Vláda pouští boj s kůrovcem do nejcennější zóny Šumavy

Jakub Novák
24. 4. 2013 15:04
Vláda ve středu schválila návrh ministra životního prostředí Tomáše Chalupy
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Vládní koalice se shodla na přijetí novely zákona o Národním parku Šumava, a do Poslanecké sněmovny tak během několika měsíců míří již druhý zákon na toto téma.

Šumavský park je tak vystaven riziku vyškrtnutí z mezinárodního seznamu národních parků.

Předložený návrh totiž - jak lze vyčíst z připomínek k němu - počítá například s vyhrazením části území parku a jeho rozdělením na dvě části kvůli vybudování lanovky. Součástí návrhu je také svolení s tím, aby v části první zóny bylo možné zasahovat proti kůrovci.

Právě tyto body kritizovalo v připomínkovém řízení ministerstvo zahraničních věcí Karla Schwarzenberga (TOP 09), který však nakonec návrh na vládě podpořil.

Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) dochází tímto návrhem ke zmenšení rozlohy parku pouze o 13 hektarů, což je v porovnání s celkovou rozlohou parku zanedbatelné (podle ministerstva jde o méně než 0,19 promile rozlohy parku). Zato prý dochází k doposud největšímu rozšíření I. zóny.

"Nově by její rozloha měla představovat 18 tisíc hektarů, což je nejvíce v historii parku. Kritika přichází proto, že ministr Bursík v roce 2007 rozhodl - bez ohledu na obce - o tom, že se v části II. zóny může postupovat jako v I. zóně," vysvětluje Chalupa.

Doposud je totiž v platnosti zonace z roku 1995, podle které má I. zóna rozsah 8840 hektarů, tedy asi 13 % celé rozlohy parku. Schválením návrhu v současné podobě by měla stoupnout na 17 745 ha, tedy asi 26 procent. Velikost III. zóny se potom zvětší z dnešních 3310 na 3329 hektarů.

Kritika ze všech stran

Poté, co kvůli chybějícím třem hlasům prošel do druhého čtení návrh Plzeňského kraje, schválil ve středu Nečasův kabinet návrh ministra Chalupy téměř jednotně - hlasování se zdrželi pouze oba zástupci strany LIDEM - ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský a vicepremiérka Karolína Peake.

Návrh se dlouhodobě potýká s ostrou kritikou, a to nejen ze strany ekologických organizací, v připomínkovém řízení ho rozporovalo například ministerstvo pro místní rozvoj nebo resort zahraničních věcí, jehož šéf Karel Schwarzenberg návrh dlouhodobě odmítal.

Pro druhý návrh z dílny zastupitelstva Plzeňského kraje to prakticky znamená konec nadějí na úspěch.

Kritice byl Chalupův návrh podroben mimo jiné také kvůli způsobu jeho projednávání - navzdory zvyklostem neprošel standardní procedurou a nejednala o něm Legislativní rada vlády, Chalupa dostal pouze souhlas od jejího šéfa, ministra Petra Mlsny.

Podle vicepremiérky a místopředsedkyně rady Karolíny Peake však tímto způsobem k žádnému pochybení nedošlo.

"Legislativní rada vlády sice návrh neprojednala na plénu, ale vydání stanoviska předsedy rady je podle legislativních pravidel také možné," konstatovala.

Úředníci ministerstva životního prostředí se museli vypořádat s množstvím připomínek ze všech stran, kromě zmíněných ministerstev se velmi kriticky k návrhu vyjádřil například proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Milan Damohorský.

"Předložený návrh považuje naše katedra za zcela nezpůsobilý k dalšímu projednání v legislativním procesu. Je značně nekvalitní po věcné i právní stránce ... je jednostranně zaměřený na rozvoj podnikatelských aktivit, je v rozporu s obecnými zásadami ochrany přírody, krajiny a biodiverzity, je v rozporu s mezinárodními standardy ochrany přírody," argumentoval loni v srpnu Damohorský ve svém dopise adresovaném ministrovi životního prostředí.

Zásahy i v části I. zóny

Návrh počítá s tím, že rozloha I. zóny bude představovat 26,53 % rozlohy. Téměř 4,5 % přitom budou tvořit dočasně zásahové zóny. Dalších asi 8,5 % bude představovat zóna II. A, která se bude připravovat na převod do první zóny v intervalech 15, 30 a 45 let.

Ministerstvo zahraničních věcí přitom připomínkovalo, že by bylo vhodné se vrátit k původně navrhovaným 5, 10 a 15 letům a zároveň navýšit rozsah bezzásahových zón - podle důvodové zprávy jde však, vzhledem k potřebám vývoje lesních porostů, o příliš krátkou dobu.

85 hektarů pro obce

V rámci platnosti zákona dojde mimo jiné také k převodu části ploch národního parku do majetku obcí - podle ministerstva životního prostředí se jedná přibližně o 85 hektarů pozemků v zastavěném a zastavitelném území parku.

Spolu s tímto návrhem zákona se počítá také s úpravou zákona o ochraně životního prostředí. Jedna ze změn přitom umožňuje ministerstvu životního prostředí vymezit (a případně dále měnit) rozsah jednotlivých ochranných zón úpravou zákona nebo vládním nařízením, bez nutnosti vyjednávat s obcemi či kraji.

Jak se stavíte k návrhu ministerstva životního prostředí? Které kroky podporujete a kterých by se ministerstvo mělo naopak vyvarovat? Diskutujte na mé facebookové stránce!

 

Právě se děje

Další zprávy