Sympatie k velkým stranám uvadají, těží z toho KSČM

Michal Pavec
18. 11. 2009 14:00
STEM: komunisté by získali 31 křesel. O pět více než teď
Komunisté mají důvod k úsměvu. Podle průzkumu STEM mohou jedině s nimi - nepočítáme-li ODS - sociální demokraté většinově vládnout
Komunisté mají důvod k úsměvu. Podle průzkumu STEM mohou jedině s nimi - nepočítáme-li ODS - sociální demokraté většinově vládnout | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - V době oslav pádu totalitního režimu v Československu posilují čeští komunisté. Podporu u potenciálních voličů získávají na úkor velkých stran - ODS a ČSSD.

Listopadový průzkum preferencí vytvořený společností STEM ukazuje na skutečnost, že malé strany obecně posilují a socialistům s občanskými demokraty naopak podpory ubývá.

S ČSSD sympatizuje 25,4 procenta občanů, s ODS pak 23,3 procenta. Obě partaje si oproti minulému průzkumu pohoršily.

Ačkoli zkoumání preferencí odráží spíše sympatie voličů a nikoliv předpokládaný výsledek voleb, ukazuje šetření na některé zajímavé skutečnosti.

Například na sílící sympatie vůči komunistům, kteří by s 12,3 procenta - přepočteno na mandáty - získali 31 poslaneckých křesel.

Tedy o pět více než mají v současné poslanecké sněmovně.

Navíc je KSČM jedinou stranou, s níž lze - kromě velké koalice - sestavit většinovou vládu. Například se sociálními demokraty by měla sílu 103 mandátů.

Vládnímu spojení s komunisty ale ČSSD stále oficiálně brání takzvané bohumínské usnesení, v němž si podobnou spolupráci zakazuje.

Těží i další ´trpaslíci´ 

Z problémů největších stran profitují i další menší uskupení: lidovci a TOP 09. Ačkoli by získaly pouze 5,1 respektive 8,4 procenta, v přepočtu na mandáty by si připsaly deset a osmnáct křesel.

KDU-ČSL oproti říjnovému šetření mírně posílila, TOP 09 se drží na svých pozicích z minulého období.

Strana zelených se s třemi a půl procenty pohybuje neustále pod hranicí volitelnosti.

Šetření společnosti STEM do svých výsledků zahrnulo odpovědi 1278 lidí vybraných podle reprezentativního vzorku, kterých se ptala mezi 31. říjnem a 9. listopadem.

Výsledky průzkumu zahrnují i odpovědi nerozhodnutých lidí či těch, kteří nevědí, zda k volbám půjdou. Proto je nelze považovat za přesný odraz voličského rozložení v České republice.

 

Právě se děje

Další zprávy