Praha - Vláda ve středu nepodpořila snahu ČSSD o omezení platební funkce sKaret pro dávky v hmotné nouzi. Kabinet Petra Nečase (ODS) se postavil proti senátní novele, která s tím počítá. O postoji vlády informoval premiér Nečas. O návrhu rozhodne Parlament.
Novela, kterou prosadila v Senátu opoziční ČSSD, podle ministerstva práce a sociálních věcí neřeší postavení lidí, kteří kartu využívají jako průkaz osob se zdravotním postižením.
"Není rovněž zřejmé, proč se předkladatel snaží zrušit platnost karet sociálních systémů i v těch případech, ve kterých by poživatel dávek měl o tento způsob výplaty i nadále zájem," uvedlo ministerstvo.
Jeho nová šéfka Ludmila Müllerová (TOP 09) ve čtvrtek řekla, že chce mít do týdne analýzu možností řešení problémů kolem sKaret. Jejich vydávání či celý systém se ale zatím pozastavit nechystá. Pohrozila naopak tím, že lidem, kteří nepřevezmou sociální karty, by mohly úřady pozastavit výplatu dávek.
Premiér Petr Nečas (ODS) před dvěma týdny uvedl, že si nedovede představit, že by používání sKaret bylo povinné. Generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka poté uvedl, že dobrovolné bude jen využití "platebních funkcí".
Konzervace letounů L-159
Vláda se ve středu také seznámila smlouvou, podle níž ministerstvo obrany zaplatí 22 milionů korun za konzervaci nepoužívaných letadel L-159. Celkem 36 strojů, na nichž vojenští piloti nelétají, je uloženo ve skladech jejich výrobce Aera Vodochody.
Nová smlouva počítá s uložením letadel do roku 2014. Premiér Petr Nečas (ODS) po středečním jednání kabinetu řekl, že vláda se o kontraktu nechala informovat, věc je ale v kompetenci ministerstva obrany.
Snížení počtu dotačních programů
Vláda ve středu podpořila návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR), aby se počet dotačních programů, přes které do Česka proudí peníze z Evropské unie, od roku 2014 snížil ze současných 17 na osm.
Návrh předpokládá vznik programů s názvy Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Výzkum, vývoj a vzdělání, Doprava, Životní prostředí, Zaměstnanost, Praha-pól růstu ČR, Technická pomoc a Integrovaný regionální operační program. Poslední jmenovaný program má nahradit dosavadní regionální programy.
Prioritou pro Česko bude v období 2014 až 2020 zvýšení konkurenceschopnosti, uvedl již dříve náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Operační programy mají podporovat hlavně ta odvětví, kde selhává trh. Zároveň bude snahou usnadnit administrativu, elektronizovat agendu a zjednodušit pravidla čerpání z fondů.
V období 2007 až 2013 může Česko získat z Bruselu zhruba 778 miliard korun. Celkem úřady proplatily od roku 2007 do začátku letošního září příjemcům dotací asi 369 miliard korun. Podle Brauna dostane Česká republika v dalším období na operační programy zhruba o 20 procent méně peněz ve srovnání se současným obdobím. Vše bude záviset na tom, jak dopadnou aktuální jednání o budoucím rozpočtu EU.
600 milionů pro zemědělce
Vláda ve středu jednala také o národních dotačních programech do zemědělství. Pro příští rok je schválila ve výši 600 milionů korun. Letos na zemědělské národní dotace směřuje 838 milionů Kč, částka však možná vzroste ještě o dalších více než 300 milionů. Národní dotační programy představují jen velmi malou část celkových agrárních podpor.
Nadpoloviční část dotací (340 milionů korun) má v příštím roce směřovat na takzvaný nákazový fond pro chovatele hospodářských zvířat. V rámci národních programů jsou podporování například také zpracovatelé, včelaři a ovocnáři. Národní dotace směřují také k rybníkářům či do státních hřebčínů.
Z dalších témat, kterými se vláda zaobírala, byl státní příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Ten v příštím roce zůstane na úrovni letošních 11,7 miliardy korun. Podle původních plánů se měla podpora snížit na 9,7 miliardy, což vyvolalo protesty zástupců průmyslu. I přes zachování letošní výše příspěvku ale podle propočtů MPO elektřina od ledna kvůli obnovitelným zdrojům zdraží.
