Praha - Ministři se mají už ve středu domluvit, které dálnice se do šesti let dokončí, a kde se bude čekat.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu přitom hrozí, že nebude dost peněz na severní část pražského okruhu, rozšíření dálnice D1 mezi Mirošovicemi a Brnem, druhé spojení Čech s Moravou přes Hradec Králové, případně napojení jižních Čech a Zlína na dálniční síť.

Řebíček má zpoždění

Nebýt zdržení na ministerstvu dopravy, vláda by do konce srpna projednala tři dokumenty o dopravě. Mělo jít o dvě zprávy NKÚ, který jednak hodnotil, jak efektivně stát investuje do dálnic a železnic, jednak kontroloval, jak hospodaří Ředitelství silnic a dálnic.

Podle koaliční smlouvy měla vláda během srpna schválit i seznam dopravních priorit. Ten by stanovil, které dálnice a železnice se v příštích letech postaví.

Dva úkoly ze tří se odkládají. Ministr dopravy Aleš Řebíček už nesplní termín, kdy měl seznam priorit navrhnout. Zatím neodpověděl ani na měsíc starou zprávu NKÚ, podle níž stát za dálnice i železnice utrácí bez rozmyslu a stavby jsou navíc příliš drahé. Bez jeho reakce nemůže vláda zprávu projednat.

"Ministerstvo bude samozřejmě reagovat, odpověď bude předložena v průběhu září," připustil zdržení Řebíčkův mluvčí Karel Hanzelka. Až s odpovědí na kritiku NKÚ půjde do vlády seznam dopravních priorit.

NKÚ: Staví se bez užitku

Zpráva NKÚ a Řebíčkův seznam spolu úzce souvisí. Rozhodující výtka kontrolorů totiž zní, že se stát ani nesnaží zjistit, které dálnice a železnice jsou nejvíc prospěšné.

"Nedůsledné provádění analýz výnosů a nákladů dopravních staveb a nerespektování jejich výsledků vede k tomu, že je plánováno vynakládání veřejných zdrojů na přípravu a realizaci staveb, u kterých buď vůbec nebyla prokázána společenská efektivnost nebo byla vypočtena nízká," stojí ve zprávě. 

NKÚ tím upozorňuje, že ministerstvo dosud staví podle plánů ze 70. let, které se průběžně aktualizují. Jedinou analýzu, která hodnotila potřebnost dálnic a železnic, nechal připravit ministr Milan Šimonovský v roce 2006.

Odmítl ji však zveřejnit, protože upozorňuje na zbytečnost některých už rozestavěných dálnic, například spojení Ostravy s polskou hranicí. Aktuálně.cz její výsledky publikovalo před měsícem.

Stát staví silnice podle socialistického receptu

NKÚ analýzu získal také a ve zprávě se na ní odvolává. "Tato analýza je nutná, nejsem si však jist, zda je postačující," hodnotí její užitek předseda kontrolorů František Dohnal. Šimonovského analýza totiž srovnává jednotlivé stavby mezi sebou, nestanoví však, jaká má být jejich cena, aby se společnosti ještě ekonomicky vyplatily.

Studie, které srovnávají finanční náklady a výnosy dálnic či železnic, přitom rozhodují o dopravních stavbách ve všech starých členských zemích Evropské unie.

Jaké dálnice a železnice mají mít přednost

Bursíkův dopis

Chystaný Řebíčkův materiál Dohnalovy požadavky nesplňuje. Sice navrhuje, jaké stavby se mají postavit, neobsahuje však ani aktualizovanou Šimonovského analýzu, ani jinou důkladnější studii.

Ministerstvo dopravy nepočítá s tím, že analýzu doplní: "Materiál zůstane v předložené podobě," řekla Ivana Jelínková z tiskového oddělení.

O tom, kde se bude stavět, tak mají rozhodnout politici bez odborné analýzy.

To se však nelíbí ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi, který Řebíčkovi už poslal dopis. V něm žádá o dopracování materiálu.

"Návrh v současné podobě není zralý na to, aby ho vláda vzala na vědomí, nebo schválila. Nepoznáte, proč jsou stavby v seznamu investic zařazeny. Dostaly se tam i takové, které nejsou důležité zcela zjevně," řekl Aktuálně.cz Bursík.

Proto je nutné zdůvodnit, proč se vláda rozhodne pro jednotlivé stavby. "Žádáme o multikriteriální analýzu. U každé stavby musí být doplněn dopravní význam, investiční náklady a vliv na životní prostředí," vysvětlil své požadavky Bursík.

Chybí peníze

Vláda se bude muset vypořádat i s dalším argumentem šéfa NKÚ Dohnala. Podle dosud platných plánů utratí stát v letech 2007-2013 za dálnice 311 miliard korun. Z toho zaplatí 128 miliard za ty rozestavěné, dalších 190 miliard je třeba na ostatní stavby, které by do roku 2013 vytvořily páteřní síť dálnic a rychlostních silnic. 

Podle NKÚ existuje celá řada důvodů, že se peníze nepodaří sehnat. Kontroloři mimo jiné upozornili, že se rozpočty jednotlivých staveb průběžně zvyšují. Také není jasné, kde stát vezme peníze v příštích letech, když nebude možné platit dálnice z privatizačních výnosů a když se státu nedaří domluvit s Evropskou investiční bankou na dalších půjčkách.

Pokud se tedy jasně neurčí nejdůležitější stavby, je možné, že ani do roku 2013 nedokončí například severní část pražského obchvatu, nebo spojení Hradce Králové s Olomoucí. 

Také Brusel čeká

K těmto rizikům se přidává nespokojenost Evropské komise. V červenci vyzvala ministra Řebíčka, aby přepracoval operační program Doprava, s jehož pomocí může Česko do roku 2013 čerpat téměř šest miliard eur na dopravní stavby, z toho čtvrtinu na dálnice.   

"Nedostatečně je vysvětleno, jak mají plánované investice naplnit základní úkoly, které si program stanovil," píše v pozičním dokumentu Evropské komise ředitelka pro regionální rozvoj Katarína Mathernová. Základním úkolem je dostavba páteřní sítě dálnic a železnic.

Také další jednání s Evropskou komisí plánuje ministr dopravy až na září. Pokud se mu nepodaří domluvit s Bruselem do konce roku, přijde Česko o sedminu dopravní dotace, tedy o 825 milionů eur.

Přečtěte si více o problémech na ředitelství dálnic: Zmatek a klientelismus na ředitelství dálnic