Nejvyšší správní soud dnes zamítl žalobu Philippa Janýra, který ve své stížnosti tvrdil, že ODS zveřejněním tiskové zprávy ovlivnila volby ve svůj prospěch. A to nepodloženými obviněními představitelů ČSSD.
Soud ve zdůvodnění uvedl, že tím, že ODS použila formulace o propojení organizovaného zločinu, státní administrativy a části bezpečnostních složek se sociálními demokraty, volební zákon porušen nebyl.
|
Podle soudu totiž zpráva byla reakcí na informace policejních složek, ke kterým se vyjadřovaly všechny politické strany. Konkrétně šlo o zveřejnění tajné zprávy šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho.
Podle Janýra nebyly ke tvrzením ODS o tom, že se sociální demokraté stýkají s mafiány, jsou zapleteni do korupce nebo se stali součástí organizovaného zločinu včetně nájemních vražd, žádné důkazy.
A Janýr tvrdí, že pokud například v Jihočeském kraji chybělo sociální demokracii k získání dalšího mandátu 338 hlasů, tak právě tyto voliče mohly ovlivnit tvrzení ODS.
Soud neřeší pravdivost informací
Podle Nejvyššího správního soudu jsou v této věci na místě jiné právní způsoby - třeba žaloba na ochranu osobnosti, přestupkové řízení nebo trestní stíhání.
"Za situace, kdy v průběhu volební kampaně byly zveřejněny informace znevěrohodňující (i) některé osoby více či méně spojené s ČSSD, není úkolem volebního soudu vyšetřit a následně prohlásit, zda a které se zakládají na pravdivém faktickém základu a které jsou pouze smyšlené," uvedl soud ve svém rozhodnutí.
Funkcí Nejvyššího správního soudu v daném případě je podle volebního senátu posoudit výhradně to, zda prohlášením ODS byl porušen zákon, a pokud ano, zda mezi touto protizákonností a volebními výsledky existuje příčinný vztah a zásadní intenzita.
Všichni stejnou možnost
Podle soudu byla tisková zpráva ODS uvozena jako reakce na tvrzení sociálních demokratů a jejich předsedy Jiřího Paroubka o dlouhodobě připravovaném spiknutí a pučistických praktikách. ODS tak podle soudu pouze reagovala na případ spojený se zprávou policejních složek, která obsahovala řadu faktických tvrzení i vyslovených názorů.
"Podstatné z hlediska rozhodování Nejvyššího správního soudu je to, že všechny subjekty měly dostatečnou možnost se k publikovaným informacím vyjádřit, takže voliči zůstala zachována možnost svobodného přístupu k různým informacím a názorům, mezi nimiž si mohl vybrat," uvedl soud.
"Publikací předmětného tiskového prohlášení ODS podle přesvědčení Nejvyššího správního soudu k porušení volebního zákona vůbec nedošlo," dodal soud.
Právě "nečestné" praktiky ODS měly být podle Jiřího Paroubka důvodem, proč těsně po vyhlášení volebních výsledků řekl, že jeho strana zváží žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. ODS podle Paroubka zveřejnila o premiérovi lživá tvrzení, a to výrazně ovlivnilo výsledek voleb.
ČSSD nakonec žalobu nepodala
Na mimořádné tiskové konferenci navíc přirovnal politiku a záměry ODS k mocenskému řešení krize v Únoru 1948, přičemž prohlásil, že zemi hrozí "modrá totalita". Sociání demokraté nakonec žalobu na neplatnost voleb nepodali.
Paroubek se o několik dnů později po setkání s prezidentem přiznal, že se emotivním projevem dopustil chyby, a veřejnosti se za použité výrazové prostředky omluvil. Trvá však na tom, že podstata projevu byla racionální.
|
K projevu prý Paroubka vedla předvolební aféra, kterou rozpoutalo zveřejnění tajné zprávy šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho. Dokument poukazoval na propojení organizovaného zločinu s politikou a objevily se v něm i spekulace, že Paroubek zneužíval nezletilou dívku.
Nejvyšší správní soud už přitom na základě stížnosti v roce 2004 zrušil volební výsledek do Senátu v Praze 11. A to kvůli lživému článku o jednom z kandidátů. Ústavní soud ale nakonec opakování voleb neumožnil a potvrdil do funkce senátora Jana Nádvorníka.
