Praha - Ve vládní zprávě, která by měla zaznamenat vše, co se loni událo kolem lidských práv v České republice, nebude všechno.
Chybí tam jedna z nejzávažnějších kauz, ta, za níž stojí významný člen kabinetu - místopředseda Jiří Čunek. Jde o vystěhování Romů z centra Vsetína do ghetta na okraji města či do polorozpadlých domů v jiných krajích, akci, kterou kritizovala nejen řada občanských organizací, ale také parlamentní instituce či Úřad veřejného ochránce lidských práv.
Ombudsman: Vsetín by měl Romy vzít zpět - ČTĚTE ZDE
Zprávou o stavu lidských práv za rok 2006 se vláda bude zabývat dnes.
Chyběla stanoviska
Zprávu předkládá kabinetu ministryně Džamila Stehlíková. Ta Aktuálně.cz potvrdila, že stěhování vsetínských Romů mimo město a kraj, které ještě coby starosta Vsetína nařídil dnešní lidovecký předseda a ministr Jiří Čunek, v ní chybí.
Ministryně říká, že v tom není žádný úmysl. "Když se zpráva sestavovala, neměli jsme k dispozici stanoviska státních orgánů. Například ombudsmanova zpráva byla zveřejněna teprve nyní, stejně jako stanovisko Senátu k ní," uvedla pro Aktuálně.cz ministryně Stehlíková.
Proto podle ní není právě tento konkrétní případ ve zprávě popsán. "Je tam ale obecně popsán tento problém, který se bohužel objevuje často, nejen ve Vsetíně," dodala ministryně.
Bude to tam příště
Konkrétní případ vystěhování obyvatel pavlačového domu do náhradních buněk a několika rodin i mimo region má obsahovat zpráva v příštím roce. To už budou, jak ministryně věří, k dispozici všechna vyjádření.
Motejlův letošní verdikt ale není prvním vyjádřením k přístupu Vsetína k Romům. Pochybení radnice při stěhování Romů potvrdili už na konci loňského roku senátoři.
Infobox
Co také říká zpráva:
- Nedořešeným problémem je otázka odškodnění sterilizovaných žen.
- Mezi pozitivní kroky patří přijetí zákona o registrovaném partnerství, zákon o ochraně před domácím násilím a také zákon o sociálních službách, který stanoví zákaz používání síťových a klecových lůžek
- Významnou systémovou změnou je zavedení institutu tzv. doplňkové ochrany pro uprchlíky. Zlepšila se situace cizinců ze třetích zemí zavedením institutu tzv. dlouhodobého rezidenta
- Trvalým problémem je schválení právní úpravy týkající se výchovy nezletilých dětí rozvedených rodičů.
- Přetrvává problém kolem zdravotního pojištění některých skupin cizinců s dlouhodobým pobytem (zejména nově narozené děti)
- Nepodařilo se otevřít diskusi o možnosti zavést účast cizinců ze třetích zemí ve volbách na místní úrovni.
- Chybí zákon na ochranu proti diskriminaci. Česko je kvůli tomu terčem mezinárodní kritiky ze strany OSN a čelí i velmi reálné hrozbě sankcí od EU. Návrh antidiskriminačního zákona schválila vláda letos v červnu
- Stále naléhavějším úkolem je hledání rovnováhy mezi ochranou osobnosti a osobních dat na jedné straně a požadavky na zajištění bezpečnosti. Tato rovnováha bývá častěji narušována ve prospěch bezpečnosti (např. rozšiřování kamerových systémů, extenzivní odposlechy).
- Výbor proti mučení (orgán Rady Evropy) upozornil na nedostatečné zákonné záruky u provádění nezvratných lékařských zákroků (např. sterilizace a kastrace) na osobách zbavených způsobilosti k právním úkonům.
- Problémem je používání omezovacích prostředků při poskytování zdravotní péče, které je i nadále upraveno pouze metodickým pokynem Ministerstva zdravotnictví. V resortu zdravotnictví jsou dál užívána síťová lůžka.
- Vlády dosud pokračovaly v politice, která vedla k nevratnému ničení půdy a poškození přírody ve prospěch montážních hal a skladů i v oblastech, kde je dostatek opuštěných průmyslových areálů. Někdy byla přitom pomíjena práva a oprávněné zájmy vlastníků dotčených i sousedních pozemků i právo veřejnosti na příznivé životní prostředí a na přístup k informacím.
Senátní výbor pro lidská práva po prošetření případu uvedl, že v případě vystěhování Romů ze Vsetína do obcí na Jesenicku byla porušena lidská práva.
Čunek porušil lidská práva, říká komise - ČTĚTE ZDE
Je to jen přehled, říká náměstkyně
Romská sdružení podala na šéfa lidovců trestní oznámení. S jeho postupem nesouhlasí ani většina organizací zabývajících se ochranou lidských práv a mnozí politici.
Náměstkyně Stehlíkové Andrea Baršová řekla, že zpráva se nezabývá konkrétními kauzami ani nenabízí řešení. "Je to zpráva vlády, která má pouze poskytnout přehled o tom, jaké problémy byly odhaleny a co učinily ten který rok státní orgány. Ke konkrétním problémům se vrací jiné zprávy, například zpráva o stavu romských komunit," zhodnotila dílo svého úřadu.
Stejná vládní zpráva, která hodnotila lidská práva za rok 2005, ale například rozebrala kauzu CzechTek, a to včetně popisu, vyšetřování a legislativních dopadů.
Mlčíme i před cizinou
Kauza Čunkem vystěhovaných Romů se neobjevuje ani v mezinárodních zprávách, které Česko zpracovává pro OSN či Radu Evropy. "Nepamatuji se, že bychom na to byli ze zahraničí dotazováni. Do zpráv se to nedostalo," řekla Baršová.
Podle ní by musel do zahraničí prezentovaný problém projít vnitřním dialogem v zemi a musel by získat konsensus ve vládě, která zprávy schvaluje. "Tato věc ještě nebyla zcela vyřešena, je zpolitizována. Není zásadní důvod ji do zpráv vkládat," míní Baršová.
