Praha - Přestože vláda Bohuslava Sobotky schválila přistoupení k fiskálnímu paktu, jedná se pouze o první krok a cesta k jeho úplnému schválení bude ještě složitá. Podle rychlé ankety, kterou udělalo Aktuálně.cz mezi zástupci opozice v Poslanecké sněmovně, bude muset premiér projevit ještě velkou dávku diplomacie, aby získal potřebnou ústavní většinu, kterou schválení ve Sněmovně vyžaduje.
K tomu, aby parlament smlouvu ratifikoval, jsou totiž potřeba hlasy tří pětin z přítomných senátorů a minimálně 120 ze všech dvou stovek poslanců. Vládní trojkoalice má přitom ve Sněmovně k dispozici o devět hlasů méně. A ani jedna z opozičních stran se nechystá dát své hlasy zadarmo. Pokud vůbec.
TOP 09: Fiskální pakt ano, ovšem...
Nejvstřícněji se zatím k paktu staví TOP 09. "Samozřejmě to velmi vítáme, vždy jsme si připojení k fiskálnímu paktu přáli. A vláda s naší podporou v Poslanecké sněmovně při ratifikaci může počítat," říká místopředseda strany a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Je zde však jedno ale. "Za předpokladu, že se bude jednat o okamžitou účinnost. Nikoliv o odloženou na neurčito. A že se současně s ratifikací schválí finanční ústava. Chceme to doopravdy, nechceme to naoko," dodává šéf poslaneckého klubu topky.
To však může být bod, na kterém se jednání se Sobotkou zadrhnou. Premiér totiž už v únoru, kdy jednání o paktu začala, prohlásil, že pravidla vyplývající z paktu by pro Českou republiku platila až od okamžiku přijetí eura. "Nebude to tedy mít v nejbližší době žádné hospodářské dopady. Vnímám to jako výraz změny evropského kurzu a snahy účastnit se všech diskusí o podobě evropské integrace," uvedl tehdy a zopakoval to i v pondělí.
Komunisté jsou pro přísnější pravidla, chtějí však garance
Zcela proti paktu nebrojí ani KSČM. Její předseda Vojtěch Filip sice upozornil, že vládní představitelé se stranou o možné podpoře nejednali. Nicméně postoj komunistů ke smlouvě je prý již delší dobu neměnný.
"Je otázka, za jakých podmínek bychom k němu přistupovali a jaké garance bychom chtěli," nastiňuje Filip, jakým směrem se rozhovory s vládou budou ubírat. "Aby se Česká republika nezavázala k něčemu, co by ji poškozovalo. Nemáme nic proti přísnějším pravidlům, na druhou stranu chceme mít garance, že nebudeme platit cizí dluh," má jasno o podmínkách, za nichž by jeho strana dala zelenou ratifikaci.
Úsvit chce referendum, ODS nechce hrát komedii
Šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura si naopak jen těžko dokáže představit, že by pro definitivní schválení paktu zvedlo ruku 14 jeho poslanců. Podle něj jde o velký přesun pravomocí na Evropskou unii, a o (ne)přijetí by tudíž měli hlasovat lidé v referendu.
"Sice se v něm říká, že rozpočet má být vyrovnaný, ale už se prakticky nepočítá například s živelnými katastrofami. Česká republika by se v takových věcech měla suverénně rozhodnout a konat," domnívá se Okamura. "Tím se ovšem dostaneme do deficitu a s tím mohou být obrovské problémy. Ztrácíme kontrolu nad vlastním rozpočtem," je přesvědčený o nevýhodnosti přistoupení ke smlouvě. Vláda podle Okamury jedná ve vztahu k Unii servilně.
Zcela jasný je postoj ODS. Ta stejně jako TOP 09 prosazuje přijetí finanční ústavy. "Ta je v podstatě také součástí fiskálního kompaktu. Takže rozhodnutí vlády je takové prázdné gesto, které nic neřeší," domnívá se předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura
Nynější předseda vlády finanční ústavu přitom už dříve označil za manévr, který má odvést pozornost od bilionového dluhu, jenž podle něj přibyl za vlád ODS.
Podle Stanjury takto přijatý fiskální pakt Česku sice neublíží, ale ani nepomůže. "Nechceme hrát komedii vůči veřejnosti, že jsme si schválili přísná pravidla, ale nic takového se neděje," dodává Stanjura, proč ODS bude jak ve Sněmovně, tak v Senátu proti.
