Rozhovor - Kampaň na předčasné volby probíhá zrychleně. Lidé se musí během několika týdnů po prázdninách rozhodnout, jestli vůbec půjdou volit, seznámit se s nabídkou politických stran i s tím, o co vlastně ve volbách půjde.
Sociolog Jan Herzmann je jedním z nejzkušenějších znalců veřejného mínění a měsíc před volbami pojmenoval na žádost Aktuálně.cz hlavní okolnosti voleb, které prý mohou přinést v zemi dalekosáhlé ústavní změny.
Předpokládá přitom, že se až polovina oprávněných voličů do voleb vůbec nezapojí: "Jsou tu průzkumy různých agentur, kde se k účasti ve volbách hlásí mezi 64 a 71 procenty. To považuji za nerealistické. Naproti tomu ti, kdo se snaží o volební modely, tak ukazují, že by účast mohla být tak 55 procent. To by spadalo do trendu dlouhodobého poklesu. Ale je otázka, jestli se v závěru kampaně nestane něco, co by s tím mohlo pohnout," vysvětluje Jan Herzmann.
A.cz: Co by se ještě mohlo přihodit?
Třeba se některému z těch nových subjektů podaří aktivizovat dřívější nevoliče, třeba se ODSpodaří vrátit zpátky k volbám přibližně 370 tisíc někdejších voličů, kteří ji teď nechtějí podporovat a nejspíš nepřijdou vůbec. Jakákoli taková událost by mohla zvýšit volební účast.
Zase na druhé straně by ji mohl snížit nějaký velký skandál. Takže to je sázka do loterie. Rozhodně častěji přijdou lidé vzdělanější jako vždycky, přijde spíše starší generace jako vždycky a s největší pravděpodobností přijdou voliči těch tradičních stran s pevným elektorátem, což je na jedné straně KSČM a na druhé straně KDU-ČSL. Jak to bude dál, sám nevím.
A.cz: Existuje tedy zhruba třetina lidí, kteří nechodí k žádným volbám a teď jde o to, jestli se k nim kvůli znechucení z politiky nepřidá někdo další?
Skupina lidí, která nechodí k volbám, postupně roste. Zvětšuje se jednak s přibývajícím rozčarováním z politiky vůbec a pak demograficky. Starší lidé, kteří tradičně k volbám chodili, tak umírají, a mladí lidé, kteří tu tradici neznají, mají daleko menší tendenci chodit k volbám. Dlouhodobě platí, že účast nejmladší generace, to znamená do 29 let, je nejnižší ze všech věkových skupin.
Ústavní většina ve sněmovně i v Senátu
A.cz: Měsíc před volbami je známa nabídka politických stran. A na první pohled se zdá, že se opakuje nabídka z voleb v roce 2010. Zavedené strany se budou utkávat s novými subjekty, které ještě před třemi lety neexistovaly a které se budou vymezovat proti starším politikům. Proběhnou tedy volby podle stejného scénáře?
Především bych polemizoval s tím, že je známa nabídka. Průměrný volič ji zatím nezná. Netuší, kdo bude kandidovat ani jaké vznikají koalice případně volební bloky. Bude úkolem volebních kampaní těch malých subjektů seznámit velké skupiny voličů s tím, že vůbec kandidují.
V posledních týdnech jsem dělal takový malý experiment, kdy jsem se ptal na některá uskupení a jejich lídry. V řadě případů, jako jsou Babiš, Okamura a Bobošíková, se ukázalo, že jsou známější než subjekty, v jejichž čele stojí. Je otázka, jak ta komunikace zafunguje.
Ale podstata vaší otázky byla jinde. Jestli paradigma voleb bude nebo nebude podobné. Myslím si, že v jednom směru bude podobné a v jednom směru bude zcela odlišné.
Podobnost spočívá v tom, že je tady stále velká poptávka po nových subjektech, které nějakým způsobem zatočí s těmi starými politiky. Tenhle bianco šek inkasovaly v roce 2010 Věci veřejné a teď to vypadá, že se o něj podělí ANO 2011 s hnutím Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Dalo by se říct, že lidé jsou nepoučitelní. Dalo by se také říct, že neztrácejí naději. Těžko to hodnotit. Rozhodně se v tomto směru volby jakoby opakují.
A.cz: A co je nového?
Je tu úplně nová skutečnost, že s největší pravděpodobností bude hlavní otázkou těchto voleb, jestli levice získá nebo nezíská ústavní většinu. Pokud by ji ve sněmovně měla, tak protože má levicového prezidenta a protože má levicový Senát, tak by se otevřel prostor k dalekosáhlým modifikacím ústavy. Což někdo může hodnotit jako dobrou a důležitou věc, někdo jako špatnou věc, to rozhodně nechci posuzovat. Ale takto otázka před třemi lety nestála.
A.cz: Mohla by se tady opakovat situace po minulých maďarských volbách, které dopadly stejně jednoznačně?
Mohly by se vytvořit podmínky pro tak dalekosáhlé změny, ke kterým došlo v Maďarsku, jen by měly jinou podobu. Tím neříkám, že bychom se vydali „maďarskou cestou", ale k tak hlubokým změnám by tady skutečně dojít mohlo.
