně. Z parlamentních stran stojí v čele jen jedna - Markéta Pekarová Adamová, která od listopadu vede TOP 09. "Obecně to svědčí o problému prosazování žen v české politice. ODS se v tomto nijak významně neliší od ostatních stran, které také bojují s nízkým počtem žen ve svých řadách," poznamenává Králová. "Opravdu nepůsobí dobře, když máte fotku vedení politické strany a jsou na ní samí muži," říká Kunštát.
V případě ODS na fotografii mohly být hned dvě ženy. Pražská zastupitelka Alexandra Udženija byla jedinou kandidátkou na post první místopředsedkyně strany, který obhajovala. Přesto neuspěla. A do vedení ODS se nedostala ani radní Prahy 6 Marie Kubíková, která usilovala spolu s pěti soupeři o čtyři místa řadových místopředsedů.
Do nejužšího vedení se nakonec dostali jen muži. "Delegáti rozhodli, jak rozhodli. ODS má ve svých řadách mnoho žen a budu s nimi i ostatními kolegy mluvit, proč se situace momentálně vyvinula tak, jak se vyvinula," připouští Fiala.
Nominaci od krajů kromě Udženiji a Kubíkové obdržela taká Miroslava Němcová. Ta se však nakonec nominace zřekla a podpořila Miloše Vystrčila, který post místopředsedy strany obhájil.
"ODS by se do budoucna měla zamyslet nad tím, jak ženám uvnitř strany pomáhat budovat politickou značku. Bylo by to prospěšné jak pro společnost, tak pro samotnou ODS," myslí si Králová.
